Pondělí 30. listopadu 2020svátek má Ondřej 1 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Čína mění stavební strategii. Skoncovat chce s napodobeninami budov i mrakodrapy

China Zun | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy China Zun | foto: Darina Ivanovová

Peking Zákaz stavět napodobeniny budov z ciziny a mrakodrapy přesahující výšku 500 metrů obsahují nové směrnice čínské vlády určené pro architekty, projektanty a městské plánovače. Oběžník ale také obsahuje výzvu k uchovávání národního dědictví a požadavek, aby nové objekty byly stavěny v čínském duchu, v souladu se svým okolím.

Ke změnám v plánování čínských měst má přispět rovněž zřízení nové funkce hlavního architekta, píše zpravodajský server CNN.

Z deseti dokončených budov vyšších než 500 metrů ve světě se polovina nachází v pevninské Číně. Mezi nimi je druhý nejvyšší mrakodrap světa Šanghajská věž (632 metrů) a Ping An International Finance Center v Šen-čenu (599 metrů). V posledních dvou letech se k nim připojila ještě pekingská CITIC Tower a CTF Finance Center v Tchien-ťinu, které jsou sedmou a devátou nejvyšší budovou světa.

Peking
Jedna z nových dominant Tianjinu

V loňském roce ale počet nových budov měřících 200 metrů a více v Číně klesl o téměř 40 procent, vyplývá z údajů úřadu pro výškové budovy a městskou zástavbu (CTBUH). V centrální obchodní čtvrti v Pekingu byla již dříve pro nové budovy stanovena maximální výšková hranice 180 metrů.

Mrakodrap Wuhan Greenland Center ve městě Wu-chan měl mít původně výšku 636 metrů, po zahájení stavby ale byla snížena na méně než 500 metrů, což si vyžádalo zásadní změnu architektonického návrhu. Místní média tehdy napsala, že důvodem rozhodnutí byla bezpečnost letového provozu.

Mrakodrap Suzhou Hungnam Center ve městě Su-čou, který měl dosahovat výšky dokonce 729 metrů, byl rovněž snížen na 499 metrů a stejný osud potkal plánované výškové budovy v Čcheng-tu a v Šen-jangu.

Fei Čchen, která vyučuje architekturu na univerzitě v britském Liverpoolu, v této souvislosti poukázala na „lehkomyslnou“ výstavbu výškových budov, jež některé realitní kanceláře používají k sebepropagaci, a místní vlády, aby své město zviditelnily. Podobné věžáky jsou podle ní vždy nesmírně drahé a často nerentabilní.

„Nové směrnice reagují na krizi identity 80. let, kdy města začala hledat vzory pro výstavbu v zahraničí,“ řekla Fei Čchen CNN. „V 90. letech pak města byla vybízena, aby se snažila ostatním konkurovat stavbou nových dominant a velkých veřejných budov,“ dodala.

Nynější restrikce jsou přijímány jak z hlediska designu, tak i z hlediska ekonomického. Nad určitou výškovou hranicí totiž cena každého dalšího patra mrakodrapu roste exponenciálně. Panoramata čínských měst jsou v současné době poseta nedokončenými mrakodrapy, jejichž budování zastavilo zpomalení hospodářského růstu země.

Podle údajů CTBUH je u asi 70 čínských budov, které měly přesahovat 200 metrů, v současné době výstavba pozastavena. U tří z nich se předpokládá výška nad 500 metrů, včetně mrakodrapu Goldin Finance 117 v Tchien-ťinu, jehož základní kámen byl položen již před více než deseti lety. Také zmíněné Greenland Center ve Wu-chanu stojí nehotové, přičemž od roku 2017 se na něm prakticky vůbec nepracuje.

Li Š’-čcchiao, profesor asijské architektury na Virginské univerzitě, říká, že nová opatření mají městům posloužit jako vzor pro budoucí plánování. Jako příklad Li Š’-čcchiao poukazuje na šanghajskou finanční čtvrť Pu-tong (Pudong) s mnoha mrakodrapy, která vyrostla během posledních dvou desetiletí prakticky na zelené louce, a zbrusu nové město Siung-an (Xiongan) budované 100 kilometrů jihozápadně od Pekingu. Na rozdíl od Pu-tongu tvoří nové satelitní město relativně nízká zástavba.

„Když vezmete Pu-tong jako typický příklad čínské urbanizace od roku 2000 do dneška a pak se podíváte na Siung-an, jehož vznik neurčovaly spekulace s nemovitostmi a snaha zviditelnit se ikonickými budovami, pak jsme svědky úžasné změny,“ podotkl Li. Podle něj je nicméně nařízení stavět mrakodrapy o výšce maximálně 500 metrů tou patrně nejméně zajímavou částí nových vládních směrnic. Li připomíná například zákaz „plagiátorství a napodobování“. Čínská Eiffelova věž a Londýnem inspirované Thames Town nedaleko Šanghaje patří k nejextrémnějším a nejvíce vysmívaným příkladům toho, jak se těmto imitacím v architektuře po roce 2000 dařilo.

„Již nyní panuje v čínské architektuře všeobecné přesvědčení, že napodobeniny nejsou vítané. Čína je ale obrovská a každé město je jiné. Ve městech na východním pobřeží a v dalších rozvinutých oblastech jsou zpravidla kvalitnější architekti, kteří vytvářejí lepší, zajímavější budovy. V některých městech ve vnitrozemí se ale stále můžeme setkat s budovami, které kopírují jiné styly, a výsledek není dobrý,“ uvedla profesorka architektury Fei Čchen.

Čeká nás válka generací, mladí jsou v depresi a naštvaní, míní klimatolog

Václav Cílek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Klimatolog, geolog, filozof a popularizátor vědy Václav Cílek dlouhá léta varuje před klimatickými změnami, před...

Za vlády České mafie. Straka vzpomíná na svou životní sezonu pod Hlinkou

Hvězda, trenér a Straka. V Pittsburghu se na přelomu tisíciletí sešel zajímavý... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Na přelomu tisíciletí si Češi podmanili hokejovou říši. Skvěli se v NHL, národní týmy sbíraly tituly. Naprosto...

Pokus, na který se zapomnělo. Z rybky z PET lahve je kapitální sumec albín

Petr Fišer se zlatým sumcem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Před čtrnácti lety vypustil Petr Fišer do nádrže ve Svatém Jiří u Chocně malou zlatou rybku.Teď je z ní 152 centimetrů...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!