„Na začátku je nutné přesvědčit veřejnost o výhodách zaměstnávání uprchlíků, těm zajistit bydlení. Podpora imigrantů pak může spočívat ve výjimkách v minimální mzdě, daňových úlevách, státních dotacích na pracovní místa; kazí ji naopak současné blokování možnosti pracovat již při azylovém řízení,“ uvedl analytik společnosti Cyrrus František Kronus. Z analýzy podle něj dále vyplývá, že krátkodobě může hrubý domácí produkt ČR stoupnout přibližně o 20 miliard korun.
Češi se vrací do Řecka, hlásí cestovky. Pomáhá prý dohoda Bruselu s Tureckem o migrantech |
Řízená imigrace, která by byla legislativně i sociálně připravena, by se podle studie mohla týkat buď vybraných skupin uprchlíků, typicky rodin s dospívajícími dětmi, nebo vybraných oborů, ve kterých je nedostatek pracovních sil. Předešlé zkušenosti přitom podle analýzy ukazují, že imigranti většinou neberou práci lokálním zaměstnancům.
Analytici Cyrrus považují stávající nastavení kvót přerozdělování uprchlíků za nefunkční. „Jde o velmi malá čísla, okolo kterých běží nesmyslně velká debata,“ uvedl Kronus. Podle něj je nutné buď kvóty výrazně navýšit, aby odpovídaly reálnému stavu, nebo hledat zcela jiný model.
Pro Českou republiku by podle něj byla ideální forma řízené imigrace, kdy by byli imigranti přijímaní ne s ohledem na kvóty, ale postupně s ohledem na připravenost legislativy, potřeby bydlení a situaci na pracovním trhu.
Podle březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že by ČR podle 61 procent lidí neměla vůbec přijímat uprchlíky z válkou postižených zemí. Podle necelé třetiny lidí by je měla přijímat jen do doby, než se budou schopni vrátit domů. Jen mizivá část veřejnosti - tři procenta dotázaných - si myslí, že Česko by mělo imigranty přijmout a nechat je se tady usadit.
