130 let
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

České farmy se zmenšují, stále jsou však větší než evropské. Snáze přežijí

Ekonomika
  •   7:11
Průměrná tuzemská farma se za posledních deset let zmenšila zhruba o pětinu, na 116 hektarů, ukazují data Zemědělského svazu ČR. Mluvčí svazu Vladimír Pícha to považuje za negativní zprávu, protože ve větším podniku se snáze zvyšuje efektivita práce. Naopak podle agrárního analytika Petra Havla to znamená přínos. Spolu s menšími podniky je česká krajina čím dál pestřejší.

Malých zemědělských podniků by každopádně mělo v budoucnu přibývat. Asociace soukromého zemědělství ČR se snaží podpořit rodinná hospodářství, kterým stát nastavuje náročné podmínky na zpracovávání zemědělské produkce. To by se mohlo objevit v zákoně definujícím rodinné farmy.

Předložení zákona slíbil před dvěma měsíci ministr zemědělství Zdeněk Nekula s tím, že by změnu chtěl dotáhnout do konce letošního roku. Zatím ale legislativní novinky nepředložil.

Podle vyjádření předsedy asociace Jaroslava Šebka by měl zákon jasně definovat, co je rodinná farma i z pohledu majetkového zapojení členů jedné rodiny. Navíc by mělo jít o lokálně ukotvenou zemědělskou činnost.

Svět fandí zvětšování

Oficiální statistické údaje týkající se rozlohy farem nabízejí různá čísla. Podle Českého statistického úřadu je velikost konvenční farmy v Česku kolem 80 hektarů, v případě ekologických podniků jde o 116 hektarů. Agrární komora ČR počítá s průměrem 121 hektarů na podnik, který na základě dotazníků od zemědělců zjistil statistický úřad při posledním velkém sčítání.

Stále jsou to však násobky evropského průměru, který činí podle posledního celoevropského sčítání 16,6 hektaru.

„Větší velikost zemědělských podniků ve srovnání s jinými zeměmi se v současnosti ukazuje jako velká výhoda. Vstupní náklady českých pěstitelů a chovatelů se v meziročním srovnání zvyšují o desítky až stovky procent, zdražují krmiva pro hospodářská zvířata, minerální hnojiva, energie, pohonné hmoty a stoupají také mzdové náklady. Zemědělci mají však omezené možnosti promítnout toto zdražování na straně vstupů do cen, za které prodávají,“ popisuje mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková. Pokud je farma větší a její podnikání diverzifikované, má větší šanci současnou krizi přežít.

Při vstupu Česka do Evropské unie v roce 2004 žádalo podle mluvčího Píchy o hlavní zdroj dotací, tedy evropské přímé platby, kolem 20 tisíc zemědělců. Letos jich bylo zhruba 31 tisíc.

„Největší nárůst počtu žadatelů je mezi mikropodniky s výměrou do pěti hektarů, naopak dochází ke zmenšování výměry především středních a větších zemědělských podniků. Průměrná výměra zemědělského podniku tak v průběhu pouhých pěti let klesla ze 130 hektarů na současných 116 hektarů,“ vysvětlil Pícha.

Statistický úřad nicméně podle něj započítává i podniky do jednoho hektaru, zatímco o dotace mohou žádat až vlastníci větších pozemků. „Tento vývoj jde zcela proti proudu nejen ostatních zemí EU, ale proti vývoji zemědělství na celém světě,“ doplnil.

Dobrá zpráva pro přírodu

Podle analytika Havla je snižování velikosti podniků dobrou zprávou pro biodiverzitu. „Ukazuje se, že se struktura našeho zemědělství pomalu přibližuje struktuře evropského zemědělství, kde naopak dochází k pozvolné koncentraci zemědělských podniků. Proti Česku je to ale na zhruba desetinásobně nižších výměrách. Jinými slovy, koncentrace zemědělství v EU je stále ještě na hony vzdálená historicky založené koncentraci zemědělství v Česku,“ vysvětlil.

Pícha argumentuje tím, že svět zvětšování malých podniků fandí. „Příkladem může být Německo. V řadě produkčních oblastí vznikla nejen odbytová družstva, ale i jiné formy společného hospodaření. Několik desítek drobných hospodářů se domluvilo a společně nakupují nejen osiva, hnojiva, prostředky na ochranu rostlin či energie, ale i výkonnou zemědělskou techniku. Vytvářejí tak společenství, která hospodaří na několika tisících hektarech. Oficiálně jsou stále na farmách s výměrou několik desítek hektarů, ve skutečnosti ale jde o velké podniky,“ vysvětluje Havel.

V Česku jsou farmy kvůli pozůstatkům historické kolektivizace větší než na západě Evropy. Místo bývalých jednotných zemědělských družstev tam přirozeně vznikl systém založený na rodinných farmách.

Autor: Jan Drahorád
  • Vybrali jsme pro Vás