Česko má šanci získat alespoň 4,3 miliardy korun z prodeje hnědouhelné elektrárny Yunus Emre společnosti Adularya, kterou pro turecký holding Naksan budovala ostravská společnost Vítkovice Power Engineering. Ta si na to od státu prostřednictvím České exportní banky (ČEB) vypůjčila bezmála 12 miliard.
Česká Exportní banka chce od pojišťovna EGAP miliardy v kauze elektrárny Adularye |
Druhý pokus o nalezení kupce elektrárny byl ohlášen na červenec. Pokud se do tendru opět nikdo nepřihlásil, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) možné, že by Adularyu dokončil a provozoval český stát a teprve poté ji prodal. Cílem ale je prodat elektrárnu ještě letos v létě.
„Je vyhlášeno druhé kolo, kdy je stanovena mírně nižší vyvolávací cena. Čas na podávání nabídek je do července,“ řekla LN ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), pod jejíž resort vývozní instituce jako ČEB či Exportní garanční pojišťovací společností (EGAP) spadají.
Na druhý pokus
Podle tureckého správcovského fond TMSF, který je jakousi kombinaci českého Fondu pojištění vkladů a někdejší Konsolidační agentury, by zájemci měli do 9. července nabídnout nejméně 1,1 miliardy tureckých lir (v přepočtu asi 4,3 miliardy korun). Navíc musí investor stejně jako v minulém tendru zaplatit dalších 175 milionů lir (přes 680 milionů korun), z nichž správcovský fond TMSF uhradí své náklady a část dluhů. Za tuto cenu by pak měl zájemce dostat rozestavěnou elektrárnu, pár kilometrů vzdálený hnědouhelný důl i potřebné licence.
Turecký průšvih. Elektrárna Adularya nenašla žádného zájemce, Česku hrozí, že přijde o miliardy |
Pokud by se teď elektrárna prodala za minimální vyvolávací částku, dostal by český stát asi třetinu z toho, co na její výstavbu poskytl. V lednu, kdy se konalo první kolo tendru, byla minimální cena elektrárny stanovena na 1,4 miliardy tureckých litr (cca 5,8 miliardy korun) a oněch 175 milionů lir pro TMSF. Tehdy se však do soutěže nikdo nepřihlásil.
„Prodej elektrárny Yunus Emre je pro Českou exportní banku prioritou. Usilujeme o to, aby byl projekt za nových podmínek prodán ještě letos,“ sdělil LN Jaroslav Výborný, generální ředitel ČEB.
„Věříme, že snížení ceny elektrárny, navíc již po tureckých komunálních volbách, tedy s lepším načasováním, kdy mají investoři delší čas na svá due diligence, by napodruhé mohlo přinést výsledek,“ říká šéf EGAP Jan Procházka.
Rozhodne cena elektřiny
Kromě výše nabídnuté ceny za elektrárnu, přilehlý lignitový důl a potřebné licence však o případném prodeji rozhodne i to, jaké výkupní ceny elektřiny si bude nový majitel schopen vyjednat u tureckého regulátora. V inzerátech, které se tento měsíc objevily například v prestižních anglickojazyčných novinách jako Financial Times či Wall Street Journal, garantuje vláda v Ankaře výkupní cenu za jednu megawatthodinu (MWh) asi 285 tureckých lir (1100 korun) do roku 2024.
Emise jako od všech nákladních aut. Ovzduší v Česku nejvíc znečišťuje elektrárna Počerady |
Podle zdrojů LN obeznámených se situací by však minimální cena měla přesáhnout 1500 korun za MWh při garanci výkupu po dobu osmi let, aby se nákup této elektrárny vyplatil.
Stejné zdroje, které si však přály zůstat v anonymitě, popisují, že kolem červencového tendru krouží podobní zájemci jako před prvním kolem v lednu. Tehdy se přitom o Adularyu zajímaly firmy z Česka, z Turecka, z Ruska, z Tatarstánu, z Kazachstánu, ze Saúdské Arábie a z Číny.
Kdyby se nicméně elektrárna neprodala z pohledu českých věřitelů zcela uspokojivě, zbývají Česku ještě garance u společností Naksan Plastik a Naksan Holding.
„Dokončit to můžeme i my“
„Pokud by soutěž nebyla uspokojivá pro věřitele, tedy ČEB a EGAP, tak pak připadá v úvahu, že bych do Turecka jel a řešil to,“ sdělil LN premiér Andrej Babiš. Možností, co by se dělo, kdyby se nikdo nepřihlásil, je přitom víc.
V Ralsku ať vyroste jaderná elektrárna, vyzval miliardář v Liberci |
„Jednou z variant je, že by český stát Adularyu dostavěl, provozoval a poté prodal. Na to by bylo třeba nicméně doinvestovat asi 2,5 miliardy korun. Je třeba ale zvážit všechna rizika, protože by šlo o další výdaj státu na zprovoznění této elektrárny. Zároveň by v takovém případě bylo třeba dostat garance, že tam ta elektrárna na trhu může fungovat, že bude vydělávat a že se může prodat,“ uvedl Babiš. Podle premiéra přitom konečné rozhodnutí leží na věřiteli, tedy na ČEB.
Podle informací LN je však možné i to, že v případě neúspěšného tendru Česko svou pohledávku postoupí nějaké třetí straně.
Elektrárna Yunus Emre, známá také jako Adularya, se začala stavět před více než šesti lety. Po zahájení zkušebního provozu se v únoru 2016 zjistilo, že hnědé uhlí z pár kilometrů vzdáleného dolu se nehodí do dodaných kotlů. Dokončení projektu by podle odhadů mělo stát řádově miliardy korun. Situaci navíc ztížila skutečnost, že holding Naksan, do nějž Adularya patří, skončil po pokusu o puč v Turecku před více než dvěma lety v rukou státu.
