„Aplikaci jsme primárně vytvářeli pro zemědělce, kteří na svém pozemku pěstují nějaké plodiny. Nyní máme poptávku i po senzorech do chlívů, kde je potřeba monitorovat teplotu a dodržovat určité normy,“ vysvětlila marketingová manažerka firmy CleverFarm Zuzana Vintrová.
Půda je dnes substrát bez života. Žížaly nahrazují téměř veškerou zemědělskou techniku, tvrdí Pižl |
Většinu zákazníků brněnské firmy tvoří farmáři. Aplikaci včetně senzorů využívají ale například i včelaři. CleverFarm má tak širší využití, než tvůrci zamýšleli. Postupně expandují i za hranice Česka. Kromě Slovenska by se mohla služba podle Vintrové dostat do Srbska.
Která část půdy je úrodnější?
Firma, která vznikla v roce 2016, farmářům umožňuje díky aplikaci a senzorům evidovat, kolik toho zaseli, jak velká byla sklizeň, která část půdy je méně úrodná, kde by měli více hnojit a mnoho dalšího. Aplikace CleverFarm využívá volně dostupné informace z Portálu farmáře od ministerstva zemědělství a data z družicových snímků. Zemědělci pak mají na výběr, zda využijí bezplatnou verzi služby nebo zpoplatněnou, která jim umožní vyhodnocovat nashromážděné informace.
Ukázka aplikace od společnosti CleverFarm.
CleverFarm dodává farmářům software a také senzory od svého subdodavatele. Senzorů je hned několik. Základní senzor je určený pro měření v porostu. Snímá vlhkost, vzdušnost a teplotu. Na základě těchto údajů může agronom identifikovat různá rizika pro plodiny.
Dalším nástrojem pro moderní farmu je meteostanice, která měří množství srážek a posílá zemědělci informace o tom, kolik srážek spadlo. Třetí senzor je určený do posklizňové haly. „Díky nim můžete sledovat teplotu v jednotlivých výškových úrovních sklizně. Farmář tak může při zvýšené teplotě rozpoznat škůdce,“ dodala Vintrová.
Momentálně společnost CleverFarm kalibruje a uvádí postupně do provozu další senzor určený do půdy. Ten by měl monitorovat půdní vlhkost. Díky němu budou moci zemědělci řídit zavlažování, protože dostanou přehled o tom, kde je větší sucho. Nejnovějším typem je senzor na měření amoniaku ve vzduchu. Jeho hodnota nesmí být příliš vysoká, protože by jinak mohla otrávit zvířata.
Pozemky jsou pod kontrolou i z domova
„Farmář může návštěvu na poli omezit. Nemusí na konkrétní místo každý den, ale například dvakrát do týdne,“ řekla pro Lidovky.cz Zuzana Vintrová z CleverFarm.
Ani sebelepší senzory ale podle zemědělců nedokážou nahradit lidský faktor. „Můžete mít miliardu senzorů, ale žádné technologické prostředky nedokážou definovat všechno, co potřebujete vědět. Zemědělství se dělá na farmě, ne z domu od počítače,“ podotkl farmář Ondřej Bačina, který senzory a aplikaci od společnosti CleverFarm využívá.
Senzor do porostu, který měří teplotu a vzdušnost.
Ondřej Bačina má svoji farmu v Klíčanech nedaleko od Prahy a patří k desítkám zemědělců, kteří se nebojí nových technologií. „Předtím jsme data sbírali empirickým způsobem. Každý farmář měl doma nějaký dešťoměr, teploměr a každé ráno jsme si říkali, kolik jsme naměřili. Nikde jsme si data nearchivovali a nevyhodnocovali, byla to pro nás pouze informace. Momentálně máme díky senzorům podrobné informace o vlhkosti, teplotě a srážkách. Pro zemědělce to jsou přínosné informace, protože potřebujeme na počasí operativně reagovat,“ shrnul Bačina.
Plošné hnojení nahrazuje šetrnější metoda
Družicové snímky, se kterými tvůrci aplikace pracují, odrážejí na mapě obsah různých prvků v plodinách a hustotu porostu. Díky tomu lze vypočítat, kde je potřeba hnojit více a kde méně. Tato data se následně mohou přenést pomoci flash disku do traktoru, který podle získaných údajů automaticky rozpráší hnojivo. CleverFarm pracuje také na vývoji variabilního setí, které se bude řídit podle úrodnosti půdy.
„Určitě to napomáhá k dechemizaci zemědělství. Paušálně rozhodnout, že postříkáte 500 hektarů nějakým roztokem, jenom protože si myslíte, že tam nepršelo, je v dnešní technologicky vyspělé době poněkud nepřesné,“ uzavřel farmář Ondřej Bačina.
