Prezident řekl, že když porovná ziskovou marži tuzemských operátorů s marží operátorů v Evropě, dospěje k názoru, že ti tuzemští inkasují nadprůměrný zisk, aniž se o to jakkoli přičinili. Je to podle jeho slov dáno spíše jistou zaostalostí tuzemského prostředí.
V případě digitální daně připomněl Zeman, že ji zavedlo například Rakousko a od internetových gigantů inkasovalo v přepočtu kolem pěti miliard korun. „A to už je zajímavá částka,“ podotkl. U daní pro energetické firmy by prezident velmi silně váhal, protože by se obával, že taková daň by zdražila elektřinu.
Vláda plánuje sedmiprocentní digitální daň pro internetové giganty |
V případě zvažované sektorové daně pro banky, kterou prosazuje koaliční ČSSD, Zeman nejprve připomněl, že tuzemský bankovní sektor je zdravý a na rozdíl od jiných zemí nevyžadoval během finanční krize po roce 2008 pomoc ze státního rozpočtu. „To je důvod, proč bych se k němu choval poněkud laskavěji,“ poznamenal.
Navrhoval by, aby se banky spíše snažily zvýšit úroky u svých vkladů. Je to podle něj důležitější, než například vznik zvláštního fondu, kam by banky přispívaly. „Fondů máme dost,“ poznamenal.
K návrhu digitální daně se v neděli vyjádřil i předseda opoziční ODS Petr Fiala. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že sedm procent mu připadá příliš, a poukázal na to, že v jiných zemích je daň dvou- či tříprocentní. Podotkl také, že od vlády neslyšel ve prospěch zavedení daně žádné argumenty. „Vláda hledá, kde by vzala další daně, protože jí nevychází rozpočet,“ prohlásil Fiala a dodal, že digitální daň je další komplikací už tak složitého daňového systému.
Premiér Babiš ve čtvrtek uvedl, že se shodl se zástupci bank na tom, že zavedení daně by mohlo zpomalit českou ekonomiku. Upřednostňuje vytvoření fondu, do kterého by banky přispívaly. Předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček to nevidí jako systémové řešení.
ČSSD předložila návrh bankovní daně hnutí ANO na pondělní koaliční radě. Banky by podle něj měly z aktiv do 50 miliard korun platit daň 0,05 procenta. Aktiv od 50 do 100 miliard by se týkala sazba 0,1 procenta, v případě 100 až 300 miliard by to bylo 0,2 procenta. V případě aktiv přes 300 miliard by platila nejvyšší sazba 0,3 procenta.
