2. března 2010 16:27 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Brusel povolil pěstovat v EU geneticky modifikované brambory

Velké brambory (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Velké brambory (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

BRUSEL Evropská komise povolila pěstovat v zemích Evropské unie geneticky modifikované brambory Amflora firmy BASF k průmyslovému využití, například k výrobě papíru, a jako krmivo.

Ty se zřejmě začnou pěstovat i v České republice. Je to poprvé za 12 let, kdy EK poskytla nové povolení k pěstování geneticky modifikovaných plodin (GMO).

Komise dala povolení vedle brambor ještě třem typům kukuřice od firmy Monsanto. O případném pěstování na svém území si rozhodnou vlády jednotlivých zemí.

Protest ekologů
Rozhodnutí EK vyvolalo nevoli ekologických organizací. Ty obvinily EK, že ignoruje obavy zákazníků o bezpečnost těchto produktů, zvláště jejich možném negativním vlivu na zdraví.

"Rozhodnutí stanovuje přísné podmínky pěstování, aby se zabránilo možnosti, že GM brambory zůstanou na poli po konci sklizně a semena Amflory se nebudou neúmyslně šířit do okolního prostředí," dodala komise v prohlášení. BASF doufá, že se Amflora začne komerčně pěstovat již v letošním roce.

Plodina by se podle firmy mohla pěstovat v Evropě na 250 hektarech, z toho na 150 hektarech v České republice. BASF si slibuje roční příjmy z poskytnutí licence na pěstování Amflory v objemu 20 milionů až 30 milionů eur (515,7 až 773,5 milionu Kč).

Frankensteinovy potraviny
Komise rovněž povolila pěstovat tři typy geneticky modifikované kukuřice vyráběné americkou biotechnologickou firmou Monsanto. Ty se mohou používat v potravinářství a jako krmivo, mohou se dovážet do zemí EU i se v zemích EU zpracovávat.

Schvalování geneticky modifikovaných plodin v EU je již dlouhou dobu předmětem sporů a rozděluje členské země. Některé z nich se k nim staví otevřeně nepřátelsky a nazývají je "Frankensteinovy potraviny", napsala agentura Reuters.

Brambory

Nedávná zpráva mezinárodní organizace pro zemědělské biotechnologie ISAAA ukázala, že plocha osetá GMO v zemích EU loni klesla o 12 procent na 94.750 hektarů. K celkovému poklesu výrazně přispělo rozhodnutí Německa zakázat pěstování geneticky modifikované kukuřice. Nižší byla osetá plocha i v České republice a na Slovensku. Doposud byla jedinou GMO plodinou, která se v EU pěstuje, kukuřice odolná proti zavíječi MON 810, známá také jako Bt-kukuřice, společnosti Monsanto.

Na rozdíl od EU celosvětově plocha osetá GMO stoupla o sedm procent na 134 milionů hektarů. Největší plochu osetou GMO mají Spojené státy, celkem 64 milionů hektarů. Následují Brazílie a Argentina.

ČTK