Že vztahy s Británií zůstanou po brexitu beze změny, ujistil britskou premiérku Theresu Mayovou již v lednu čínský premiér Li Kche-čchiang. Číňané a Britové označují poslední léta za „zlaté období“ vzájemných vztahů. Jeho vyvrcholením se stal v roce 2015 příjezd čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na státní návštěvu Británie, během níž ho s velkou pompou přijala britská královna Alžběta II.
Londýn od referenda z roku 2016, kdy se Británie rozhodla opustit EU, stupňuje diplomatické úsilí, aby se mu podařilo nahradit novými obchodními smlouvami ty stávající uzavřené Bruselem. Hunt, který má čínskou manželku, je po návštěvě Číny očekáván ve Francii a v Rakousku.
Nový britský ministr zahraničí byl jmenován po rezignaci Borise Johnsona. Ten z vlády odešel kvůli neshodám s premiérkou ohledně její brexitové strategie. Očekává se, že Londýn a Brusel dosáhnou dohody o pobrexitovém uspořádání do poloviny října. Jednání se ale protahují. Británie má unii opustit na konci března 2019.
Britská premiérka Mayová oznámila, že se ujímá vyjednávání s EU o Brexitu |
Na téže tiskové konferenci řekl čínský ministr zahraničí Wang I, že otevřené zůstávají i dveře k dialogu o bilaterální obchodní dohodě se Spojenými státy. Zopakoval, že Peking si nepřeje obchodní válku a zdůraznil, že obě země by své obchodní rozepře měly řešit v rámci Světové obchodní organizace (WTO).
Ministr také znovu zopakoval postoj Pekingu, podle něhož je příčina současné obchodní nerovnováhy mezi oběma největšími světovými ekonomikami na straně Washingtonu. Spojené státy podle názoru Pekingu v Číně realizovaly obrovské zisky.
Spojené státy naopak Čínu kritizují za svůj deficit obchodní bilance ve vzájemném obchodování a jsou také přesvědčeny, že se Čína dopouští krádeže duševního vlastnictví amerických firem. Obě země již uvalily cla na dovoz některých svých výrobků a Washington hrozí, že ta svá rozšíří na další zboží v hodnotě 450 miliard dolarů (9,9 bilionu Kč). Žádné formální rozhovory se ale mezi oběma mocnostmi teď nekonají.
