Povinnost plošného nahrávání všech telefonních rozhovorů finančních poradců s jejich klienty obsahuje novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, kterou loni v listopadu těsnou většinou schválila Poslanecká sněmovna. Doposud jsou nahrávány jen hovory obsahující pokyny klienta k prodeji či koupi cenných papírů – jak to požaduje evropské právo.
S návrhem, jenž pochází z pera ministerstva financí, však nesouhlasili senátoři a 30. ledna jej vrátili poslancům.
HUDEMA: Penze, spoření a česká perverze. Nacherův návrh je jen záplata, k řešení nevede |
„Senátní úprava pouze odstraňuje z novely povinnost nahrávat a archivovat všechny hovory, tedy i soukromé informace. Považujeme to za hlas zdravého rozumu,“ komentoval zásah senátorů výkonný ředitel České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování (ČASF) Marek Černoch. Černoch zdůraznil, že při rozhovorech finančních poradců s klienty často dochází na předávání osobních informací i třeba z oblasti partnerských vztahů či zdraví, což jsou jednoznačně citlivé informace.
„Nahrávat veškerou komunikaci včetně osobních informací je fatální zásah do soukromí poradců, ale hlavně klientů. Tyto hovory – včetně citlivých osobních informací – se navíc budou muset roky uchovávat na ‚nějakých‘ úložištích, může je poslouchat třetí osoba a může – a bohužel ze zkušeností víme, že bude – docházet k únikům a zneužití,“ varoval Černoch již dříve s tím, že zainteresované instituce, tedy resort financí a Česká národní banka, jež stojí za prosazením požadavku na nahrávání hovorů, nejsou schopny definovat, co lze považovat za bezpečné úložiště.
Klienti i firmy jsou proti
ČASF svůj postoj nově zaštiťuje bleskovým průzkumem, který si začátkem března nechala zpracovat u agentury Ipsos. Ten ukázal, že osmi z deseti Čechů by zásadně vadilo, pokud by se nahrávaly jejich hovory s finančním poradcem a měla by k nim mít přístup další osoba. Téměř každý druhý se bojí, že by nahrávání hovorů mohlo být zneužito, a pro každého třetího by to byl důvod, proč transakci řešenou s finančním poradcem vůbec neuskutečnit.
Proti návrhu se staví také Asociace pro kapitálový trh (AKAT). Podle dopisu, který AKAT v polovině února zaslala ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO), dochází k největším prohřeškům proti pravidlům u neregulovaných subjektů. Navrhovaná úprava by tak dle asociace jen zvýšila výhodu nepoctivých poradců.
Hospodářská komora ČR koncem ledna odmítla návrh s tím, že jde o nadbytečný aktivismus, kdy jsou do českého práva vkládána ustanovení nad rámec závazných ustanovení práva Evropské unie. Jde podle ní o opatření vyvolávající zcela neúměrné nároky administrativní, organizační a v konečném důsledku i finanční.
Dalším odpůrcem je Asociace malých a středních podniků. Té vadí, že plošné nahrávání by znamenalo hrubé a soustavné porušování ochrany osobních údajů.
Dodatečné náklady
Nahrávání a archivace všech hovorů znamená i dodatečné náklady firem. „Vezměte si, že v Česku působí 17 tisíc poradců. To může znamenat třeba 25 milionů nahraných telefonátů ročně,“ počítá Černoch. Finanční společnosti by si pak musely na práci s těmito daty najmout lidi.
Nové banky neměl na začátku 90. let kdo kontrolovat, vzpomíná bývalý finančník Jan Struž |
Velké banky by dle ČASF na to potřebovaly typicky asi 94 lidí a jejich náklady by ročně vzrostly zhruba o 182 milionů korun. „Pro malé společnosti s desítkami finančních poradců dosáhnou náklady na nahrávání a desetileté uchovávání hovorů stovek tisíc korun ročně,“ tvrdí Černoch.
Data o dodatečných nákladech, s nimiž ČASF operuje, jsou podle něj obsažena v hodnocení dopadů nové regulace, kterou novela přináší. Resort financí obhajuje návrh stížnostmi klientů finančních poradců. „Podle informací obsažených v dohledu nad finančním trhem v roce 2018, který každoročně vydává Česká národní banka, bylo přijato pouze padesát podnětů na veškeré investiční služby,“ odporuje Černoch.
