„Konečný výsledek přitom může být zhruba o miliardu vyšší,“ upozorňuje pak Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.
Všechny banky totiž doposud výsledky svého hospodaření za loňský rok nepředstavily. Ty, které tak učinily, však potvrzují rostoucí tendenci výdělků.
Například Air Bank zvýšila svůj čistý zisk o 139 procent a vydělala tak 1,4 miliardy korun, české a slovenské UniCredit Bank se podařilo meziročně zvýšit zisk o 24 procent na asi 9,1 miliardy korun a Monetě Money Bank pak vzrostl zisk o 7,1 procenta na 4,2 miliardy korun.
Budou i rekordní dividendy?
Komerční bance se pak podařilo dosáhnout čistého zisku ve výši 14,8 miliardy korun, což znamenalo mírný pokles o 0,6 procenta. Na představení výsledků dalších velkých bank, jakými jsou ČSOB a Česká spořitelna, se ještě čeká.
Zisky rostly díky několika faktorům. „Stále pokračovala silná poptávka po úvěrech, která v případě půjček domácnostem na bydlení dosáhla nového rekordu, zejména i proto, že platnost přísnějších doporučení České národní banky motivovala domácnosti k předzásobení novými úvěry v druhé polovině minulého roku,“ říká Jakub Seidler, ekonom ING. „Dalším zdrojem růstu byly vyšší sazby, které se projevily zejména atraktivnějším úročením vkladů u ČNB. Roli sehrála také zlepšující se kvalita úvěrových portfolií, která se promítla do nižších nákladů rizika,“ doplňuje ho Pfeiler.
Objem hypoték loni klesl o šest miliard na 220 miliard Kč, vyplývá z odhadů Hypoteční banky |
Jedna věc však zatím není jasná, a to, kolik budou chtít banky odvést na dividendách svým akcionářům. Valné hromady, kde se dividendy schvalují, proběhnou totiž až na jaře.
Například vedení Komerční banky navrhuje za loňský rok poslat akcionářům dividendu ve výši 9,7 miliardy korun, loni přitom banka za rok 2017 vyplatila celkovou dividendu ve výši 8,9 miliardy korun. Z toho přitom asi 5,4 miliardy putovalo do Paříže mateřské bance Société Générale, která z 60 procent Komerční banku vlastní. Loni velká bankovní trojka – tedy Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka – poslala do Vídně, Bruselu a Paříže, kde jejich centrály sídlí, dividendy za rok 2017 v celkové výši 32,4 miliardy korun, tedy o 6,2 miliardy více než o rok dříve. V souhrnu šlo o meziroční nárůst o 24 procent.
Právě odliv zisků je trnem v oku části politického spektra. O zavedení sektorové daně právě na banky či telekomunikační operátory mluvili před volbami z parlamentních stran například Piráti či komunisté a dlouhodobě o ní hovoří i vládní ČSSD včetně ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové či šéfa Jana Hamáčka.
Sektorová daň: ano, či ne?
V době, kdy bankám rostou zisky a stát naopak hledá, kde ušetřit a kde najít příjmy, je tato debata stále aktuálnější. Sám Jan Hamáček pak počátkem února v Otázkách Václava Moravce připustil, že když s premiérem Andrejem Babišem řešil nezávazně rozpočet na rok 2020, zmínil i sektorovou daň. „Pokud chceme zajistit kvalitní služby státu, musíme je zaplatit a sektorová daň u bank by vynesla deset miliard navíc,“ uvedl v pořadu předseda sociální demokracie.
Ke zdanění bank je naopak dlouhodobě skeptický premiér Andrej Babiš. Proti jsou i ekonomové. „Levicová část koalice o řadě těchto návrhů nehovoří poprvé. Jako ekonom mohu sektorové daně jen těžko podpořit. Všimněte si, že sektorové daně byly zaváděny jako dočasná opatření v situaci krajní rozpočtové nouze či po bankovní krizi, ani jedno z toho není náš případ,“ řekl bývalý guvernér České národní banky a dnes hlavní ekonom Generali CEE Holdingu Miroslav Singer.
Lepší je firmy nalákat
„Zavádění sektorových daní nepomůže. Cesta je úplně jiná. V zájmu naší země by mělo být, aby se tu vytvářely takové podmínky, které by motivovaly doposud zahraniční investory, aby centrum svých životních zájmů spatřovali zde. Potom by repatriace dividend někam jinam pozbyla právního i ekonomického smyslu,“ říká například Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory.
Jeden robot nahradí tři lidi. České banky umělou inteligenci využívají i pro komunikaci s klienty |
Podle něj je dobré proti odlivu zisků bojovat podporou přesídlení firem do Česka. „K tomu je však zapotřebí zlepšit investiční prostředí v Česku jako celek, a to především plošným snížením celkové daňové a administrativní zátěže, zjednodušením právního prostředí, posílením právních jistot a vůbec zvýšit přitažlivost pro podnikatele,“ dodal.
Proti argumentu pro zavedení sektorové daně hraje ještě jedna skutečnost. Z rekordních zisků bankovního sektoru se může těšit i státní kasa. Banky totiž patří mezi tradičně největší plátce daní v Česku. V roce 2017 figurovalo mezi deseti největšími plátci korporátních daní hned pět bank: ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka, UniCredit Bank a Raiffeisenbank. Na daních odvedly více než 13 miliard korun.
