Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

BYZNYS ŽIJE: Tisícovkám lidí zachranily život české trubičky. Roztáhnou střeva i jícen

Ekonomika

  6:05
HRADEC KRÁLOVÉ - Tisíce lidí ročně by zemřelo, nebýt malých pletených trubiček z firmy ELLA-CS. Takzvané stenty, výztuhy určené na roztahování jícnu či střev, umí jako jediní na světě vyrobit v podniku z Hradce Králové. Stenty se zde pletou ručně - stroj, který by dokázal nahradit zlaté české ručičky, v tomto případě zatím neexistuje.

Potah jícnového Stentu. foto: MAFRA - Martin Horký

Během pracovní doby je zakázáno mít nasazená sluchátka, není povoleno poslouchat ze záznamu mluvené slovo, a požádá-li jediný pracovník o vypnutí rádia, ostatní mu musí vyjít vstříc. Pravidla na pracovišti jsou přísná, soustředění a klid jsou důležité.

Do konce života...

„Záruční doba na naše výrobky nejsou dva roky, ale do konce života. Můžeme si dovolit udělat chybu jen dvakrát - jednou a naposledy,“ vysvětluje důvod omezení Karel Volenec, majitel královéhradecké firmy ELLA-CS. Přesto si však zaměstnanci na časté vyrušení museli zvyknout. Do firmy, která jako jediná na světě vyrábí speciální stenty pro pacienty s onemocněním trávicího traktu, bez přestání jezdí návštěvy od Japonska po Ameriku.

Stenty společnosti ELLA-CS.

Ročně jich podnik, jehož hodnota dosahuje čtvrt miliardy korun, vyrobí deset tisíc. Například pro děti, které omylem vypijí kyselinu a jimž hrozí, že se jim zbortí jícen, nebo pro pacienty s nádory v jícnu, kterým by bez stentu neprošla strava do žaludku, či alkoholiky, již trpí krvácením z cév.

Pomohli i žirafě a delfínovi

„Působíme i v oblasti veterinární medicíny. Momentálně jeden z nejzajímavějších výrobků, který děláme, je stent pro delfína. Dělali jsme i stent pro jaguára, pro pumu a myslím, že i pro žirafu. Některé stenty byly pro Hollywood, ale nevím, jestli pro zoologickou zahradu, nebo miláčka nějakého herce,“ říká Volenec.
Často tak jde doslova o výrobky ušité na míru. Lékaři pošlou do firmy rentgenové snímky a pracovníci podle nich navrhnou stent přesně na tělo - kdyby byl moc velký, může jícen roztrhnout, příliš malý by se zase uvolnil.

Ředitel společnosti Ella Karel Volenec.

V urgentních případech je možné vyrobit stent do 12 hodin, to už je ale závod s časem. Všechny stenty se totiž z drátků a umělých vláken pletou ručně, strojem se jen dodatečně upravují. „Přístroje nejsou schopny udělat jemné zakončení. Podobně jako když ustřihnete ponožku, budou koukat jednotlivá vlákna,“ upozorňuje Volenec. To by však bylo pro pacienta zraňující nebo i fatální.

Seriál LN Byznys žije!

Server Lidovky.cz v seriálu Byznys žije! přináší poutavé a inspirativní příběhy úspěšných firem.

Přečtěte si minulý díl: BYZNYS ŽIJE: Bez jejich dílů by se na oběžné dráze neotevřely solární panely

Zásadní roli také hraje postup a vzor pletení. Právě díky ojedinělému postupu se česká firma dostala na světovou špičku - dokázala totiž vyrobit takzvaný biodegradabilní stent, který se postupně rozpadne na neškodné složky. Díky tomu je možné snadno operovat i děti. Běžné stenty ze slitin titanu a niklu totiž do tkáně zarostou a je téměř nemožné vyjmout je.

„Tehdy do firmy vedoucí ekonomického oddělení přinesla vlákno, které se 20 let běžně používá na vstřebávající se stehy s tím, že by to bylo zajímavé zkusit. Jeden z pracovníků firmy vyvinul technologii a našel unikátní způsob, jak stent uplést, aby se v jícnu roztáhl. Tento postup konkurenci právě chybí,“ říká Volenec.

Lapač sraženin

ELLA-CS však úspěšně vyrábí i další zdravotnická zařízení, například cévní filtr. Zvláštní drátěný pavouček se zavádí do velkých cév, kde odchytává sraženiny, které mohou způsobit smrt. I v tomto odvětví si firma vybudovala vynikající renomé. Při jedné operaci se však stalo, že se filtr v žíle neuchytil a odcestoval. Ačkoliv nenastaly žádné komplikace, padlo rozhodnutí výrobu raději ukončit z obav před případnými dalšími příhodami. Lékaři z Brazílie ale firmu nakonec uprosili, aby v produkci pokračovala. Nenašli totiž žádnou jinou, která by dodávky nahradila.

