Čtvrtek 29. září 2022, svátek má Michal
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

EU se shodla na minimální mzdě, přijde do dvou let. V Česku přesáhne 20 tisíc

Ekonomika

  16:49aktualizováno  15. září 11:00
Evropský parlament ve středu odhlasoval nová pravidla pro minimální mzdy. Nově bude platit ve všech státech, ovšem v odlišné výši. Jejich základem je pravidlo důstojnosti a pravidelné valorizace. V České republice minimální mzda dnes činí 16 200 korun a podle doporučení ve směrnici má stoupnout ke dvaceti tisícům.

Návrh v prvním čtení podpořilo 505 europoslanců z 641. Nyní předloha poputuje ještě do Rady EU, kde se předpokládá, že ji formálně schválí ještě v září. Poté dostanou země dva roky, aby její obsah začlenily do národního práva.

Minimální mzda má být nově přiměřená a důstojná. Členské státy ji ve svých pravidlech mají upravit podle skutečné kupní síly, pohybu cen nákupního koše a také 50 % průměrné mzdy či 60 % mediánové. V Česku je aktuálně minimální mzda 16 200, podle doporučení by tak přesáhla 20 tisíc korun. Je to více, než aktuálně žádají odbory. Ty bojují za zvýšení na 18 200 kroun.

(V článku byly původně uvedeny hodnoty a podmínky, které vycházely z dřívějších informací o směrnici a jiného znění, než bylo nakonec přijato. Text jsme dodatečně aktualizovali 15.9., pozn. red.)

Předseda odborových svazů Josef Středula považuje schválení směrnice za velmi pozitivní. „Celou dobu projednávání jsme upozorňovali na to, že česká minimální mzda je hluboko pod těmito údaji, o kterých hovoří dokument schválený europoslanci. Kdyby vláda minulá nebo současná začala dynamičtěji zvyšovat minimální mzdu, tak se přiblížíme k implementaci tak, že by nedošlo k velmi výrazným meziročním nárůstům,“ sdělil portálu iDNES.cz.

Podle europoslance za TOP 09 a STAN Luďka Niedermayera je koncept minimální mzdy tak trochu nadhodnocený. „Vybudovat bohatou a stabilní společnost nejde bez toho, aniž by lidi měli za svou práci odpovídající odměnu. Z tohoto hlediska jsem rád, že země našly kompromis. Vysoká inflace výrazným způsobem snižuje reálné mzdy a bohužel ekonomická zkušenost je taková, že náprava poklesu reálných mezd probíhá pomaleji u lidí s nižším příjmem,“ řekl iDNES.cz.

Cesta k vysokým mzdám podle něj nevede přes státní regulaci, ale přes fungující ekonomiku, fungující pracovní trh a dostupnost dobrého vzdělání pro lidi, kteří chtějí jít na pracovní trh. Evropské země to udělaly způsobem, proti kterému není možno příliš namítat, míní europoslanec.

„Současné zdražování staví mnoho lidí do existenční krize, zda si vůbec budou moct doma dovolit svítit a topit. A to nesmíme dopustit. Desítky milionů Evropanů se momentálně kvůli špatně nastaveným výpočtům minimální mzdy nacházejí pod hranicí chudoby, ačkoliv jsou zaměstnaní na plný úvazek,“ říká reprezentant Pirátů v EP Mikuláš Peksa.

„Univerzální přístup nebude fungovat“

Podle europoslance Tomáše Zdechovského z KDU-ČSL by Evropská unie měla členské státy podporovat v tom, aby každému zaměstnanci zaručily přiměřenou minimální mzdu.

„Mělo by se jednat o individuální přístup, který by zohledňoval specifické podmínky jednotlivých zemí, protože univerzální přístup nebude fungovat. Minimální mzda je pouze jedním z prvků specifického souboru politik každé země, které mají zabránit chudobě,“ uvedl.

„Státy přistupují k zajištění důstojného života pracovníků s ohledem na své tradice, rozpočtové možnosti a socioekonomickou realitu. Minimální mzdy by si měl každý členský stát přizpůsobit svým potřebám v pravidelných a úzkých konzultacích se sociálními partnery - nikoliv centrálně stanovovány EU,“ říká europoslanec Zdechovský.

S návrhem Evropského parlamentu dlouhodobě nesouhlasí například jeho místopředsedkyně Dita Charanzová (ANO). „Dlouhodobě jsem kritická k tomuto návrhu z jednoho prostého důvodu. Nastavení minimální mzdy by se mělo dít primárně na národní úrovni a jsou to vlády, které by měly nastavovat sociální politiku. I to, jakým způsobem budou probíhat vyjednávání o minimálních mzdách,“ míní poslankyně.

Posílení kolektivního vyjednávání

Směrnice o evropské minimální mzdě si také dává za cíl posílit koncept kolektivního vyjednávání mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. V zemích jako Německo je kolektivní vyjednávání základním prvkem debaty o mzdách, na rozdíl od třeba tuzemska.

Proto bude směrnice instruovat členské země, kde méně než 80 procent zaměstnanců nepodléhá kolektivnímu vyjednávání, aby vytvořily akční plán na navýšení těchto počtů. Země, jejichž zaměstnanci jsou z 80 procent chráněni kolektivním vyjednáváním, nemusí zapracovávat směrnici do své legislativy.

Autoři: ,

Sověti ozářili Richarda Nixona radioaktivitou. Jeho agenti to zastavili trikem

Premium Při návštěvě v Sovětském svazu Richard Nixon sice přátelsky hovořil se sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem v takzvané...

Test kočičích kapsiček. I z krmiva za deset korun může zvíře dostat vše

Premium Kočky nám sice někdy připadají mlsné, ale ony jen v miskách hledají to, co jejich tělu prospívá nejvíc: maso plné...

Extra steh po porodu navíc? Rodičky děsí ponižující husband stitch

Premium Přivést dítě na svět znamená pro většinu žen prožít si mnoho vypjatých chvil. Vyrovnat se s průběhem porodu nemusí být...

Mohlo by vás zajímat