1. dubna 2019 5:00, aktualizováno  20:59 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Čínské investice mizí z Česka. Loni se propadly o více než 15 miliard korun

Český prezident Miloš Zeman a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Český prezident Miloš Zeman a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Praha Právě před třemi lety čínský prezident Si Ťin-pching ukončil třídenní návštěvu Prahy. Slavnostně podepsané dohody, u nichž mu asistoval jeho český protějšek Miloš Zeman, slibovaly, že do roku 2020 do Česka přiteče z Číny až 232 miliard korun. I když do té doby zbývá ještě více než rok a půl, už nyní lze s jistotou tvrdit, že se nepodaří dosáhnout ani zlomku této sumy. Podle České národní banky (ČNB) se loni přímé zahraniční investice z Číny dokonce snížily o 15,1 miliardy korun.

„Hlavním důvodem je splacení dříve přijatého úvěru ve výši 17,2 miliardy korun v rámci přímé investice,“ vysvětlila LN mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová. Čínské investice do základního kapitálu českých firem se loni dle předběžných údajů ČNB zvýšily o necelé tři miliardy, včetně reinvestic za bezmála 900 milionů.

Z dat poradenské společnosti Bisnode vyplývá, že dnes v Česku působí 1881 čínských firem, což je nejméně od prosince 2012; tehdy jich bylo 2301. „Objem čínského kapitálu v základním jmění českých firem v březnu 2019 dosáhl 5,7 miliardy korun, což ve srovnání se stejným obdobím loňského roku představuje pokles o necelých 27 milionů korun,“ uvedla Petra Štěpánová z Bisnode.

Nejviditelnější investicí byl vstup CEFC do fotbalového klubu SK Slavia Praha.

Vybíraví Číňané

Proč realita zaostává za politickými sliby? „Malý příliv čínských investic do Česka je možné chápat jako nedostatek atraktivních strategických podniků k převzetí na našem území,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance. „Čínští investoři nejsou často investory v pravém slova smyslu. Zpravidla nevytvářejí nové podniky na zelené louce, ale jedná se jim zejména o akvizice strategických oblastí jako energetika, dopravní infrastruktura nebo hi-tech podniky,“ vysvětluje.

ČÍNŠTÍ INVESTOŘI V ČESKU

■ Až do loňska byla synonymem čínských aktivit u nás skupina CEFC, která v Česku nakoupila aktiva za 1,5 miliardy eur.

Poté, co loni v únoru bývalý šéf CEFC (a dosavadní poradce prezidenta Miloše Zemana) Jie Ťien-ming upadl v nemilost čínských úřadů a byl zatčen pro podezření z nezákonných machinací, se skupina začala potápět. Nakonec aktiva CEFC v Česku přebral čínský státní konglomerát CITIC.

■ Mezi čínskými investory v Česku je například automobilka Yanfeng, jež vybudovala v Plané nad Lužnicí továrnu na výrobu autodílů. Mezi dlouhodobé investory patří i Huawei či společnost Changhong, která v továrně u Nymburka vyrábí barevné televize.

■ Mezi investory by se měla zařadit společnost RiseSun, jež hodlá postavit rozsáhlý lázeňský komplex v obci Pasohlávky na jižní Moravě.

Jako příklad přitom Bureš uvádí ovládnutí významných italských přístavů čínskými firmami. Zároveň upozorňuje, že většina čínských investorů je přímo nebo nepřímo napojena na čínský komunistický stát, a podniky po převzetí tak nemusí sledovat vždy výhradně obchodní zájmy.

I když statistiky charakterizující investiční aktivitu Číňanů u nás vyznívají rozpačitě, mluvčí prezidenta hodnotí vývoj našeho vzájemného obchodu od návštěvy Si Ťin-pchinga pozitivně. „Obchodní vztahy získaly novou dynamiku. Díky jejich restartu Česká republika v trendu nezaostává za našimi partnery v Evropské unii, kteří kladou na ekonomickou spolupráci s Čínou velký důraz,“ tvrdí Jiří Ovčáček.

K nenaplněným očekáváním Ovčáček podotýká, že ještě v roce 2014 byly čínské investice v Česku podle údajů ČNB nulové. „Díky aktivitě pana prezidenta ve prospěch České republiky došlo v dalších letech k investičnímu přílivu. Klíčové je, že se ekonomické vztahy dále rozvíjejí. A co je mimořádně zásadní, Čína je velice důležitým trhem pro české exportéry,“ ujišťuje hradní mluvčí.

Nevyužitý potenciál

Jenže statistika ukazuje, že přátelské vztahy vrcholných politiků zatím příliš nepomohly ani českým exportérům – z obchodní výměny profitují hlavně Číňané.

Jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu, dosáhl loňský vývoz do Číny 56 miliard korun, což odpovídá stavu v roce 2017. Naopak z Číny k nám loni doputovalo zboží za 568 miliard korun, v meziročním srovnání jde o téměř pětinový nárůst. V první desítce českých výrobků mířících na čínský trh kromě čerpadel a optických přístrojů převládají díly a součástky – například do automobilů – či různé kohouty a ventily pro energetický průmysl.

Český prezident Miloš Zeman a čínský prezident Si Ťin-pching.
Prezidenti Miloš Zeman a Si Ťin-pching.

Z Číny dovážíme hotové výrobky, hlavně elektroniku, zejména mobilní telefony, dále pak tiskárny, kopírky a dětské hračky.

„Je třeba si uvědomit, že vývoz do Číny představuje jen něco přes jedno procento celkového exportu Česka a tento podíl zůstává prakticky neměnný od roku 2011. To znamená, že české firmy neumějí dostatečně ve svůj prospěch využít potenciál, který jim obrovská ekonomika a nejlidnatější země světa nabízí,“ konstatuje Miroslav Diro z tiskového oddělení Hospodářské komory ČR.

SOUTĚŽ: Vyhrajte sirup pro děti, který zatočí s bacily
SOUTĚŽ: Vyhrajte sirup pro děti, který zatočí s bacily

Pojďte s námi otestovat dětské sirupy od NutriFood a ochraňte tak své děti před náporem nemocí a proměnlivého podzimního počasí. Stačí se přihlásit v komentářích.