Kavalni filtr.

Původně přitom Karel Volenec o budování firmy vlastně ani nestál. Vývoj zdravotnických prostředků ho však zajímal už na vysoké škole. „Jako studenta mě strašně bavilo experimentovat, zkoumali jsme například zvířecí orgány, které se proplachovaly roztoky a na kterých se zkoušely účinky různých látek. Šlo o mikrooperace a byla k tomu nutná speciální technika. Takže jsme si museli poradit sami a vyrobit ji,“ vypráví Volenec.

„Na jedné ze stáží v Nizozemsku jsem třeba viděl, jakým způsobem se měří teploty u pacientů s nádory, kdy lékaři zaváděli velmi silný termočlánkový snímač. Tehdy jsem jim drze řekl, že ten snímač dokážeme vyrobit tenčí. Nechtěli tomu věřit. Když jim pak od nás poštou přišla první sonda, balíček prý před otevřením na celnici dlouho zkoumali, protože byl ze země za železnou oponou. Báli se, jestli není uvnitř nějaká trhavina,“ směje se Volenec s tím, že vše ale dobře dopadlo: „Dodáváme jim je už 27 let.“

Pro univerzitu však výroba a prodej do ciziny znamenalo papírování navíc a o sériovou výrobu nestála. „Na ten výrobek ale byly vynikající ohlasy, místo 12 sond bylo třeba zavést jen jednu a funkce plnila stejně spolehlivě. Bylo mi to líto opustit.“

Rozhodl se tedy založit si firmu, nejdříve pod názvem ELLA. „Byla to zkratka ze slov Electronic Laboratory Assembly. Ale pak se ukázalo, že taková firma už ve světě existuje, takže jsem přidal navíc jedno L. Když byla zaplacena registrace, opět jsme zjistili, že stejná firma již existuje a dělá prsní implantáty. Proto jsme za jméno dali ještě pomlčku a CS, tedy označení Československa na tehdejších espézetkách. Po obdržení registrace se Československo rozpadlo. To už nám ale došla trpělivost a nechali jsme to tak,“ vypráví s úsměvem Volenec.

Firma ELLA-CS se zabývá výrobou a vývojem zdravotnických prostředků.

Na začátku byla výpomoc pro kamaráda

Kvůli rozjezdu podnikání a výstavbě speciálních čistých prostor, ve kterých se stenty kompletují, se ale musel zadlužit - ručil bytem svým i rodičů, podepsal bianko šeky a pomohli i první spolupracovníci. „Ten pocit byl psychicky vyčerpávající. Vezměte si, že 20 let splácíte a 20 let vám nepatří nic. Kdybych zkrachoval, zůstaly by mi jen tričko a trenýrky.“ Pletení stentů, které dnes představují hlavní zdroj příjmu, ale začalo nenápadně. Ten první vznikl jako výpomoc pro kamarády.

„Tehdy za mnou přišel profesor Antonín Krajina a profesor Petr Hůlek z královéhradecké nemocnice a Tonda mně tehdy řekl:,Karle, já jsem viděl, že v Americe dělají z drátů takovouhle výztuž, nemohli byste mi také kus nerezového drátu zohýbat tak jako oni?‘ Potřeboval to pro pacienta, který měl zvýšený tlak ve vrátnicové žíle a docházelo ke krvácení do jícnu. On si zkoušel vyrobit stent sám doma na půdě, ale nemohl to udělat tak technicky dokonale a připravit celý zavaděčový systém,“ vzpomíná Volenec.

Stent si později nechala firma registrovat a rozjela výrobu. Ovšem ne na dlouho. „Krátce nato mi přišel do vlastních rukou dopis od jedné významné americké firmy, že jsme narušili jejich patentová práva, a pokud toho nenecháme, tak nás dají okamžitě k soudu. Neudělali jsme si pořádný patentový průzkum, to byl náš, věřím že první a poslední, velký omyl.“

Karel Volenec měl ale tehdy štěstí. Se šéfem oné společnosti se dal do řeči na kongresu v Praze. „Ukázal se být jako nesmírně velkorysý. Tenkrát mi řekl:,Zůstaňte na československém trhu, to je pro nás nezajímavá kapička v moři. Já jsem začínal jako ty, tak to ode mě ber jako dárek. Máte povoleno náš design vyrábět v Československu.‘“

Shodou náhod po několika letech ta stejná firma naopak porušila patent ELLA-CS. „Tak jsem ten jejich dopis vzal, přehodil odesílatele a adresáta a poslal jim ho zpátky,“ směje se Volenec. Byť jsou konkurenti, obě firmy spolu dodnes spolupracují. O společné projekty s ELLA-CS dnes ostatně stojí i jiné instituce, například univerzita v Oxfordu. Tuto spolupráci však musel Karel Volenec odmítnout, na takový projekt nemá finanční prostředky.

