Návrh srovnat ceny těchto poplatků napříč celou Evropskou unií schválil tento týden v pondělí Ekonomický a hospodářský výbor Evropského parlamentu. Něco podobného prosadil Brusel v minulosti například i v případě roamingových poplatků – dnes si lidé mohou volat po Evropě za stejné ceny jako doma.
„Bude se k tomu ještě scházet tripartita – parlament, Rada EU a Evropská komise – a to by mělo proběhnout do konce letošního roku,“ přibližuje Tomáš Hládek, odborník pro platebního styk v České bankovní asociaci. Opatření by pak vstoupilo v platnost do tří měsíců od schválení tripartitou.
Přinese Revolut revoluci na bankovním trhu? Podle analytika se spíše stane vedlejším produktem |
Až začne platit, budou si banky muset za mezistátní transakci účtovat stejně, jako když klient posílá peníze po Česku. Jenže to se banka od banky různí. Některé mají převody v rámci účtu zdarma, jiné si mohou účtovat poplatky v řádech korun. Nové evropské nařízení přijde banky každopádně draho – jen ty české tak podle odhadů ztratí celkem miliardy korun ročně.
Miliardové ztráty
„Pro banky se stane tato služba jednoznačně ztrátovou. Osobně si myslím, že banky na klienty tuto regulaci nějakým způsobem přenesou. Nikde není napsáno, že se například nezvýší poplatek za zprostředkování hypotéky. Jinými slovy klienti to zaplatí jinde,“ říká Hládek.
Zatím z bank svorně zaznívá, že situaci analyzují. Jak si budou ušlé příjmy kompenzovat, prý není zatím rozhodnuto.
Podle informací z trhu mají ale banky už představu, kde se alespoň z části „zahojí“. Může jít například o kombinaci zdražení běžných věcí, jako jsou třeba poplatky za papírové výpisy či za platby zadávané na papírových příkazech. Hypoteticky se ale může zhoršit i převodní kurz měn v bankách.
„Jde sice o relativně drobné věci, ale může jich být víc. Důležité je, aby to nezasáhlo nějak vztah s klientem,“ řekl LN pod podmínkou anonymity jeden z českých bankéřů.
Banky by se přitom zachovaly podobně, jako se v minulosti po regulaci cen volání v zahraničí zachovali mobilní operátoři. Ti na zákaz roamingových příplatků odpověděli snahou lákat zákazníky na jiné produkty, například na datové balíčky v zahraničí, přičemž na tyto speciální tarify se již regulace nevztahuje. Stejně tak si operátoři kompenzovali ušlé příjmy v dražších mimoevropských zónách volání a v odchozím volání do zahraničí. Není důvod k domněnce, že se teď banky zachovají odlišně.
Miliony plateb ročně
V době, kdy jsou banky kvůli hledání úspor nuceny propouštět a rušit pobočky, jde skutečně o velké peníze. V případě třech největších – České spořitelny, Komerční banky či ČSOB se bude pokles příjmů z těchto poplatků pohybovat řádově v nižších stovkách milionů korun ročně.
Jen pro představu, za standardní platbu v eurech po EU (tzv. SEPA platba) si například Česká spořitelna účtuje 220 korun za odchozí transkaci a stovku za příchozí. U Komerční banky pak do částky 50 tisíc eur zaplatí klient 195 korun za poslání peněz, za přijetí 145 korun. Spořitelna přitom provede zhruba 1,5 milionu těchto transakcí ročně. Největší tuzemská banka, co se počtu klientů týče, po regulaci může přijít každý rok řádově o částku kolem 300 milionů korun.
Internetové bankovnictví v Česku kamenné pobočky ‚nezabíjí‘. Mění se v poradenská centra |
Opatření, jež má začít platit příští rok, se zatím týká jen eurových plateb. O 12 měsíců později od okamžiku jeho schválení by se regulace měla rozšířit i na posílání peněz v národních měnách.
„Připravované nařízení se pravděpodobně bude týkat nejen SEPA plateb, ale s účinností od roku 2020 i přeshraničních plateb v národních měnách členských států EHP prováděných v rámci Společenství, což bude mít další dopad na snížení výnosů,“ potvrzuje Markéta Dvořáčková, mluvčí Equa bank.
