130 let
Šéf amerického FEDu Jerome Powell hovoří na konferenci ve Washingtonu. (3....

Šéf amerického FEDu Jerome Powell hovoří na konferenci ve Washingtonu. (3. března 2020) | foto: AP

Americká centrální banka nepolevuje. Sazby zvýšila o dalšího 0,75 procenta

Ekonomika
  •   20:52
Navyšování úrokových sazeb ve Spojených státech pokračuje. Už po třetí v řadě totiž Americká centrální banka (Fed) navýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procenta do pásma 3,00 až 3,25 procenta. Sazba je nyní nejvýše od roku 2008. Fed tak naplnil očekávání analytiků, kteří ale zcela nevylučovali ani růst o celé jedno procento.

K razantnějším krokům je Fed tlačen ve snaze tlumit inflaci. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v USA v srpnu sice zpomalilo na 8,3 procenta z červencových 8,5 procenta, pokles byl ale menší, než analytici čekali. Srpnovou inflaci totiž odhadovali v průměru na 8,1 procenta. Meziměsíčně se navíc spotřebitelské ceny zvýšily o 0,1 procenta, zatímco předpokladem bylo, že naopak o tuto hodnotu klesnou.

Fed zároveň naznačil další výrazné zvyšování základní úrokové sazby, která podle centrální banky do konce letošního roku vystoupá na 4,40 procenta a v roce 2023 dosáhne úrovně 4,60 procenta. Snižování sazeb se očekává až v roce 2024.

„Šéf Fedu byl nezvykle přímý a vyslal jestřábí signály. Recesi nelze vyloučit, trh práce je přehřátý a bez jeho ochlazení nelze na zkrocení cenové dynamiky pomyslet. Kromě toho dodal, že neexistuje bezbolestné řešení inflační situace,“ uvedl Tomáš Pfeiler, analytik společnosti Cyrrus.

Už na konci srpna o přísné měnové politice ujistil šéf Americké centrální banky Jerome Powell. Uvedl tehdy, že Amerika bude ještě nějakou dobu potřebovat přísnou měnovou politiku. Powell také upozornil, že boj s inflací si vyžádá i ochlazení na trhu práce.

V kombinaci s pomalejším růstem a slabším trhem práce se podle něj sice sníží inflaci, ale zároveň tato kombinace bude domácnosti a podniky bolet. „Je to nepříjemná cena, kterou si žádá snížení inflace. Neobnovení cenové stability by však bolelo víc,“ dodal na sympoziu centrálních bankéřů. Dodal, že rychlý lék na inflaci neexistuje.

Akcie jako na horské dráze

Na přísnější měnovou politiku nejprve záporně reagovaly tamní akcie. Hlavní indexy na Wall Street se bezprostředně po oznámení dalšího přitvrzení v měnové politice propadly do červených čísel. Poté se vrátily k černým číslům, ale v půl desáté středoevropského času následoval další pokles.

„Nejprve burzami pohnula revize takzvaného dot plotu, tedy oficiální projekce úroků ze strany představitelů banky. Prognóza se od června posunula směrem vzhůru. Do konce roku očekávají centrální bankéři pět dalších zvýšení, k tomu dojde k dodatečnému zvýšení sazeb v příštím roce,“ vysvětluje Pfeiler.

„Nová projekce pohřbila šance na snižování úroků ve 2023, v což část investorů stále naivně doufala,“ doplnil analytik.

Už v úterý americké akcie zažily nejprudší pokles za více než dva roky. Reagovaly tak právě na předzvěst vyšších sazeb, kterou vyvolaly údaje o inflaci ve Spojených státech. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, v úterý ztratil 3,94 procenta.

„Trhy se nyní budou snažit odhadnout další kroky FEDu. Tedy o kolik zvýší sazby na svém dalším zasedání a na jaké výši úrokových sazeb se zastaví. V současné době trhy očekávají, že se bude pohybovat kolem 4,5 procenta,“očekává Tomáš Kudla, obchodní ředitel pro ČR a SK společnosti Ebury.

Autoři: alis, ČTK
  • Vybrali jsme pro Vás