7. srpna 2018 10:45, aktualizováno  12:16 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

‚Pomyslné dno‘. Čistý zisk ČEZ v pololetí klesl o více než polovinu na 7,7 miliardy korun

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Šéf ČEZ Daniel Beneš. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Šéf ČEZ Daniel Beneš. | foto: Yan Renelt, MAFRA

Praha Čistý zisk energetické společnosti ČEZ klesl v pololetí meziročně o 54 procent na 7,7 miliardy korun. Důvodem jsou jednorázové výnosy v loňském roce, a to ve výši téměř sedmi miliard korun, zejména prodej akcií MOL. Negativně působil i růst tržních cen elektřiny. Tržby klesly v pololetí o 14 procent na 86,3 miliardy korun. Firma to v úterý uvedla v tiskové zprávě. Výsledky zaostaly za odhady analytiků.

Provozní zisk klesl meziročně o 14 procent na 26,9 miliardy korun. „Největší vliv na meziroční pokles EBITDA za první pololetí měl dopad růstu tržních cen elektřiny na dočasné přecenění zajišťovacích kontraktů na dodávky elektřiny z plánované výroby na druhé pololetí 2018,“ uvedl místopředseda představenstva a finanční ředitel Martin Novák. Tento dočasný negativní vliv ve výši 1,2 miliardy korun chce firma kompenzovat ve druhém pololetí, dodal.

Novák označil tento pokles za pomyslné dno. Do budoucna podlě něj hospodaření společnosti vylepší mimo jiné růst velkoobchodních cen elektřiny, které mají vliv na to, za kolik ČEZ prodá vyrobenou elektřinu.

Například cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2019, na které se obchodníci nyní nejvíce zásobí, činí nyní asi 46 eur (1180 Kč) za megawatthodinu (MWh), meziroční nárůst je více než poloviční. Novák uvedl, že k předpokládanému růstu výsledků přispějí i další faktory, více než v nadcházejících čtvrtletích letošního roku bude podle něj nárůst zřejmý v příštím roce a v roce 2020.

ČEZ v Bulharsku

  • ČEZ vstoupil na bulharský trh v roce 2004. Disponuje zde instalovaným výkonem 6,7 MW
  • Firma ČEZ se rozhodla ze země odejít kvůli přetrvávajícím sporům s místními úřady v roce 2013
  • V roce 2016 zahájil ČEZ proti bulharské vládě mezinárodní arbitráž kvůli zásahům bulharských institucí, které podle firmy poškozovaly podnikání ČEZ
  • ČEZ podepsal smlouvu o prodeji bulharských aktiv Inercomu letos v únoru
  • Do balíku nyní prodávaných firem ČEZ patří: CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group
  • Své aktivní firmy má ČEZ kromě Bulharska v Německu, Rumunsku, Polsku, Turecku a na Slovensku.

„Je to několik faktorů, samozřejmě cena tomu významně přispívá. Pak jsou tady akvizice obnovitelných zdrojů hlavně v západní Evropě, kde se nám daří získávat nové projekty, které už dodávají EBITDU (provozní zisk). A pak je to samozřejmě rozvoj našeho ESCO byznysu (byznys energetických služeb), jak v Česku, tak v zahraničí,“ dodal Novák.

Vliv měly i náklady na emisní povolenky

O miliardu korun vzrostly meziročně náklady na emisní povolenky a neopakovaly se jednorázové kladné vlivy z loňského roku, připomněl Novák. Na úrovni provozního zisku to byly výnosy z dohod o narovnání se Sokolovskou uhelnou a s bulharskou státní energetickou společností NEK. Na úrovni čistého zisku navíc loni pozitivně přispěl jednorázový prodej nemovitostí v Praze a zejména ukončení vlastnictví akcií MOL.

Letos v pololetí výroba elektřiny z tradičních zdrojů meziročně klesla o tři procenta na 29,8 terawatthodiny (TWh), přičemž výroba z jaderných elektráren vzrostla o sedm procent na 14,9 TWh. „Za celý rok 2018 předpokládá Skupina ČEZ růst objemu výroby elektřiny z tradičních zdrojů o dvě procenta,“ uvedla firma. Výroba elektřiny z větrných, fotovoltaických a malých vodních elektráren v prvním pololetí dosáhla jedné terawatthodiny, což je přibližně stejně jako loni za prvních šest měsíců.

„Výsledky prvního pololetí jsou v souladu s naším očekáváním, a proto potvrzujeme celoroční výhled hospodaření na úrovni čistého zisku i na úrovni EBITDA,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Společnost letos očekává provozní zisk EBITDA 51 až 53 miliard korun a očištěný čistý zisk 12 až 14 miliard korun.

Výsledky nejsou příznivým faktorem pro další růst ceny akcií v nejbližším období, podotkl Miroslav Frayer z Komerční banky a očekává jejich pokles. „Z dlouhodobého pohledu ale nadále předpokládáme, že letošní rok je posledním rokem poklesu ziskovosti, čemuž napomáhají rostoucí ceny elektřiny, které se již nyní projevují ve vyšších zajištěných cenách dodávek pro příští roky,“ uvedl Frayer.

ČEZ je největší česká energetická firma. Jeho majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.

ČTK
  • 0Diskuse




Najdete na Lidovky.cz