29. května 2018 12:16 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Čeští podnikatelé do Íránu v červnu nepojedou. Kvůli sankcím

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Tomáš Hüner - ministr průmyslu a obchodu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tomáš Hüner - ministr průmyslu a obchodu | foto: MAFRA

PRAHA Ministr průmyslu odložil kvůli nejistotě kolem amerických sankcí chystanou cestu s podnikateli na neurčito. Rozhodnutí Spojených států odstoupit od jaderné dohody s Íránem vzbudilo nejistotu u firem, které do této země vyvážejí nebo tam chtějí investovat. Američané dali jasně najevo, že těm, kdo budou s Íránem dál obchodovat, hrozí sankce. Bezprostředně se to dotýká i České republiky.

Ještě před pár týdny totiž chystal na druhou polovinu června návštěvu islámské republiky ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner. Doprovázet ho měla delegace složená z desítky zástupců tuzemských firem. Pozvánka k účasti na misi ale před několika dny zmizela ze stránek Svazu průmyslu a dopravy.

„Cesta do Íránu nebyla ministerstvem zahraničních věcí v plánovaném červnovém termínu doporučena a byla odložena bez udání přesného termínu konání,“ odpověděl na dotaz LN Hüner.

Také Černínský palác tvrdí, že nejde o úplné zrušení mise. „Odložení cesty bylo odsouhlaseno po vzájemné dohodě obou ministrů (zahraničí a průmyslu), a to s ohledem na vývoj kolem amerických sankcí vůči Íránu,“ reagovala mluvčí úřadu Irena Valentová.

Naposledy navštívil Írán takto vysoký český ústavní činitel v lednu 2016, tehdy šlo o jednoho z Hünerových předchůdců Jana Mládka. Doprovázeli jej zástupci přibližně 60 firem včetně například výrobce lůžek Linet nebo sklářské společnosti Preciosa.

Tentokrát mělo jít o skromnější delegaci – přihlásily se zejména malé a střední podniky třeba z potravinářství či dodavatelé automatických systémů do průmyslu. V Íránu si chtěly zjistit, jaké jsou podmínky na tamním trhu.

Výjimka pro evropské firmy?

Odklad mise nakonec podpořil i Svaz průmyslu a dopravy, který podnikatele k účasti zval. „Evropská komise se sice nejspíše postaví za české a evropské firmy, zatím ale nevíme, jak bude ta podpora vypadat či jak se budou jednání vyvíjet. Proto jsme odložení mise řekněme o tři až šest měsíců podpořili, než se situace vyjasní,“ říká Martin Lukáš, šéf sekce mezinárodních vztahů.

Grafika k vývozu do Íránu.

Zástupci EU už dali najevo, že chtějí zájmy firem, které v Íránu podnikají, bránit. Podle náměstka ministra zahraničních věcí Martina Tlapy existují v zásadě tři scénáře toho, co se bude ve vztahu k sankcím vůči Íránu na lince Evropa–USA dít. „Varianta A je, že Evropa si domluví výjimku, že se na ni nevztahují americké sankce. Tedy Evropská komise najde právní rámec, kdy firmy, které s Íránem obchodují, nebudou sankcionovány. Tuto cestu naznačuje vystoupení šéfa Komise Jeana-Clauda Junckera,“ říká.

Američané se ale na aktivity evropských společností v Íránu shovívavě netváří. Nový americký velvyslanec v Berlíně Richard Grenell po oznámení z 8. května, že USA odstoupí od jaderné dohody s Teheránem, na Twitteru napsal, že německé firmy by měly Írán co nejrychleji opustit.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo pak počátkem minulého týdne pohrozil, že USA vyvinou bezprecedentní finanční tlak na Írán. Sankce se mají týkat mimo jiné bank, ropného průmyslu, automobilek či strojírenství.

„To je druhá varianta, kdy by americké sankce byly uplatňovány i na třetí strany, tedy firmy, které obchodují s Íránem a zároveň s USA. Rozsah sankcí zatím není znám, toto řešení by rozšířilo napětí v evropsko-amerických vztazích, protože v Evropě je řada firem, které v Íránu po zrušení sankcí (v lednu 2016 – pozn. red.) investovaly,“ říká Tlapa.

Postiženy by byly třeba ropné giganty Total či Shell, automobilky VW, Renault nebo Peugeot, strojírenský obr Siemens či letečtí výrobci Airbus a Boeing. Například Siemens už oznámil, že v Íránu pozastavil sjednávání nových obchodních dohod. Nejistota ohledně budoucího vývoje se týká i českých firem. Loni na podzim podepsal v Íránu zakázku na vybudování hlubinného dolu na těžbu černého uhlí za několik desítek milionů opavský Ostroj.

Hledá se financující banka

Problém českých i evropských firem spočívá primárně v tom, že se kvůli obavám z dalších sankcí těžko hledá banka, která by obchodní výměnu s Íránem financovala. Američané totiž mohou dosáhnout na evropské banky, které mají v USA aktiva, či na ně tlačí přes jejich dceřiné společnosti.

V Česku tak dnes nelze najít banku, která by byla ochotná financovat export do Íránu. Vývozci to pak zkoušejí přes rakouské, německé, či dokonce ruské banky.

Grafika k Íránu.

„Sankce velice účinně útočí na íránský finanční a bankovní systém, a pokud se tam čeští exportéři budou dostávat, pak jen v systému předplateb a s použitím bank z destinací, jež nebudou mít aktivity na americkém trhu a obchodovat s Íránem nepřestanou,“ potvrzuje Josef Jirkal, mluvčí státní exportní pojišťovny EGAP.

Na druhou stranu ale na Evropu tlačí i islámská republika. V polovině minulého týdne přišla s požadavkem, aby jí do konce měsíce Evropa nabídla soubor ekonomických opatření, která vyváží odstoupení Spojených států od jaderné dohody z roku 2015.

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí řekl, co by měla Evropa dodržet, aby jeho země setrvala u vzájemné jaderné dohody. Mezi požadavky je zachování obchodu s evropskými bankami či zajištění odbytu stejného množství íránské ropy. V opačném případě hrozí, že se země vrátí k obohacování uranu na vysokou úroveň.

Írán žádá i záruku Británie, Francie a Německa, že nebudou usilovat o rozšíření dohody o téma íránského balistického programu, což požadují Američané.

„Možností je i to, že se Evropa domluví s Amerikou, že (prezident Donald – pozn. red.) Trump bude jednat s Íránem o podmínkách diplomatického řešení sporu, a zahrnou se do něj i další oblasti, například program balistických střel či podpora Sýrie. Tato varianta je dnes ale mimo realitu, protože americké podmínky nejsou přijatelné pro Írán a EU jadernou dohodu nezrušila,“ vysvětluje třetí možnost Tlapa.

  • 2Diskuse




Najdete na Lidovky.cz