Většímu růstu ekonomiky brání podle zprávy OECD mimo jiné trh práce, na kterém mají firmy problém najít vhodné pracovníky. Nezaměstnanost v ČR je totiž jedna z nejnižších ze zemí OECD. Letos by přitom měla klesnout na 2,4 procenta z loňských 2,9 procenta. V roce 2019 OECD očekává další pokles na 2,3 procenta.
Situaci na trhu práce by podle zprávy mohly zlepšit větší investice do vzdělání a zvyšování kvalifikace pracovníků nebo jejich rekvalifikace. Zpráva také doporučuje podpořit zaměstnávání žen s dětmi. OECD v této souvislosti hovoří o zkrácení maximální délky rodičovské dovolené, podpoře flexibilních pracovních úvazků a zvýšení nabídky dostupné denní péče o děti.
„Pro nás je to velice cenná zpráva a cenná doporučení. Jsem potěšen, že hodnocení ekonomické situace je příznivé. Hlavní problém je, že nemáme dostatek pracovních sil,“ uvedl na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš (ANO). Dále řekl, že česká ekonomika potřebuje jako oporu vedle automobilového průmyslu i další odvětví. „A potřebujeme reformu vzdělávání,“ dodal.
OECD ve zprávě upozornila i na vysoké daňové břemeno v Česku. Doporučila snížit odvody na sociální pojištění a zvýšit nepřímé daně, například DPH. Varovala rovněž před tím, že rizikem pro ekonomiku může být vývoj cen nemovitostí.
Zpráva OECD také konstatuje, že se Česko potýká se stárnutím populace. Aby se země vypořádala s hospodářskými dopady tohoto vývoje, měla by zrušit horní věkovou hranici pro odchod do důchodu, která je 65 let pro muže i ženy, a místo toho navázat důchodový věk na vývoj očekávané délky života. Totéž doporučovala OECD i před dvěma lety, nyní konstatovala, že pokrok ve věci byl jen omezený.
Analýza @OECD pozitivně hodnotí české zdravotnictví a dává nám doporučení, která kopírují aktuální strategii ministerstva. https://t.co/4vewAydCvU
OECD doporučuje také změny ve financování i výkonu zdravotnictví
České zdravotnictví si ve srovnání s ekonomikami střední a východní Evropy vede dobře, rezerv ve svém uspořádání však má celou řadu. V systému je třeba snížit roli státu, přizpůsobit ho stárnutí populace či upravit fungování tak, aby byla efektivněji využívána nemocniční péče.
„Je zde potřeba přehodnotit vyvážení systému směrem k výraznější soutěži mezi poskytovateli zdravotnické péče a pojišťovnami a směrem k soukromému financování za cílem zkvalitnění, zefektivnění a snížení závislosti na veřejných financích. Vysoká závislost systému zdravotnické péče na příspěvcích odvozených od mezd bude v kontextu stárnoucí společnosti vyvíjet tlak na státní prostředky,“ uvádí OECD.
Podle organizace, která sdružuje 36 zemí z celého světa, je jednou z možných cest omezení působnosti zákona o proplácení služeb, který brání opravdovému vyjednávání o cenách mezi poskytovateli péče a pojišťovnami. Jako alternativu navrhuje OECD dvoupilířový systém zdravotního pojištění s nepovinným druhým pilířem pro krytí nad rámec „nezbytné“ péče.
Pro navýšení rozpočtu zdravotnictví navrhuje OECD rozšířit záběr povinných odvodů, které by se mohly týkat také kapitálových příjmů nebo příjmů z nemovitostí. Postupně by se také podle OECD měly zvyšovat odvody samostatně výdělečně činných osob, Česko by také mělo zvážit zvýšení spotřební daně na tabák a alkohol a zavedení daně na slazené nápoje či vysoce kalorické potraviny.
„Současné financování zdravotnického systému je obzvláště citlivé na dopad stárnutí,“ uvádí OECD. Údaje z posledních let navíc ukazují, že demografický posun se netýká jen obyvatelstva jako celku, ale také samotných pracovníků zdravotnického sektoru. V roce 2015 bylo 37 procentům doktorů 55 a více let, loni už tvořily třetinu praktických lékařů osoby ve věku 60 let a starší. „Ačkoli je dnes počet doktorů relativně vysoký, vysoký průměrný věk doktorů může brzy vyústit v omezení na straně nabídky, která ovlivní dostupnost a kvalitu péče,“ upozorňuje zpráva.
Obecně hodnotí OECD ve srovnání s dalšími státy střední a východní Evropy české zdravotnictví jako jedno z nejlepších, za průměrem skupiny ale ČR v mnoha ukazatelích stále zaostává. Český systém nenaplňuje svůj potenciál, neboť některé státy s podobnými výdaji a institucionálními rysy dosahují lepších výsledků, stojí ve zprávě.
Efektivitu zdravotnictví by podle autorů zprávy podpořilo zavedení jednotného monitorovacího mechanismu. „Identifikace nových výzev, příprava politiky a hodnocení jejích dopadů po implementaci vyžaduje sběr náležitých dat,“ napsala OECD. Dodává, že v ČR chybí důležité údaje o výsledcích provedené zdravotní péče, na jejichž základě by mohly být přerozdělovány prostředky. Stát za tímto účelem pracuje na nových systémech, podle OECD je ale nutné tento proces uspíšit.
Co se týče samotného výkonu zdravotnické péče, doporučuje OECD zvýraznit roli praktických lékařů jakožto „moderátorů“ procesu výkonu péče. Jejich obcházení ze strany pacientů by podle autorů zprávy mohlo být ohodnoceno speciálními poplatky.
Takové opatření má zařídit, že pacienti budou se svými problémy odkazováni do adekvátních zařízení, a také ulevit nadužívaným nemocnicím. OECD celkově volá po větším úsilí v odklonu od nemocniční péče hospitalizace ve prospěch ambulantní péče nebo denní péče, což by systému ušetřilo peníze. V roce 2015 dosahovala v ČR průměrná délka hospitalizace 9,3 dne, což je o 1,5 dne nad průměrem OECD. Více ukazatelů také podle OECD naznačuje, že ČR by mohla dále snižovat počet nemocničních lůžek.
Naopak na jiných místech jsou potřebné investice, uvádí OECD. „Řada psychiatrických ústavů, ošetřovatelských zařízení či zařízení dlouhodobé péče a menších venkovských nemocnic potřebuje modernizaci,“ píše se v dokumentu.
