28. března 2019 5:03 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Nový uchazeč o miliardový majetek ČEZ v Bulharsku: vítr z Východu?

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš (uprostřed) a místopředsedové představenstva Martin Novák (vlevo) a Tomáš Pleskač (vpravo) - ten je zodpovědný za prodej bulharských společností.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš (uprostřed) a místopředsedové představenstva Martin Novák (vlevo) a Tomáš Pleskač (vpravo) - ten je zodpovědný za prodej bulharských společností. | foto: ČTK

SOFIE/PRAHA Nekonečná sága o tom, jak ČEZ prodává svůj miliardový majetek v Bulharsku, vstupuje do další kapitoly. Český energetický gigant oznámil, že se o jeho bulharská aktiva zajímá nový uchazeč. Po nedotažení obchodu s bulharskou firmou Inercom a následném znovuobnovení jednání s indickým konsorciem India Power se jedná o třetího potenciálního kupce. O miliardová aktiva ČEZ v Bulharsku se má nově zajímat skupina Eurohold. Financování obchodu může zajistit ruská banka.

LN dle tří na sobě nezávislých zdrojů v Praze a v bulharské Sofii zjistily, že tímto novým uchazečem má být bulharská finanční skupina Eurohold.

ČEZ tuto možnost nepotvrdil ani nevyloučil. „Se všemi zájemci o naše bulharská aktiva máme uzavřené smlouvy o mlčenlivosti, proto v tuto chvíli nemůžeme komentovat žádné konkrétní podrobnosti. Jak již zaznělo na tiskové konferenci dne 19. března, očekáváme podání závazných nabídek v průběhu dubna. Teprve po obdržení nabídek bude zřejmé, jak se prodejní proces bude dále vyvíjet,“ napsala LN mluvčí polostátní společnosti Alice Horáková.

Podle informací redakce se mezi manažery české energetické společnosti a skupiny Eurohold uskutečnila před několika dny schůzka. Finální nabídku však Bulhaři zatím nepředložili – pokud jejich zájem přetrvá, měli by tak učinit v průběhu dubna. „Když se od aktuálního stavu, kdy máme jednu podepsanou smlouvu (míněna ta s firmou Inercom – pozn. red.) a dva další uchazeče, dostaneme k tomu, co by nás mohlo čekat v nejbližších týdnech a měsících, tak to bude primárně vyhodnocení těch dvou závazných nabídek, které předpokládám, že dostaneme,“ uvedl v minulém týdnu na tiskové konferenci místopředseda představenstva ČEZ a muž zodpovědný za prodej bulharských společností Tomáš Pleskač.

Bankéři z Ruska?

Jednou z hlavních otázek bude, kde a od koho by finančníci z Euroholdu případně sehnali na transakci peníze. Původní zájemce, firma Inercom (dokončení obchodu prozatím blokuje zamítavé stanovisko bulharského antimonopolního úřadu), nabízela za bulharské sítě 355 milionů eur, v přepočtu zhruba 9,2 miliardy korun. Firma je však málo známá a pochybnosti o financování obchodu vyvolaly v Bulharsku velké pozdvižení a malé politické zemětřesení.

ČEZ nyní potřebuje, aby v případě nového zájemce podobné spekulace o původu financí výrazně ubyly. Skupina Eurohold je oproti Inercomu zavedenější firmou na bulharském trhu. Nemá však zkušenosti v oblasti energetiky. Zabývá se pojišťovnictvím, finančními službami, leasingem a prodejem aut. Její akcie se prodávají na sofijské burze. V bulharských kuloárech se však i v souvislosti s tímto zájemcem začalo spekulovat, kdo bude skutečným „financiérem“ nákladné operace ve výši několika set milionů eur. Nejčastěji zaznívá jméno ruské banky VTB Capital, jejíž pobočku v bulharském hlavním městě řídí bývalý ministr financí Milen Velčev.

ČEZ v Bulharsku

■ Na bulharský trh vstoupil ČEZ koncem roku 2004.

■ Zásadní komplikace nastaly v roce 2013, kdy Bulhaři demonstrovali proti 
vysokým cenám energií. Tamní úřady začaly proto společnost ČEZ prošetřovat.

■ ČEZ se rozhodl z trhu stáhnout. Loni v únoru dozorčí rada a vedení ČEZ schválily prodej svých bulharských firem.Kupujícím se stala neznámá bulharská firma Inercom.

■ Bulharský premiér oznámil, že bulharský stát bude chtít získat kontrolu nad distribuční sítí, kterou ČEZ Inercomu prodává.

■ Dvě z bank, jež přislíbily Inercomu peníze na nákup aktiv, začaly couvat. Inercom měl devět měsíců, aby zaplatil, jinak obchod padá.

■ Na začátku loňského března se v Praze konala jednání o dotažení obchodu. ČEZ i Inercom měly vypracovat právní analýzy, zda je proveditelné, aby podíl ve firmě Inercom získal bulharský stát.

