16. prosince 2013 9:32 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

NAVRÁTIL: Peníze se musí rozmnožovat

Do Evropy se vrátila inflace | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Do Evropy se vrátila inflace | foto: Shutterstock

Inflace v USA i v eurozóně klesá, přestože úrokové sazby centrálních bank jsou na nule. I když přešly na nestandardní nástroje, jako je kvantitativní uvolňování, tedy pumpování likvidity do ekonomiky. Inflace celkem „neposlušně“ poklesla ve vyspělých ekonomikách pod jedno procento.

Inflace se prostě nechová tak, jak by měla. Přece když roste objem peněz v ekonomice, tak by měla růst. Problém je v rozmnožování. Centrální banky totiž spoléhají na tzv. multiplikátor.

Ten neříká nic jiného, než kolikrát se peníze napumpované centrální bankou v ekonomice zmnoží. Před krizí se jeden dolar vydaný centrální bankou USA zmnožil osmkrát. Nyní je to ale jen třikrát. Efektivita měnové politiky se krizí snížila o více než polovinu. Během pár měsíců.

Dodejme, že růst ve vyspělých ekonomikách byl od osmdesátých let tažen růstem dluhu. Aby růst byl jako před krizí, tak by se musel dluh zvyšovat stejným tempem. Ale v situaci, kdy banky ve vyspělých ekonomikách řeší problémové úvěry, které mají na bilancích, a z druhé strany je sešněrovává zpřísňující se regulace či vyšší zdanění, tak nelze očekávat, že by úvěry takto rostly.

A úvěry nejsou nic jiného než peníze. Proto snížená efektivita měnové politiky. Vyspělé ekonomiky jsou v přirozeném deflačním prostředí. Bez akcí centrálních bank by již ceny klesaly.

Nicméně centrální banka USA uvažuje o tom, že je potřeba utáhnout kohoutky měnové politiky. Vždyť nezaměstnanost klesá, rostou ceny nemovitostí. Trh předpokládá, že začátek konce kvantitativního uvolňování začne příští rok. Pokud inflace poklesla pod jedno procento s kvantitativním uvolňováním, lze předpokládat, že začne růst bez něj?

Optimista řekne, že ano. Nižší nezaměstnanost neznamená přece nic jiného než zvýšení počtu spotřeby chtivých lidí, kteří budou mít pracovní příjem. Ano, má to ale své „ale“. Pokud by nezaměstnanost poklesla až na předkrizovou úroveň, tak by pracovní příjmy profinancovaly 85 procent předkrizové spotřeby. Těch zbývajících 15 procent jde na vrub dluhu. Neustálého růstu dluhu. A tím se vracíme k bankovnímu sektoru. Ten se nevrátí do předkrizové euforie.

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny

České školství zaostává. Rozdíly mezi školami se prohlubují
České školství zaostává. Rozdíly mezi školami se prohlubují

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?