Záměr kritizovaly ekologické organizace. Aktivisté Greenpeace kvůli tomu v úterý vylezli na balkon MPO, ze kterého spustili transparent s nápisem: Ministerstvo uhlí a smogu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) ve Sněmovně v úterý uvedl, že se k žalobě chce připojit ministerstvo průmyslu, zatímco resort životního prostředí je zásadně proti. Premiér dodal, že se spíše kloní k negativnímu postoji ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Brabec ve středu uvedl, že vláda o nepřipojení k žalobě rozhodla drtivou většinou. „Šlo o dopad na životní prostředí a nevěříme, že ta žaloba může mít nějakou šanci, nebyla to nějaká divoká debata,“ sdělil.
MPO se v materiálu mimo jiné odvolávalo na odhady takzvané národní technické pracovní skupiny, ve které jsou zastoupeni provozovatelé klíčových energetických provozů České republiky. Ta tvrdí, že předpokládané náklady zavedení limitů podle rozhodnutí Bruselu povedou k navýšení už uskutečněných ekologizačních investic v průmyslu zhruba o 15 až 20 miliard korun.
Nutnost dalších investic v hodnotě 20 miliard zmínil v úterý také ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner (za ANO). „To povede ke zvýšení cen tepla a elektřiny, což může mít za následek poměrně rychlý rozpad centralizovaného zásobování teplem,“ napsal. Ministr upozornil, že Česko limity znečištění kritizovalo od začátku a do 107 spalovacích zařízení se kvůli omezení zplodin už dřív investovalo 40 miliard korun.
„Doufáme, že pan ministr Hüner se z této zkušenosti poučí a příště se podobných velmi špatných nápadů zdrží,“ uvedl ve středu vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. „Z právního hlediska dává rozhodnutí České republiky nepřipojit se k polské žalobě smysl. Argumenty, na kterých Polsko staví svoji žalobu, jsou poměrně slabé, především procedurálního charakteru. Česká republika se ve středu zařadila mezi vyspělé evropské země, které mají zájem o čisté ovzduší,“ dodala právnička ekologické organizace právníků Frank Bold Laura Haiselová.
Ministr Hüner se po celou svou profesní kariéru pohybuje v energetice a průmyslu. V letech 1994 až 2002 byl generálním ředitelem a předsedou představenstva Severomoravské energetiky, v letech 2004 až 2006 byl manažerem firmy ČEZ v Bulharsku. Na ministerstvu průmyslu působil už v letech 2006 až 2011, a to jako náměstek pro sekci průmyslu a energetiky. Mezi roky 2014 až 2015 pracoval jako předseda dozorčí rady a ředitel energetických zdrojů Vršanské uhelné finančníka Pavla Tykače. Od roku 2015 působil ve společnosti Siemens Česká republika.
