Prvním z nich je oslabování české měny vůči americkému dolaru, druhým pak růst cen ropy na světových trzích, který je zapříčiněn obavami z výpadků produkce v Íránu a strachem z případné blokády Hormuzského průlivu.
Írán je druhým největším producentem ropy na světě s těžbou přibližně 4,3 milionu barelů denně (přibližně 5 procent globální produkce). Evropská unie a Spojené státy uvažují o zákazu dovozu íránské ropy.
Cílem je ochromení finančních toků plynoucích z prodeje černého zlata, které jsou základním stavebním kamenem rozpočtu země. Stimulem pro největší tlak Západu za posledních několik let jsou obavy ze zneužívání jaderného programu k vývoji jaderných zbraní.
Reakce Íránu na sebe nenechala dlouho čekat. Země varovala, že je připravena zablokovat Hormuzský průliv, přes který protéká 20 procent světové produkce ropy. Napětí se zvyšuje. Nervozita investorů na trzích s ropou roste. Případný konflikt by mohl vyhnat cenu ropy o desítky dolarů výše.
Pro české motoristy by výše nastíněný scénář byl velmi nepříznivou zprávou. Pokud by totiž při současném kurzu koruny vůči dolaru vystoupala cena ropy Brent na světových trzích nad hranici 130 amerických dolarů za barel, což je v případě konfliktu velmi reálné, potom by se museli smířit s cenou litru benzinu na úrovni 40 korun.
