19. února 2011 17:02 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Česko protne nový plynovod. Povede od Jadranu k Baltu

Plynovod (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Plynovod (ilustrační foto) | foto: Eva KomárkováLidové noviny

PRAHA Země střední Evropy našly řešení, jak aspoň zčásti snížit svou závislost na dovozu zemního plynu z Ruska. K diverzifikaci mají přispět dva až tři přístavní terminály pro zkapalněný zemní plyn a plynovod pracovně nazývaný "sever-jih".

Na jeho výstavbě se dohodli zástupci zemí Visegrádské čtyřky -Polska, Česka, Slovenska a Maďarska. Jednatel poradenské firmy ENA Jiří Gavor odhaduje, že propojení severjih může být v provozu již v roce 2013. Není totiž nutné stavět po celé trase nový plynovod, zčásti lze využít i stávající potrubí. "Nejedná se o jeden plynovod, ale o soustavu zhruba patnácti na sebe navazujících úseků," vysvětluje Gavor.

Vládní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška je ohledně data dokončení opatrnější. Technické a geografické potíže mohou oddálit výstavbu propojení slovenské a polské sítě plynovodů. Přesto má projekt propojení sever-jih podle Bartušky jednu velkou výhodu - politickou podporu premiérů zemí Visegrádské čtyřky. Proto je velká šance, že jej středoevropské státy prosadí i na úrovni Evropské unie.

Plánované propojení „sever-jih“

Spolupráce se však nebude omezovat jen na Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Dalšími logickými partnery projektu jsou Rakousko, Rumunsko a Chorvatsko. Země bez přístupu k moři by mohly v ideálním případě získat přístup až ke třem terminálům využitelným pro dovoz zkapalněného zemního plynu. Polsko v nejbližších týdnech odstartuje výstavbu terminálu ve Svinoústí u Štětína. Chorvatsko připravuje výstavbu terminálu na ostrově Krk a Rumunsko u přístavního města Konstanca. Spolupráce přitom bude výhodná pro všechny zúčastněné. Česko může získat přístup k polskému terminálu ve Svinoústí a dovážet tak levnější plyn z Perského zálivu.

Polsko by naopak chtělo v krizových situacích využívat podzemní zásobníky plynu na území Česka a Slovenska. Samo totiž potřebné skladovací kapacity nemá. Hlavní výhodou zkapalněného zemního plynu je možnost výběru mezi 15 různými producentskými státy.

Bezpečnost dodávek tak bude vyšší než v případě výstavby plánovaného plynovodu Nabucco. Ten se s postupem času stává stále méně reálným. Myslí si to také Petr Binhack, analytik Asociace pro mezinárodní otázky. "Problém Nabucca je v tom, že nejprve jeho akcionáři nakreslili plynovod a až poté začali shánět dodavatele plynu. Smluvně je zajištěna pouze jedna třetina plynu z plánované přepravní kapacity," uvedl Binhack.

Jediným známým dodavatelem plynu pro Nabucco totiž zůstává Ázerbájdžán. Napojení Turkmenistánu po dně Kaspického moře blokuje Rusko, Irák má stále potíže s vnitřní nestabilitou a Írán zatím není schopen pokrýt ani vlastní spotřebu plynu.

Pochybnosti o budoucí realizaci projektu Nabucco již koncem loňského roku vyjádřil bývalý premiér Mirek Topolánek. "Nabucco jako projekt je téměř mrtvý. Nechali jsme si utéct mezi prsty příležitost dodávek po produktovodu, který by šel mimo území kontrolované Ruskem," uvedl Topolánek na prosincovém Evropském energetickém fóru.

Plynovod Nabucco o délce 3300 kilometrů má do střední Evropy dopravit zemní plyn z nalezišť u Kaspického moře a na Blízkém východě. Termín realizace projektu byl již několikrát odložen. Podle posledních informací má výstavba začít na konci roku, aby první dodávka plynu dorazila do středu Evropy koncem roku 2014.