■ 19. července 2018 bulharský antimonopolní úřad rozhodl, že transakci nepovolí.

■ Společnosti ČEZ a Inercom se proti rozhodnutí odvolaly.

■ Verdiktem antimonopolního úřadu se bude až 14. května 2019 zabývat bulharský Nejvyšší správní soud.

■ Vedení společnosti ČEZ na konci roku 2018 začalo vyjednávat o prodeji s dalším zájemcem – bulharsko-indickým konsorciem Future Energy / India Power.

■ V současnosti vedení ČEZ vyjednává ještě s dalším zájemcem. Podle 
informací LN má jít o bulharskou finanční skupinu s názvem Eurohold zaměřující se na pojišťovací byznys.

Finanční „vítr z Východu“ by obchodu nemusel prospět. Druhou největší ruskou banku totiž řídí bankéř Andrej Kostin, který figuruje na americkém sankčním seznamu namířeném vůči ruským oligarchům napojeným úzce na Kreml. Agentura Reuters loni v dubnu přinesla informaci, že Kostin je jedním z 24 finančníků blízkých ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, které Spojené státy a jejich ministerstvo financí umístily na sankční seznam kvůli podezření z vměšování se do průběhu amerických prezidentských voleb v roce 2016. Kostin je považován za jednoho z vůbec nejbližších bankéřů současného Kremlu a jeho vládce Putina.

ČEZ dotazy týkající se ruské banky nechal bez odpovědi s odkazem na to, že skupina je vázána mlčenlivostí. Mluvčí bulharské společnosti Eurohold Milena Stojanovová uvedla, že jí informace o spolupráci s VTB Capital nejsou známy. „Nekomentujeme neopodstatněná a nepodložená prohlášení, o to víc, když se týkají třetích stran,“ napsala LN. Zástupci VTB Capital na zaslané dotazy LN nereagovali.

Rozhodující bude cena

Jakým směrem se ČEZ při prodeji svého bulharského majetku vydá, se rozhodne, až do jeho centrály dorazí konkrétní cenové nabídky. Teoreticky je stále ve hře i dotažení smlouvy s firmou Inercom. Kontrakt, který s ní ČEZ podepsal na začátku roku 2018, se zasekl ze dvou důvodů: Inercom nesehnal potřebných zhruba devět miliard korun a stopku transakci loni v červenci vystavil bulharský antimonopolní úřad. Firma se odvolala, rozhodnutím antimonopolního úřadu se tamní nejvyšší správní soud bude zabývat letos 14. května. Inercom přišel o exkluzivitu jednání a ČEZ oslovil India Power, která skončila ve výběrovém řízení na druhém místě. Indové však svoji původní nabídku ve výši 355 milionů eur zatím nezopakovali. Dva sofijské zdroje LN blízké vyjednávání míní, že Indové už tak vysokou částku předloží jen stěží. Tomu napovídá také pokles ceny akcií na sofijské burze: v případě distribuční firmy CEZ Razpredelenie Bulgaria AD cena akcií za poslední rok klesla o 19,7 procenta, u dalšího podniku CEZ Electro Bulgaria AD o 20,5 procenta.

Nový zájemce je pro ČEZ každopádně dobrou zprávou. Ve hře je podle informací LN i možnost, že se Eurohold spojí s Inercomem a využije již podepsanou smlouvu. Otázkou zůstává, jakým způsobem rozhodne v polovině května soud ohledně stopky od bulharského antimonopolního úřadu. Pro dotažení odchodu ČEZ z bulharského trhu bude záležet i na postoji bulharské vlády, jejíž předseda Bojko Borisov se vůči obchodu s neznámou firmou Inercom veřejně vymezil.

Politicky citlivý obchod

Obchod s firmou Inercom vyvolával kontroverze od počátku. V oboru nijak známá společnost vzbuzovala pochybnosti zejména kvůli otázce, zda a od koho sežene potřebné miliardy korun. Z informací, které LN zveřejnily před rokem v únoru, vyplynulo, že na financování se mají podílet mimo jiné offshorové firmy, za nimiž stojí rusko-gruzínský miliardář Paata Gamgoneišvili. Ten zanechal stopu v celosvětových kauzách daňových rájů – v tzv. Panama Papers či v Offshore Leaks. Posléze LN zjistily, že část peněz měly poskytnout i dvě bulharské banky (Fibank a Bulharská rozvojová banka), ty však od obchodu daly ruce pryč. Obchod se zejména v Bulharsku stal předmětem ostré kritiky jak ze strany opozice, tak vlády premiéra Bojka Borisova. Jeho nervozita byla pochopitelná: v roce 2013 kvůli dění kolem ČEZ rezignoval na post předsedy vlády. Bulhaři tehdy masivně demonstrovali proti vysokým cenám energií.

Ondřej Koutník

Autor

Ondřej Koutníkondrej.koutnik@lidovky.czČlánky