Americké akcie po rozhodnutí Fedu zvýšit sazby prohloubily ztráty. Dow Jonesův index klesl o 1,22 procenta a uzavřel na 51 462 bodech.
Centrální bankéři argumentují snahou dostat pod kontrolu inflaci. Ta se v důsledku války na Blízkém východě, která zvyšuje ceny energií, pohybuje vysoko nad třemi procenty. Jedním z cílů centrální banky je dvouprocentní inflace. Rozhodnutí má podle centrálních bankéřů podpořit rychlejší návrat k tomuto cíli. Měnový výbor dále dodal, že hodlá zajistit cenovou stabilitu.
Jak podotýkají zahraniční média, jedná se o první zvýšení sazby za poslední tři roky.
Zveřejněná prognóza budoucí měnové politiky ukazuje, že 16 z 18 lidí, kteří se na tvorbě politiky podílí, očekává do konce letošního roku alespoň jedno další zvýšení sazeb pokaždé o čtvrt procentního bodu. Pouze dva z nich předpokládají, že sazby zůstanou na stávající úrovni.
„Hospodářská aktivita roste solidním tempem. Ačkoli nejistota zůstává zvýšená, mimo jiné v důsledku geopolitického vývoje, výdaje domácností vykazují odolnost,“ dodal Fed s tím, že nadále silně roste produktivita a kapitálové investice zůstávají silné.
„Těžko bych mohl celkové finanční podmínky označit za restriktivní. Tento názor výbor sdílel, a proto jsme omezili míru uvolněnosti měnové politiky,“ řekl předseda Fedu Kevin Warsh na tiskové konferenci po zasedání.
Na trhu práce podle výboru přírůstek pracovních míst drží krok s vývojem pracovní síly a míra nezaměstnanosti se téměř nezměnila.
„Trh dnešní zvýšení sazeb očekával. Argumentace pro tento krok stojí nejen na tom, že americká inflace se již více než pět let drží nad inflačním cílem, ale především na letošní kumulaci proinflačních rizik, včetně těch spojených s dopady konfliktu na Blízkém východě,“ sdělil hlavní ekonom Portu Jan Berka.
„Můžeme debatovat o tom, zda by centrální banka měla zvyšovat úrokové sazby v prostředí nabídkového šoku. Pokud však centrální bankéři dospěli k závěru, že existuje reálné riziko růstu inflačních očekávání domácností a firem, je zvýšení sazeb správným krokem,“ dodal Berka.
Jde o první změnu kurzu měnové politiky pod vedením nového šéfa Fedu, připomněla agentura Reuters. Warsh se úřadu ujal koncem května poté, co jej prezident Donald Trump vybral s očekáváním, že bude sazby naopak snižovat. Za neochotu snižovat sazby šéf Bílého domu ostře kritizoval Warshova předchůdce Jeroma Powella.
