Finanční ředitel ČEZ Martin Novák koncem ledna uvedl, že celková ztráta se blíží 200 milionům eur (pěti miliardám korun). Energetický gigant vstoupil do Albánie v roce 2009, kdy za 102 milionů eur koupil 76 procent v tamní distribuční společnosti. Zbývajících 24 procent vlastní albánský stát.
Konec s BalkánemNovák také v lednu řekl, že vývoj v Albánii nebude mít vliv na strategii Skupiny ČEZ. Energetická společnost se podle něj nyní soustředí na rozvoj obnovitelných zdrojů energie v Polsku a v Německu a na jadernou energetiku v tuzemsku, žádné další plány na nákupy distribučních sítí na Balkáně neměla. |
ČEZ ale o kontrolu nad distribuční společností v lednu přišel, když mu albánský regulační úřad odebral licenci k distribuci elektřiny a pověřil řízením podniku státního administrátora.
Albánské úřady obviňují ČEZ, že v zemi nedostál svým závazkům. V prosinci albánská vláda českou skupinu nařkla, že jí dluží miliardu dolarů (zhruba 19 miliard korun) na škodách, které v Albánii údajně firma způsobila. ČEZ ale vyjádřil pochybnosti o výši dluhu.
Mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová uvedla, že investice v Albánii představuje 3,6 procenta ze všech zahraničních investic Skupiny ČEZ. Podle Půlpánové všechny zahraniční investice mimo Albánii dosahují plánované návratnosti nebo ji přesahují.
ČEZ se dostal do problémů v Albánii loni na počátku roku, když státní regulátor téměř dvojnásobně zvýšil tarify, které CEZ Shpërndarje platí státem vlastněné elektrárenské společnosti. Zároveň ale nepovolil distribuční firmě promítnout zdražení do cen pro odběratele.
GRAFIKA: ČEZ v Albánii: čtyři roky problémů
CEZ Shpërndarje se také potýká se špatnou platební morálkou albánských odběratelů. V listopadu odpojila od sítě státní vodárny, aby je přinutila zaplatit dluhy za dodávky elektřiny, které činily 38 milionů eur. Soud v Tiraně ale firmě nakázal, aby vodárny opět připojila
