Čtvrtek 4. června 2020svátek má Dalibor 22 °C přeháňky až bouřky Předplatné LN
Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Doba je brutální, říká Jiří Grund, který udělal z koupelnových předložek sexy produkt

Jiří Grund mladší | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jiří Grund mladší | foto:  Michal Sváček, MAFRA

PRAHA Věří, že to dobré i špatné, co v životě uděláte, se vám jednou vrátí. Tvrdí, že cesta je důležitější než cíl, že slovo se má držet a podvádět se nesmí. Držet se takové filozofie, a přitom již řadu let úspěšně podnikat, se zdá jako malý zázrak. Možná je to ale vážně karma.

S výrobou koupelnových předložek začínal jako sedmnáctiletý kluk ve firmě svých rodičů. Šili je doma v chalupě. Dnes vede firmu s více než stovkou zaměstnanců, v Mladých Bucích na úpatí Krkonoš má velkou továrnu a se svými produkty se úspěšně uchytil i ve Spojených státech. Jiří Grund mladší dokázal z koupelnových předložek vytvořit sexy produkt, na jehož podobě se podílí řada věhlasných světových designérů a návrhářů.

Cesta, kterou musel ujít, byla ale pořádně hrbolatá a některé pády dost bolely. Zvednout se a jít dál mu prý mimo jiné pomáhá i buddhismus. „Učení, že vše je proměnlivé a nic není trvalé, že to dobré i špatné jednou zmizí a objeví se něco nového, strašně moc pomáhá. Zrovna tak mi buddhismus pomáhá, když mne někdo podvede. Neztrácím díky němu víru v dobro lidí, protože to bych pak nemohl smysluplně existovat,“ vysvětluje Jiří Grund, šéf rodinné firmy Grund.

Jiří Grund mladší

Český textilní průmysl neprocházel od konce komunistického režimu zrovna skvělým obdobím. Vaší firmě, založené těsně po listopadové revoluci doslova na zelené louce, se navzdory tomu docela daří. Jak je to možné?
Tak jako každá firma i my jsme měli lepší i horší léta. Textilní průmysl obecně prošel od listopadu 1989 velkou změnou. Zpočátku jsme z pohledu Němců měli stejné platy jako v Číně a bylo to k nám navíc jen přes kopec. Když pak Čína v roce 2004 vstoupila do WTO, tak najednou padla cla a Číňané byli levnější. A český textilní průmysl se na to z valné části nepřipravil. Já měl tehdy ve firmě na starosti export a jasně jsem říkal, že musíme prodávat pod naší značkou. To ale znamenalo začít konkurovat našim velkoobchodním partnerům, kteří od nás odebírali zboží a prodávali jej pod svou vlastní značkou. V podstatě jsme tím riskovali, že přijdeme skoro o polovinu obratu. A to se nakonec také stalo, protože od nás velkoobchodní partneři odešli. Jenže víte co, oni by od nás k Číňanům odešli tak jako tak. Vždyť tam bylo všechno o polovinu levnější. To bylo velmi těžké období a vlastně také jediný rok, kdy jsme byli ve ztrátě.

Jak jste se z toho dostali?
Po nějakém dvou- až tříletém úsilí se nám podařilo získat zákazníka, který chtěl prodávat pod naší značkou. A to jen proto, že náš německý konkurent si byl tak jistý svou pozicí, že se začal k tomuto zákazníkovi chovat arogantně a oni mu chtěli dát za vyučenou. Tak začala naše spolupráce s obchodním domem Kaufhof, kde dodnes i po patnácti letech máme vlastní prodejny, kam si můžeme dávat sortiment, jaký chceme.

Když jste něco takového dokázali vy, proč to nesvedla jiná česká textilka?
Víte, já už jsem nějaký rok v čele Asociace textilního a oděvního průmyslu, a jak jsem za ta léta poznal české textilní firmy, dělím je na dvě poloviny. Ty, které stále ještě žijí z doby minulé a jsou jen dodavatelem nějakého meziproduktu, a pak jsou firmy, které mají inovativní produkty a své vlastní značky. Těmi nejviditelnějšími jsou pro spotřebitele asi společnosti vyrábějící outdoorové oblečení. Možná je to tím, že v textilním průmyslu je velká spousta fachmanů, kteří skvěle rozumějí řemeslu, ale vůbec nerozumějí marketingu. Na druhé straně třeba v technickém textilu je spousta firem dodavatelem unikátních výrobků, a ti se i do budoucna bez velkého marketingu obejdou.

Jak v tomto kontextu vidíte budoucnost českého textilního průmyslu?
Jak jsem řekl, textilní firmy se dělí na dvě poloviny. A přežije jen jedna. V té druhé polovině firem vyrábějící polotovary přežijí firmy s unikátním technickým know-how, které tady v Česku stále máme.

Jiří Grund mladší

Když vaši rodiče zakládali společnost Grund, bylo vám nějakých sedmnáct let a hned jste se do práce ve společnosti zapojil. Já si tedy dovedu představit spoustu věcí, které sedmnáctiletého puberťáka přitahují, ale vyrábění koupelnových předložek do nich opravdu nepatří. Vážně vás to bavilo?
Je to zajímavé. Většina mých kamarádů tehdy žila veselým vysokoškolským životem, vyjížděli na studia do zahraničí a já i s mým mladším bratrem jsme místo toho pracovali v rodinné firmě. A k tomu opravdu rádi. Naši rodiče mají totiž takové zvláštní charisma, že vás dokáží obrovsky nadchnout. Pamatuji, jak přišli do kuchyně a vyprávěli, co se zase podařilo, že jsme třeba prodali dvě stě kusů do pražské Kotvy. Do Kotvy, chápete? Kolem té člověk z vesnice tehdy chodil jako kolem nějakého chrámu. Tak nás vtáhli do děje, že mě ani nenapadlo, že bych chtěl dělat něco jiného. 

Navíc na počátku jsme neměli žádné peníze a rodina je, jak známo, nejlevnější pracovní síla. Takže jsme makali v podstatě zadarmo. První dva roky jsem nebral žádnou mzdu, až potom jsem říkal, že když už mi je dvacet, že by to také chtělo nějaký plat. Peníze pro nás ale rozhodně nebyly a nejsou na prvním místě, rodiče nás prostě pro tuhle práci nadchli. Sám si teď často říkám, jestli podobně dokážu nadchnout své vlastní děti.

Vaše děti jsou zhruba stejně staré, jako jste byl vy, když jste ve firmě začal pracovat. Připravujete je na to, že jednou převezmou firmu? Chcete to po nich a chtěli by vůbec něco takového oni?
Přiznám se, že nevím. Nevím, jestli bych chtěl, aby firmu převzali, protože doba je strašně brutální. Pohybujeme se v prostředí velkých nadnárodních řetězců, které od vás odebírají zboží a nemají žádnou loajalitu. Jejich nákupčí jsou školení, aby na vás vydělali co nejvíc, a neváží si všeho úsilí a řemeslného umu, který je za výrobou každého produktu. 

Banner Index.

Zároveň tu ale je internetové prostředí, kde můžete prodávat a kde naopak přesně tohle řemeslo lidé ocení a chtějí. Po pravdě právě to mne u téhle práce ještě drží, protože jinak to je jen boj o peníze a vytrácí se kreativita. Navíc je dnes opravdu těžká doba v tom, že musíte prosit nejen zákazníky, aby od vás nakupovali, musíte prosit i dodavatele, kteří nemají lidi, aby vám dodávali, a musíte prosit zaměstnance, aby u vás zůstali. Takže si říkám, jestli je právě tohle ta nejlepší cesta ke štěstí, které svým dětem samozřejmě přeji. Kdybych jim měl poradit, tak řeknu, že ne. Rozhodnutí ale každopádně nechám na nich.

Když vás slyším, tak mi přijde, že byste se toho břemene každodenního řízení firmy asi docela rád zbavil. Pracujete na tom?
Je to v procesu. Strategická rozhodnutí bych stále dělal já, respektive rodinná rada, která se schází jednou do měsíce, ale hledám už nějakou dobu člověka, který by mě zbavil každodenních starostí o řízení firmy. Není to ale snadné. Jak jsem zjistil, tak do rodinné firmy nemůžete přivést člověka z velkého korporátu. Jednou jsem to zkusil a nedopadlo to dobře.

Co se stalo?
Jako obchodního šéfa jsem si vzal jednoho Němce z velkého korporátu. První rok odvedl perfektní práci, pak ale zjistil, že jsme tu takové společenství hodných lidí, tak se rozhodl, že toho využije, a začal postupně velmi asertivním způsobem ovládat jednotlivá oddělení firmy. A přestal se věnovat obchodu, protože byl opojen tím, jakou má najednou moc uvnitř firmy. Hrozně to uškodilo firemní kultuře. Musel jsem ho propustit. Musím tedy najít někoho, kdo bude sdílet naše firemní hodnoty. Tedy že nepodvádíme, že držíme slovo, že cesta je důležitější než cíl. Pro spoustu lidí je to idealismus, který nemá v dnešní době co dělat.

Jiří Grund mladší

A není to tak? Můžete vůbec fungovat v byznysu jako dobrák? Jako člověk, který nemá ostré lokty?
No zatím fungujeme. Ale je pravda, že to není snadné. Teď se mi třeba ve Spojených státech stala nepříjemná věc. Přišli jsme s nápadem linie produktů čistě na etické bázi, výrobky jsou z organické bavlny, při jejímž pěstování se nepoužívají pesticidy. V online prostředí prodeje velmi dobře fungují, a tak jsme dostali nápad nabídnout tyto produkty jednomu maloobchodnímu řetězci, který je dokonce kotovaný na newyorské burze. Byli k tomu nejprve skeptičtí, ale prodejní testy proběhly dobře. Víte, jak to dopadlo? Prostě nám ten nápad ukradli. A ještě spáchali podvod na spotřebiteli, když smíchali vlákna, která byla testovaná jako organická, s netestovanými. Jako kdybyste smíchali čistou vodu se špinavou a řekli, že je čistá. To si pak říkáte, že ten velký byznys funguje opravdu jinak. Já ale nikdy neuhnu, abych se k něčemu podobnému snížil. Myslím, že nám tím zároveň osud ukazuje, že cestou maloobchodních řetězců nemáme jít. Že se máme soustředit na ty zákazníky, pro které jsou naše hodnoty důležité. A i kdyby to bylo jen pět nebo deset procent lidí, tak je to dost na to, abychom uživili sebe i naše zaměstnance.

Premium

Bubeník z Mandrage: Víťa sebral odvahu, kterou nikdo z nás nenašel a rozsekl to

Matyáš Vorda | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Na bicí hraje od svých devíti let. V deseti s kamarádem Víťou Starým založil kapelu Mandrage, která se za devatenáct...

Premium

Android Auto a CarPlay v každém autě. Poradíme vám, jak na to

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Chcete používat oblíbenou navigační aplikaci na displeji v autě místo telefonu? Přečtěte si, jak to udělat a neutratit...

Premium

Leoš Mareš: Není to jen o talentu, ale o schopnosti si peníze udržet

Leoš Mareš by mohl získat titul syn roku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Krach, zhroucení, deprese, obavy o budoucnost a pátrání po smyslu vlastní existence. To jsou emoce, které v těchto...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!