Bělorusko chce dál ropu bez cla. Jednání s Ruskem však váznou

Zástupci Ruska a Běloruska před koncem roku v Moskvě jednali o nových cenových podmínkách, za kterých by Rusové ropu svému sousedovi dodávali. Jednání ale skončila na mrtvém bodě a běloruská delegace se vrátila domů. Rozhovory byly v Moskvě údajně velmi tvrdé.

"Než budou podepsány smlouvy, měla by ropa pro vlastní spotřebu Běloruska proudit bez cla," uvedla podle agentury Reuters běloruská vláda. Takový postup by prý byl v souladu s dohodami, které už dříve uzavřeli prezidenti obou zemí.

Němci a Poláci jsou nervózní
Část ruské ropy se dál do Evropy dostává právě přes území Běloruska. Jeho význam jako tranzitní země ale není tak výrazný, jako je v tomto ohledu význam Ukrajiny. Přes Bělorusko nicméně vedou ropovody, jimiž proudí ropa do Polska a Německa. Podobný spor před třemi lety způsobil, že Polsko i Německo po určitou dobu dostávaly méně suroviny, než měly smluvně dohodnuto.

Ropa z Ruska Bělorusko z Ruska dostává ropovodem Družba asi 400.000 barelů ropy denně. Surovinu pak zpracovává ve dvou rafineriích. Většinu ropných produktů, které zpracováním ropy získá, nicméně vyváží na Západ. Jen malou část spotřebovává doma. Z hlediska délky potrubí a objemu přepravené suroviny patří Družba k největší soustavě ropovodů na světě. Přes Družbu proudí ropa do největších rafinerií v Německu a tamní spotřebu ropy pokrývá asi z 15 procent. Mnohem závislejší je ale na Družbě Polsko, které surovinou z Družby kryje více než tři čtvrtiny své spotřeby ropy.

Běloruská vláda uvedla, že její delegace byla v Moskvě vystavena bezprecedentnímu tlaku. To je prý zcela nepochopitelné a nepřijatelné. Minsk ale na druhou stranu přiznal, že má zájem se dohodnout a je připraven s Rusy o dodávkách ropy začít kdykoli znovu jednat.

Dodávky zatím bez omezení
Zdroj z ruské vlády agentuře Reuters ve čtvrtek řekl, že nevyřešené otázky kolem nových smluv se přepravy ropy do Běloruska nedotknou. Podobně agentura Interfax dnes citovala šéfa jedné z firem, které provozují ropovod Družba na běloruském území, a rovněž podle něj dodávky ropy nebyly přerušeny.

"Surovina ropovodem proudí jako obvykle, a to jak tranzit ruské ropy, tak ropa do (běloruských) rafinerií," uvedl generální ředitel společnosti Gomeltransněfť Družba Sergej Sosnovskij.

Třístranna celní unie
Bělorusko v listopadu podepsalo dokumenty, jimiž se zavádí třístranná celní unie s Kazachstánem a Ruskem. Po rozhovorech, které mezi sebou v prosinci vedli běloruský prezident Alexandr Lukašenko a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv, bylo oznámeno, že Bělorusko bude ropu pro svou vlastní spotřebu z Ruska dostávat bez cla.

Ruská surovinová politika
Evropští politici už několikrát obvinili Kreml, že svou rozsáhlou surovinovou základnu používá jako prostředek k zastrašování svých sousedů.

Rusko je významným dodavatelem především ropy a zemního plynu a do sporu se dostává hlavně s Ukrajinou a Běloruskem, tedy zeměmi, přes jejichž území přepravuje suroviny na lukrativní západoevropský trh.

Rusko je také největším producentem ropy a zemního plynu na světě. Kritiku ze strany evropských politiků zásadně odmítá a říká, že své sousedy léta podporovalo levnou energií. Při prodeji ropy a plynu teď prý jen zvolna přechází na tržní podmínky.