Ekonomika EU klesne o 7,4 procenta, česká ekonomika dle odhadu Evropské komise o necelých 7 procent |
K meziročnímu poklesu české ekonomiky přispěla podle statistiků hlavně situace v obchodu, ubytování, pohostinství a průmyslu. „Negativně se vyvíjela domácí poptávka. Poklesly podnikové investice do strojů, zařízení a dopravních prostředků a také investice domácností do obydlí. O téměř čtyři procenta se snížily i spotřební výdaje domácností,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Naopak pozitivně k výsledku přispěla zahraniční poptávka.
První odhad statistiků z konce října byl pesimističtější, než jsou v úterý zveřejněná data. Hovořil o meziročním poklesu HDP ve 3. čtvrtletí o 5,8 procenta. Mezičtvrtletní výsledek statistici odhadovali na nárůst o 6,2 procenta.
Výdaje na konečnou spotřebu od začátku července do konce září klesly meziročně o 2,7 procenta, mezičtvrtletně naopak o 3,2 procenta vzrostly. Z toho výdaje domácností reálně klesly proti stejnému čtvrtletí minulého roku o 3,9 procenta. „Meziroční pokles nastal zejména ve spotřebě předmětů se střednědobou trvanlivostí a výdajích za služby,“ uvádí ČSÚ.
Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí meziročně vzrostly o 0,1 procenta. Mezičtvrtletně klesly o 0,6 procenta.
Zatímco domácí poptávka byla slabá, exportu se dařilo. Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách se ve 3. čtvrtletí meziročně zvýšilo o 36,7 miliardy na rekordních 126,6 miliardy korun.
Vývoz zboží meziročně stoupl o 0,2 procenta a proti předchozímu kvartálu skoro o třetinu. Dovoz zboží meziročně klesl o 1,3 procenta, mezičtvrtletně ale posílil více než o pětinu.
V ČR bylo ve 3. čtvrtletí zaměstnáno v průměru 5,332 milionu lidí. Celková zaměstnanost klesla meziročně o 1,7 procenta, proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 0,2 procenta. Počet odpracovaných hodin stoupl mezičtvrtletně o 12,5 procenta, uvedl ČSÚ.
