„Tady beru plnou pravidelně, ale teď jsou ceny víc než příznivé. Asi ještě pošlu tankovat i manželku,“ směje se řidič postaršího dieselu BMW u plzeňské pumpy. Počínaje únorem tady nafta zlevnila ze dne na den hned o celou korunu na 28,50 Kč, benzin o něco méně na 29,50 korun.
Unipetrolu se loni propadl čistý zisk na 726 milionů korun, loni činil skoro 9 miliard |
„Reagovali jsme na naše nákupní ceny, ty šly dosud hodně dolů. V pátek se sice pokles velkoobchodních cen zastavil, ale všechno teď záleží na tom, jak se bude dál vyvíjet problém s koronavirem,“ komentuje cenovky na stojanech svých pump spolumajitel společnosti Tank ONO Jiří Ondra.
ONO nejsou jediné benzinky, které u nás za poslední dny zlevnily až o korunu. Republikový průměr, tak jak ho vyčísluje kartová společnost CCS z více než poloviny všech veřejných pump u nás, se ale mění pomaleji. Klesl od svého letošního vrcholu v půlce ledna o 50 haléřů u benzinu a skoro o 60 haléřů u nafty.
A přestože se světová cena ropy už vlivem koronaviru a propadu poptávky v Číně nesnižuje tak rychle jako ve druhé polovině ledna, českým řidičům se bude podle mínění ekonomů a analytiků zlevňovat palivo i v dalších dnech.
O další desetníky méně
Oproti nynějšímu průměru na úrovni 31,9 koruny u benzinu a 31,5 u nafty může být tankování levnější ještě řádově o další desetníky. „Ropa se stále drží nízko a to se dosud v plné míře u českých čerpacích stanic neprojevilo. Do konce února můžeme čekat další postupné zlevnění o 60 až 80 haléřů za litr. I kdyby surovina začala nyní zdražovat, projevilo by se to vzhledem ke zpoždění cen u pump spíš až začátkem března,“ popisuje situaci ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Problém s propadem poptávky v Číně, která je největším dovozcem ropy na světě a po USA druhým největším spotřebitelem, stále trvá. Kvůli hrozbě nového koronaviru, přísné karanténě, omezené přepravě osob a pozastavenému provozu mnoha podniků klesá odbyt ropy a pohonných hmot na mnohaletá minima.
„Dříve než někdy kolem 20. února se nedá v Číně očekávat návrat k vyšší poptávce. A kromě toho tamní rafinerie mají velké zásoby vyrobených pohonných hmot, které budou spotřebovávat v první řadě,“ doplňuje Tomčiak.
Světový žrout ropy
Denně se po celém světě spotřebuje na 100 milionů barelů ropy. Z toho 15 milionů připadá na Čínu a 18 milionů na Spojené státy. Američané však prakticky vůbec nejsou závislí na dovozu. V případě Číny je to přesně naopak. Ta nakupuje ve světě ve velkém.
„Čína je víc než kdykoliv v minulosti propojená s globální ekonomikou a nynější vliv, způsobený koronavirem, tak má větší dopad na cenu ropy než v době, kdy se trhy obávaly virů SARS nebo MERS,“ vysvětluje analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Kvalita pohonných hmot u českých pump byla loni nejvyšší za 19 let kontrol |
Situaci odpovídá i vývoj velkoobchodních cen benzinu a nafty – z českých rafinerií a z dovozu. Dodavatelé a distributoři reagují na změny cen ropy poměrně rychle, nejpozději do týdne. Na rozdíl od jejich odběratelů, tedy pump. Ty se s ohledem na zásoby starších dražších paliv a na ceny konkurence snaží promítnout zlevňování do koncových cen s co největším odkladem a udržet si tak i co nejdéle vyšší marže.
Unipetrol, který je díky svým dvěma rafineriím u nás největší dodavatel, snížil od počátku roku své velkoobchodní ceny benzinu o 6,7 procenta a nafty o 8,5 procenta. Za samotný únor už jen minimálně, minulý pátek dokonce mírně zdražil. Stále ale prodává litr benzinu a nafty o zhruba dvě koruny levněji než začátkem roku.
Velké petrolejářské sítě jako Benzina, MOL, Shell, EuroOil či OMV ale odmítají ceny jakkoliv komentovat. Bojí se sankcí antimonopolního úřadu, který je před lety pokutoval za údajné domlouvání cenového kartelu prostřednictvím komentování cen v médiích.
