1. září 2018 7:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Banky nabízejí platební karty už prvňákům. Odborníci varují, že je to brzo

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Co si koupím? Děti využívají dle bank platební karty hlavně na nákupy ve... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Co si koupím? Děti využívají dle bank platební karty hlavně na nákupy ve... | foto: Shutterstock

PRAHA Dříve chodili prvňáci do školy s aktovkou, penálem a svačinou a možná tak s desetikorunou v kapse. Dnes je ale situace jiná. Už i prvňáci, respektive děti od šesti let věku totiž mohou mít vlastní platební kartu.

Konkrétně například jedna z největších tuzemských bank – Komerční banka – umožňuje vydání platební karty k dětskému účtu už v tomto věku s heslem: „naučte své dítě hospodařit“. Další banky jako Česká spořitelna, ČSOB, UniCredit Bank, mBank či Moneta Money Bank pak umožňují vydání karty pro děti od osmi let.

Podle odborníků ale nejsou pro takto malé děti karty úplně vhodné. „U malých dětí je hotovost mnohem představitelnější a srozumitelnější pro chápání peněz než platební karta,“ říká David Čáp z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Důvod, proč šestý rok věku je moc brzo, je ten, že jde o dost abstraktní záležitost. Navíc s nástupem do první třídy děti teprve začínají dostávat kapesné. „V šesti letech má mít dítě nějaké minimální kapesné, ale bavíme se tu o nějakých třeba 50 korunách. V případě větší částky hrozí její nevhodné využití,“ doplňuje Čáp.

Problém mají i dospělí

Podle expertů tkví potíž hlavně v tom, že si dítě na peníze nesáhne. Ostatně i pro některé dospělé je dnes rozdíl, když mají zaplatit 2500 korun v hotovosti a vytáhnout je z peněženky nebo když jen přiloží kartu a naťukají PIN. „Dítěti to může přijít jako hraní hry v nějakém výherním automatu. Ty peníze nevidí. Když platí kartou, tak se mu může zdát, jako by za to zboží neplatilo. Ostatně to je někdy i problém dospělých. Dospělí si ale dokážou ve většině případů představit, jak ty peníze mizí. Menší děti ne,“ doplňuje dětský psycholog Jan Kulhánek z Psychoterapie Anděl.

„Debetní kartu vydáme od osmi let. Před tímto věkem mají děti jen nejasnou představu o penězích, o hodnotě a většinou nejsou schopny přečíst nebo plně pochopit například texty v bankomatech,“ tvrdí mluvčí ČSOB Patrik Madle. I to je ale patrně brzo.

U dětí se podle psychologů rozvíjí míra abstrakce, kdy si dokážou představit virtuální peníze na účtu až kolem 12 let. Jde tedy o školáky na druhém stupni.

Kolik dětí do 15 let věku má v Česku kartu, lze jen odhadovat. Například Česká spořitelna eviduje přes 80 tisíc vydaných dětských karet, ČSOB mluví o desetitisících a Moneta Money Bank o devíti tisících takto vydaných karet. Ostatní banky většinou přesná čísla nechtěly sdělit. Lze tak odhadnout, že v Česku mají kartu řádově nižší stovky tisíc dětí ve věku od šesti do 15 let.

Celkově je přitom v Česku asi 11,6 milionu karet. Jinými slovy dětské karty tvoří maximálně několik málo jednotek procent z nich. Některé banky jsou si ale skutečností nevyzrálosti dětí určitého věku dobře vědomy. Například Raiffeisenbank vydává karty až od 12 let, Air Bank od 15 let a Equa bank dokonce až od 18 let. Samy banky kromě toho, že se děti naučí s penězi hospodařit, argumentují i tím, že rodiče budou mít nad výdaji svých ratolestí větší kontrolu. Například ČSOB u předplacené Cool karty slibuje, že jde o kartu pro děti a rodiče, kteří mohou kontrolovat výdaje dětí díky SMS zdarma po každé platbě a dohled nad utrácením dětí mají i díky mobilní aplikaci. Kontrolu nad dětskými výdaji pak nabízí také Komerční banka a další. Větší dohled odborníci ale úplně nezavrhují.

„Je správně, pokud rodiče vidí, kde dítě utrácí a na co peníze jdou. Podpora nezávislosti u dětí adekvátně k věku je dobře. Zároveň ale jedna ze základních forem zajištění bezpečí dítěte je, že nerezignuji na jeho dohled. Myslím, že by dítě mělo vědět, že rodič má přehled,“ říká Jan Kulhánek.

Existují ale i méně smířlivé postoje: „Samozřejmě že nějaký orientační přehled má rodič mít. Problém je přílišná kontrola,“ tvrdí David Čáp. „Zastávám ale názor, že nějaká míra osobního rozhodování dítěte by tam být měla. Je potřeba najít rozumnou míru, aby dítě nemělo pocit, že je sledované. Vezměte si dnešní problém GPS sledování dítěte přes mobilní telefon. To už je podle mého moc,“ doplňuje Čáp.

Děti utrácejí hlavně ve škole

Otázkou je, na co vlastně děti karty využívají a kdy. Podle bank s kartami děti platí hlavně ve škole. „Z našich analýz vyplývá, že nadpoloviční počet dětských karet je využíván v době školní v ýuky, tedy, že děti je například využívají k nákupu svačiny či občerstvení,“ upřesňuje Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny. „Školáci mohou dětskými kartami nyní vybírat hotovost z bankomatů a dobíjet si kredit pro mobilní telefon, začátkem října tohoto roku služby rozšíříme o možnost platit na terminálech. Díky tomu budou moci školáci bezhotovostně platit například za jízdenky, svačiny a obědy nebo školní pomůcky,“ dodává pak Jakub Švestka z Moneta Money Bank.

Nicméně výhod platebních karet, respektive technologií, na kterých fungují, je vícero. Lze na ně totiž výhledově navázat další služby a funkcionality, jako je třeba odemykání skříněk či placení za obědy. Něco takového funguje už například v Kolíně.

„V případě předplacené karty nabízené přímo ve škole jako například Kolínská klíčenka si může škola tuto kartu svázat se specifickými funkcemi, jako jsou právě otvírání dveří, šatních skříněk, použití v MHD a další. V tomto případě ČSOB vystupuje čistě jako provozovatel platební služby,“ říká Patrik Madle.

  • 1Diskuse




Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz