Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Česko čeká horký podzim, říká šéfka Zuno bank

Ekonomika

  7:03
PRAHA - Po dlouhých letech, kdy stojaté vody českého bankovního trhu mírně rozčeřil jen vstup polské mBank, čeká zákazníky tuzemských bank letos na podzim smršť nových nabídek. Vstup nových bank na trh – přijdou celkem tři – přinese zpočátku hlavně lépe úročené vklady a také nižší ceny účtů v porovnání se sazbami hlavních bank.

Dana Kondrotová, ZUNO Bank foto:  Jan Zatorsky, Lidové noviny

Vrásky na čele přibudou hlavně manažerům České spořitelny, ČSOB a Komerční banky, z jejichž klientské báze noví konkurenti obvykle ukusují především; starosti však přibudou také menší Raiffeisenbank. Jeden z dravých nováčků totiž bude ze skupiny Raiffeisen, a tuzemské bankovní pětce tak začne konkurovat její vlastní mladší sestra. "Z mého pohledu je to odvážné a chytré rozhodnutí, skupina se nedívá na přítomnost, ale na to, co se na trhu bude dít za deset let," řekla generální ředitelka slovenské pobočky rakouské Zuno Bank Dana Kondrótová.

* LN Z vaší prezentace je patrné, že zákazníkům na Slovensku tykáte, což banky obvykle nedělají, ale v Česku jim podle všeho budete klasicky vykat. Proč?

Protože sledujeme, co se na daném trhu nosí, a co ne. A přece jen nám vyšlo, že český klient je konzervativnější. A je to dáno i rozdílnými jazyky a rozdílným vnímáním způsobu oslovování. Takže na Slovensku jsme se rozhodli trochu víc experimentovat a otevřít značku trochu víc směrem k neklasické bankéřské řeči, v Čechách jsme se rozhodli vzhledem k nuancím českého jazyka přejít na vykání. Ale budeme přece jen hovořit lehčím způsobem, tu neformálnost se pokusíme i přes to vykání udržet.

* LN Česko je po Slovensku druhou zemí, kam Zuno se svým účtem, spořením a termínovaným vkladem vstupuje. Koho se budete snažit oslovit, kdo je vaší cílovou skupinou, jsou to mladí lidé?

Internetový klient není v mladém věku, jsou to lidé mezi 26 a 39 lety. Převážně jsou to více vzdělaní lidé žijící spíš ve městech než na vesnici. To se neliší ani v Česku, ani na Slovensku.

Fanynka ománských pouští

Dana Kondrótová (35) Začínala v bankovnictví už jako studentka v roce 1993. Kariéru odstartovala ve VÚB bance, kde se vypracovala až na ředitelku produktového managementu. Dva roky byla členkou představenstva zdravotní pojišťovny Dôvera, kde zodpovídala za marketing a prodej. Od listopadu 2009 je v čele slovenské pobočky internetové banky Zuno. Podle svých slov je fanynkou středomořské kuchyně, ománskych pouští a víkendové Bratislavy.

* LN Na Slovensku působíte už od konce loňského roku. Kolik jste tam za půl roku nasbírali peněz a získali zákazníků?

Co se týče objemu prostředků, daří se nám nad očekávání dobře. Momentálně máme vysbíraná depozita v objemu 123 milionů eur a blížíme se k 19 tisícům klientů. Plán je nad očekávání, co se týče objemu vkladů, co se týče získaných zákazníků, tam jsme čekali vyšší počet. Na druhé straně máme mnohem aktivnější klienty, než jsme čekali. Tím pádem se to kompenzuje.

* LN Co se týče nasbíraných vkladů, není se příliš co divit, když na Slovensku nabízíte sazbu ve výši čtyř procent, což je sazba, kterou si trh nechce dovolit…

Ano, to je součástí naší momentální strategie. Naše značka je nová, vstupovali jsme na trh z ničeho, nejdůležitější je vybudovat si důvěru, aby nás lidé nebrali jako nějaký nebankovní subjekt. V tom určitě pomáhá to, že naší matkou je Raiffeisenbank, takže depozita začala růst relativně rychle. Nemyslím si proto, že by to bylo jen úrokovou sazbou, bylo tam víc faktorů. Podle našeho průzkumu jsou klíčovými prvky výše úrokové sazby, účet zadarmo a důvěryhodnost. To jsou tři faktory, podle kterých se lidé na Slovensku rozhodují, a nemyslím si, že by to měl být nějaký rozdíl – ať už v Česku, nebo v nějaké jiné zemi.

* LN Cenový dumping asi nemůžete dělat věčně. Jaký tedy máte objem peněz, kterým budete úroky klientům dotovat?

Já bych tomu úplně neříkala cenový dumping. My jsme v akviziční fázi a musíme si své portfolio vybudovat, a to něco stojí. Je to v podstatě marketingový náklad. Potřebujeme narůst a v první řadě stojí to číslo. Člověk přece nejde do banky jen proto, že se mu líbí. To je také důležité, ale nejdůležitější je výhodnost nabídky.

* LN Kolik budete investovat do toho, abyste banku přinesli na český trh?

To nebudeme zveřejňovat, ale je to diametrálně méně, než vynakládá jakákoli jiná už etablovaná instituce. Přece jen ta nízkonákladovost je základním principem toho, co děláme.

* LN Říkáte, že jste nízkonákladová internetová banka. Budete mít nějaké pobočky?

Těch zatím plánujeme velmi málo. Lidé jsou však stále konzervativní, takže potřebují jedno dvě místa, aby měli pocit, že banka opravdu existuje a že se jí mohou dotknout. Aby měli kam přijít, když mají problém. Proto jsme na Slovensku udělali tři pobočky, jednu velkou a dva kiosky v nákupních centrech.

* LN Čistě internetová banka již v Česku kdysi vznikla, eBanku však koupila vaše "sestra" a nyní je z ní část Raiffeisenbank. Jako nízkonákladová je v Česku také mBank. A ani ta zatím podle dostupných zpráv nevykazuje oslnivé výsledky. Navíc banky kromě internetu v poslední době masivně investují i do vzniku stovek nových poboček, protože se ukazuje, že to bez nich nejde. Vy opravdu věříte, že může uspět čistě internetový projekt?

To je těžká otázka, na kterou neexistuje správná odpověď. Velmi to závisí na strategii banky, jaké produkty plánuje. Nemyslím si, že se to vždy vyplácí. Proto ani u nás není tato strategie udělaná na 100 let dopředu. Jsme celkem flexibilní a rychle se učíme. Naším prvotním záměrem bylo, to je pravda, být čistě internetovou bankou bez jakéhokoli obchodního místa. Ale na druhé straně, i každý internetový obchod nakonec vybudoval alespoň jedno místo, kam si zákazník může přijít zboží vyzvednout, když chce. Lidé jsou zde konzervativní a vyžadují to. Věřím v čisté internetové služby, ale ty jsou pro vyhraněný okruh lidí. Pokud chceme růst rychleji a oslovovat jich více, bez prodejny se neobejdeme.

Milníky českého bankovnictví

1. ČS v rukou Rakušanů
Většinu v České spořitelně, bance s největším počtem klientů, získala na jaře roku 2000 rakouská Erste Bank. Svůj původně 52procentní podíl navýšila v roce 2002 na 98 procent.

2. 150 miliard za bankrot IPB
16. června 2000 se začaly psát dějiny moderního bankovnictví. Do sídla IPB vtrhli ozbrojenci s nuceným správcem, banku následně získává ČSOB. Za bankrot stát zaplatil přes 150 miliard korun.

3. Začátek doby změn
Po divokých 90. letech se v Česku začínají formovat moderní bankovní domy pod vedením Američana Jacka Stacka (ČS), Alexise Juana (KB) a Pavla Kavánka (ČSOB).

4. Bezpečný let finanční krizí
Globální finanční krize tuzemský bankovní trh až na výjimky příliš nezasáhla, nejvíce na špatných investicích tratila ČSOB, přišla o deset miliard korun.

5. Bilionový dluh Čechů
Na konci roku 2010 dlužili občané bankám bilion korun. České domácnosti tak dosáhly poloviční úrovně zadluženosti oproti zemím platících eurem.

* LN Řada lidí nerozumí tomu, proč se Raiffeisenbank rozhodla svým existujícím bankám – Tatra bance na Slovensku a Raiffeisenbank v Česku – udělat konkurenci. Proč k tomu došlo?

Z mého pohledu je to odvážné a chytré rozhodnutí, skupina se nedívá na přítomnost, ale na to, co se na trhu bude dít za deset let. Proto takový silný tlak na to, abychom byli jinou značkou a aby došlo relativně rychle k regionální expanzi. Aby za těch deset let, až se situace obrátí a čistých internetových klientů bude víc, byla Raiffeisen silnou připravenou skupinou.

* LN Už jste se potkala s kolegy z místní Raiffeisenbank?

Jasně.

* LN Jak se vám s nimi komunikuje?

Mně dobře, mám tam hodně bývalých kolegů.

* LN Oni podle toho, co vím, nejsou příliš nadšení tím, že sem přicházíte...

Souhlasím, to samé máme i na Slovensku. Přece jen jsme další konkurencí, o které možná vědí něco navíc, ale hodně toho není. Například s kolegy z Tatra banky se pravidelně setkáváme, máme velmi korektní vztahy, Tatra banka nám v hodně věcech pomohla, tak jako Raiffeisenbank tady v Česku. Na druhé straně o byznysu se nebavíme, nevědí, kdy a jak stanovíme úrokové sazby. Snažíme se tohoto pravidla držet, aby to bylo čisté. Když konkurence, tak konkurence.

* LN Bude nabídka, se kterou přicházíte do Česka, otiskem vašeho konceptu na Slovensku?

Bude to určitě inovované. Celý koncept Zuna je postavený na tom, že princip této banky je jeden a značka také jedna, ale samozřejmě že dochází k úpravám v každé zemi. Určitě se nebude jen kopírovat, ale princip jednotlivých produktů bude samozřejmě stejný.

* LN Trhy jsou do jisté míry odlišné, v Česku se banky více bijí o zákazníky než na Slovensku…

Bitva, jak zmiňujete, bude v Čechách mnohem tvrdší než na Slovensku. Už jen z toho pohledu, že trh je více obsazen. Situace na českém trhu je rovněž agresivnější než na Slovensku. Tam ta agresivita mezi bankami jako by ustala, v Česku je bitva kontinuální. Klienti jsou zvyklí na to, že pokaždé někdo s něčím výrazným přijde, navíc přicházejí zároveň s námi další dva konkurenti. Jediné, co se k tomu dá říct, že Čechy čeká horký podzim.

* LN I ty nastupující banky přijdou s podobnými produkty jako vy, v Česku je v oblasti spořicích účtů navíc už nyní velká konkurence. Jak bude vypadat ten horký podzim?

Vstoupíme sem jinak, než jsme to udělali na Slovensku. Jak, to vám ale neřeknu, to si musíte počkat.

* LN Lidé jsou zvyklí na to, že na internetu se téměř za nic neplatí. Poplatky však nakonec musela zavést i mBank, která se chtěla profilovat jako bezpoplatková banka. Zkusíte to bez poplatků i vy?

Pokud člověk bude tuto banku využívat nejen jako spořicí účet, ale bude jejím prostřednictvím dělat i transakce, tak bude mít účet zdarma. Ale samozřejmě ne všechny úkony, které udělá, budou zdarma. To bychom brzy došli ke stejnému závěru jako vzpomínaná mBank, která nakonec musela poplatky zavést také. A pro jejich klienty je to určitě nepříjemné překvapení. Přesně tomu se chceme vyhnout, a proto nějaké poplatky být musejí. Banka má také náklady, které souvisejí s těmi konkrétními službami.

* LN Jaký má vaše banka potenciál, kolik je v Česku lidí, které chcete oslovit?

Lidí, kteří by byli ochotni využívat naši banku, je relativně dost, potenciálně každý člověk, který využívá internetové bankovnictví jakékoli banky, který je na to naučený a je náchylný ke změně banky. Skupina klientů je relativně široká.

* LN Lidí, kteří jsou náchylní ke změně banky, může být v Česku dost, ale lidí, kteří banku nakonec změní, je málo. V Česku lidé sice nadávají, ale banku nemění…

Ale novou vyzkoušejí. Kolik lidí má jen jednu banku? Takových lidí je dost, ale hlavně v segmentu starších konzervativních lidí. Pak je ale skupina těch, kteří používají internet. Ti mají jednu klasickou, kde mají hypotéku a od které budou asi těžko odcházet. Ale pokud uvidí nabídku, která je výhodná pro spoření, tak tu banku vyzkoušejí. Takže ta nespokojenost vytváří to, že si novou nabídku jdou vyzkoušet.

* LN Když do Česka přišla mBank, všechny tři největší české retailové banky se jejího vstupu obávaly a dost bedlivě ho sledovaly. Jsou i pro vás zdrojem klienti těchto bank, nebo hledáte jinou skupinu?

Určitě jsou. My nemáme potenciál stáhnout klienty mBank či ING. Oni k nám logicky přijdou, protože to jsou přesně ti, kteří už to udělali a jednoduše si to vyzkoušejí znovu. Ale my musíme lovit tam, kde je ta největší masa. A to je místní první trojka.

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...