V Asii dostávají firmy dotace

Ačkoliv má firma obrat přesahující 120 milionů korun za rok, zisk z každého stentu je poměrně nízký. To je dáno kombinací více faktorů. Jednak jde o ruční výrobu, z poloviny se jedná o unikátní výrobky a není možné rozjet sériovou výrobu. Firmě také rychle roste konkurence z Asie, kde podniky dostávají velké dotace od vlád, a mohou si proto dovolit účtovat mnohem nižší ceny. Velkou roli hrají i regulatorní požadavky. ELLA-CS musí plnit spoustu norem, vyplňovat mnoho formulářů a navždy archivovat některé dokumenty - polovina ze 108 zaměstnanců proto pracuje v administrativě.

„Největší zisky mají v USA třeba ze stentů určených do srdce, do této oblasti ale vůbec nejdeme, to si drží velké firmy a vůbec by nás do toho nepustily. I kdybychom se o to pokoušeli, tak částka potřebná na certifikace je tak obrovská, že by nás to mohlo zničit,“ vysvětluje Volenec. Peníze tak chybí třeba i na výstavbu nového sídla, v současně pronajímané budově už vypadávají skleněné výplně oken a na tvářích zahraničních návštěv to často vyvolá údiv.

„To překvapení je možná ještě o to větší, když pak jdeme do takové stavební buňky, kde máme další provoz, nebo do suterénu lékařské fakulty, kde je strojní výroba a celkem se dobře daří i plísním. Dostáváme to dosti nekompromisně pocítit třeba od Japonců, kteří vůbec nechápou, že jsme v takovýchto prostorách. Nedá se ale nic dělat, obrat nám neumožní, abychom šli a postavili si fabriku za 80 milionů,“ krčí Volenec rameny s tím, že kdyby byla ELLA-CS korejská firma, tamní vláda by postavila továrnu sama, a ještě společnosti dala desetileté daňové prázdniny. „Evropská podpora firem, kde dominuje vývoj, je strašně špatně nastavená,“ dodává.

Jak říká, nesmírně si proto váží svých kolegů, že ačkoli nemůže nabídnout nejvyšší platy v okolí, zůstávají loajální. Hlavním motorem ale pro většinu podle Volence stejně nejsou peníze, nýbrž dobrý pocit. „Nedávno byl kolega ze Slovenska v Maďarsku na implantaci u dítěte. Rodiče ho objali a děkovali mu. On, který je kus chlapa, měl slzy v očích a říkal, že už k motivaci nepotřebuje nic jiného, že mu tohle stačí. Vyvolává to vnitřní pocit hrdosti na to, co děláme, na celou firmu.“

Potah jícnového Stentu.

Výzkumníci nicméně stále hledají způsob, jak výrobu alespoň zčásti zautomatizovat a zefektivnit. „Objeli jsme prakticky všechny výrobce ponožek, tkaniček, tkanin, co tady v Česku jsou. Spolupracujeme i s Výzkumným ústavem pletařským a tak dále. Kdyby se podařilo stroj vyvinout, měli bychom pak prostředky na investice a hlavně na vývoj. Medicína prochází obrovským skokem dopředu, podobně jako kosmický průmysl, a kdo se do výzkumu nyní vloží, bude mít za pár let žně,“ říká Volenec. Podle něj tak můžou stenty v budoucnu obsahovat rovnou léky či kmenové buňky a na místo se budou dopravovat malými robůtky.

Na otázku, jestli po letech strávených v laboratořích někdy nepřemýšlí o prodeji firmy a odpočinku, odpovídá Karel Volenec bez zaváhání. „Nabídek je spoustu, ale nevím, jestli by mě bavilo ležet na pláži. Ještě je spoustu zajímavých myšlenek a nápadů, které by se daly udělat. Přichází revoluce, která mění postupy v léčbě řady onemocnění, na která by pacient jinak zemřel. Je pěkné být při tom,“ uzavírá.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!