„Významně negativní vliv mělo omezení nebo uzavření provozů v průmyslu, dále pak v odvětvích obchodu, dopravy, pohostinství a ubytování,“ uvedl k výsledkům české ekonomiky ve sledovaném období ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Podle statistiků nicméně klesla hrubá přidaná hodnota (HPH) téměř ve všech odvětvích národního hospodářství.
Rekordní sešup české ekonomiky. Odhady za druhé čtvrtletí počítají s propadem až 18 procent |
V meziročním srovnání byl vývoj HDP ovlivněn podle ČSÚ především výrazným poklesem zahraniční poptávky, nižší spotřebou domácnosti i nižší investiční aktivitou.
Na tom, že česká ekonomika ve druhém čtvrtletí prodělala kvůli dopadům šíření koronaviru zřejmě největší propad, se shodli před časem i ekonomové. V konkrétních odhadech se však lišili. V meziročním vyjádření očekávali pokles HDP o 9,7 až 18 procent a mezičtvrtletně od 7,4 do 14 procent. Aktuálně lze podle analytiků již pozorovat, že se ekonomika odráží ode dna.
Vláda kvůli koronaviru začala přijímat opatření, která měla zamezit šíření nákazy, od března. Omezila volný pohyb a cestování, sdružování, podnikání, kulturu, sport, školní výuku a další aktivity.
Některé firmy kvůli tomu zavřely provoz, jiným podnikům naopak chyběli zaměstnanci třeba i kvůli uzavřeným hranicím. Od poloviny května se restrikce vzhledem k příznivé epidemiologické situaci začaly postupně uvolňovat.
Statistici v pátek uvedli, že zaměstnanost ve druhém čtvrtletí klesla proti stejnému loňskému období o 2,1 procenta, mezičvrtletně byla nižší o 1,6 procenta.
Babiš: Očekávaný propad
Pokles hrubého domácího produktu (HDP) se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) očekával. Předseda vlády novinářům při návštěvě Terezína řekl, že příští výsledky už by měly být lepší. Z hlediska rozpočtu je premiér optimista, věří firmám i lidem, že budou flexibilní a situaci způsobené opatřeními proti covidu-19 se přizpůsobí. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) považuje pokles HDP vzhledem k restrikcím a v porovnání s ostatními zeměmi za přijatelný výsledek.
Česká ekonomika se mezičtvrtletně propadla o 8,4 procenta. „Je to stejně jako u Německa, samozřejmě jsme to čekali,“ řekl Babiš. Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí poklesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 10,1 procenta. „Já z hlediska rozpočtu jsem optimista, uvidíme, jak se s tím popasuje náš průmysl,“ řekl Babiš.
Premiér má ale důvěru ve firmy i zaměstnance. „Já věřím našim firmám i lidem, že budou flexibilní a že se přizpůsobí situaci, ale samozřejmě to bude náročný rok,“ připustil předseda vlády.
Vývoj ekonomiky ve druhém čtvrtletí podle Havlíčka dává šanci, že z krize může Česko vyjít nakonec dobře. Podpora se podle něj nyní zaměří na čtyři klíčové oblasti. První budou investice, a to veřejné i prostřednictvím odpisů a pobídek. Dále vláda bude klást důraz na udržení zaměstnanosti, a tím spotřebitelské poptávky, a na záruční programy, které udrží financování podnikového sektoru. Poslední zásadní oblastí je podle Havlíčka výzkum, vývoj a inovace.
Vláda podle Babiše musí především vyřešit přeměnu programu Antivirus na kurzarbeit, jde o zkrácení pracovní doby při nedostatku práce. Zaměstnavatel platí mzdu za odpracovanou dobu. Stát pak pracovníkům výdělek dorovnává za zbývající čas. „Je to v legislativě, včera (ve čtvrtek) jsme dostali návrh od paní (ministryně práce Jany) Maláčové (ČSSD),“ řekl Babiš. Vláda by se věcí mohla zabývat na svém příštím zasedání 17. srpna.
Také Brusel hlásí rekordní čísla
Ekonomika Evropské unie zaznamenala ve druhém čtvrtletí rekordní propad, za kterým jsou zejména opatření proti šíření nového koronaviru. Hrubý domácí produkt (HDP) se proti předchozím třem měsícům snížil o 11,9 procenta, v meziročním srovnání propad činí 14,4 procenta. Ukázal to rychlý odhad, který dnes zveřejnil statistický úřad Eurostat.
Výsledek je zhruba v souladu s odhady analytiků. Ekonomika eurozóny klesla proti předchozím třem měsícům o 12,1 procenta, meziročně pak o 15 procent.
