Warsh má být v pátek v Bílém domě slavnostně uveden do funkce předsedy Fedu. Jeho koncepce je již dvě desetiletí neměnná. Otázkou spíše nyní je, do jaké míry ji jeho kolegové přijmou.
Svět, který Warsh zdědí, se totiž náhle změnil. Inflace se po svém vrcholu před čtyřmi lety nikdy nevrátila k 2procentnímu cíli Fedu a nyní opět stoupá kvůli válce s Íránem a Trumpovým clům. Dluhopisový trh a Fed se za posledních šest měsíců posunuly od zvažování snížení sazeb až k debatám o jejich zvýšení, píše web The Wall Street Journal.
Walshův neměnný názor
Ještě před rokem mohl Warsh argumentovat tím, že Fed musí obnovit to, co považoval za ztracenou důvěryhodnost, a také tím, že podmínky pro snížení úrokových sazeb jsou již na dosah. Energetický šok vyvolaný válkou v Íránu však tyto dvě části jeho argumentace rozmělnil.
Warsh ještě loni budoval své argumenty pro předsednictví před úzkým auditoriem v osobě prezidenta Trumpa, který byl odhodlán neopakovat zklamání z prvního funkčního období, kdy jmenoval předsedou Fedu Jeroma Powella. Warsh nyní musí uspokojit jiné publikum: 18 kolegů z Federálního výboru pro otevřený trh FOMC, kteří přinášejí své vlastní názory a kritiky. Warsh si je nevybral a nemůže je nahradit.
Warshův názor je neměnný. Tvrdí, že cesta k obnovení důvěryhodnosti Fedu – a v konečném důsledku k dosažení nižších sazeb, jaké si přeje Trump – vede přes nové a lepší metody měření a prognózování inflace, menší vliv Fedu na trhy a umírněnější vystupování centrální banky.
„Walsh zastává názor, že úloha centrální banky by měla být v pozadí, což ji udrží mimo politický prostor, kde je vystavena všem těmto druhům kritiky,“ uvedla Nellie Liangová, bývalá ekonomka Fedu, která s Warshem spolupracovala během jeho prvního funkčního období coby guvernéra. Jeho vize Fedu se podle ní zaměřuje spíše na dlouhodobý vývoj než na rozhodnutí přijímaná na jednotlivých zasedáních.
Co nový šéf chce?
Warsh tvrdí, že Fed špatně interpretuje inflaci, protože se opírá o modely, které silný růst považují za inflační, a o data, která jsou o měsíce zpožděná. Odmítá tvrzení, podle něhož vyšší zaměstnanost generuje vyšší inflaci prostřednictvím mzdového tlaku –, které řídilo centrální banky po celá desetiletí. „Inflace pramení z nadměrných vládních výdajů, nikoli z růstu příjmů,“ říká.
Podle Warshe platí, že čím více se věří, že Fed udrží inflaci na nízké úrovni, tím méně musí k tomu podnikat kroky. „Eisenhower jako válečník věděl, že válkám se můžeme vyhnout, pokud na ně budeme připraveni. Totéž platí i pro inflaci,“ řekl loni v létě na konferenci State Street, jak vyplývá z poznámek, které si prohlédl deník The Wall Street Journal.
Nad Warshovým předsednictvím se vznáší také komunikační problém, který ilustruje širší napětí, které ve Fedu panuje. Názory na se pohybují od zdvořilosti až po přímý odpor. „Existuje dlouhá tradice, že noví předsedové přicházejí s vlastními názory, a myslím si, že je to správné,“ řekla prezidentka bostonské pobočky Fedu Susan Collinsová
„Warsh je nyní v obtížné situaci, protože nebude schopen splnit to, co prezident chtěl,“ řekl Patrick Harker, bývalý prezident Fedu ve Filadelfii. „Řekl bych, že v tomto roce rozhodně nebudou sazby snižovat. Jak by to bylo možné?“
Warsh prohlásil, že bude o měnové politice rozhodovat na základě věcných argumentů. Lidé, kteří s ním spolupracovali, tvrdí, že je nepravděpodobné, že by během svého předsednictví prosazoval řešení, která výbor nepodpoří, a že se naopak bude snažit dosáhnout konsensu v otázkách, které Fed pod vedením Powella nikdy nevyřešil.
Warsh jasně dal najevo, že svou agendu vnímá v delším časovém horizontu než jen v rámci jednoho zasedání nebo jedné krize. „Fed nepotřebuje revoluci,“ řekl loni v podcastu Hoover Institution. „Potřebuje spíše určitou míru obnovy,“ uzavřel podle amerického portálu.
