2. září 2010 18:45 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Češi spojují východ a západ. A stoupají vzhůru v nadnárodních firmách

Manažer - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Manažer - ilustrační foto. | foto: Shutterstock

PRAHA K většímu prosazení Čechů v mezinárodních korporacích přispělo jak geograficky výhodné umístění země, tak politický a ekonomický vývoj v posledních dvaceti letech.

Když chtějí korporace ze západu expandovat na východ, najmou si do vedení Čecha. Když naopak chtějí firmy z východu na západ, poohlížejí se po Čechovi, který by je na tamních trzích zastupoval.

Manažeři z Česka tak naplňují politické představy z meziválečné doby do puntíku.

Vysocí čeští manažeři v cizině

Jan Mühlfeit - viceprezident Microsoftu pro strategii v regionu Evropa, Střední východ a Afrika

Martin Jahn - dosud šéf Volkswagenu v Rusku, od října šéf fleetového prodeje koncernu Volkswagen

Vanda Wolfová - řídí regionální aktivity marketingové skupiny Ogilvy v Evropě a v Africe

Martin Škopek - člen představenstva Erste Group s odpovedností za retailové bankovnictví

Ivan Svítek - šéf brazilské GM Money

Martin Dlouhý - viceprezident Metro Group

Zdeněk Turek - šéf Citigroup v subsaharské Africe

"Pokud se týče teritoriálního zaměření exportu českých manažerů, samozřejmě převažují země, kde české firmy zakládají své pobočky a země, které nám jsou historicky blízké a jejichž kultuře a jazyku rozumíme více než manažeři pocházející ze západní Evropy," říká Jan Brázda, lovec manažerů ze společnosti Constellation. "Můžeme v současné době najít celou řadu Čechů v manažerských funkcích na Ukrajině, v Rusku a v zemích bývalé Jugoslávie."

Jeden z mnoha
Martin Jahn, který putuje z pobočky Volkswagenu v Rusku do Německa, je tak jen jedním z příkladů univerzálního použití českých manažerů.

Michal Čupa patřil mezi nejvlivnější lidi v ruském Microsoftu a v současnosti vede telekomunikační síť, která zavádí technologii v centrální Asii.

Skandinávskou Nokii v Kazachstánu vede Karel Holub a z této země obsluhuje i dalších okolních osm států. Naopak na západě funguje Predrag Jakšič, Čech s balkánsky znějícím jménem, který dosáhl na jednu z nejvyšších pozic v korporaci Intel. Z Velké Británie obsluhuje Evropu, Střední východ a Afriku.

Regionální aktivity v Evropě a Africe vede z Paříže Češka Vanda Wolfová.

Senta Čermáková vede marketingovou aktivitu gigantické korporace Hewlett-Packard snad na půlce planety.

Češi ale útočí i na exotické oblasti. Například v Jižní Africe se střetávají v oblasti spotřebního zboží manažeři Jiří Kulík a Stanislav Večera. Kulík pracuje pro Reckitt Benckiser a Večera pro Procter & Gamble.

Petr Písecký vede hotel Hilton v čínském Qingdao a Jan Popovič je jedním z ředitelů u řetězce Kempinski v Ženevě. Ve Švýcarsku momentálně působí i lovkyně talentů Alice Punch pro headhunterskou společnost Korn/Ferry.

Zažili všechno, co lze čekat
Výhody českých manažerů jsou podle headhunterů jasné. "Jsou daleko univerzálnější, mají větší nadhled, jsou schopni velmi dobře improvizovat," říká Vladimír Kočí z headhunterské společnosti R4U.

Poul Pedersen, zakladatel a vedoucí mezinárodní headhunterské společnosti Pedersen & Partners, spatřuje výhody českých manažerů na trhu práce i v tom, jaké zkušenosti mohli během posledních dvaceti let načerpat v České republice. Peripetie, které na vlastní kůži zažily, z nich činí žádané zboží.

"V České republice bylo v posledních dvaceti letech tolik dynamických změn. Viděli jsme, jak se čeští manažeři dokážou stále lépe přizpůsobit různým okolnostem a pochopit prostředí byznysu daleko lépe než mnoho západních manažerů," říká Poul Pedersen.

"Protože je Česká republika relativně malou zemí a také relativně lépe vyvinutou než ostatní země v regionu střední a východní Evropy, jsou čeští manažeři často daleko silnější a zkušenější v rolích regionálních šéfů než ostatní," tvrdí Pedersen.

České školství zaostává. Rozdíly mezi školami se prohlubují
České školství zaostává. Rozdíly mezi školami se prohlubují

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?