Dubaj, součást Spojených arabských emirátů, přitom vystrašila před několika dny celý svět, když požádala o odklad splátek svých dluhů ve výši destítek miliard dolarů. Finančníci se báli, že strhne celý svět do nového kola finanční krize.
Více o Dubajské krizi čtěte ZDE |
Jak se krize v Dubaji projevuje?
Ve skutečnosti, aspoň co jsem viděla, krize začala v říjnu 2008. Dubajci se teď brání tvrzení, která slyší z celého světa, že se něco začalo dít právě teď. Finanční a hypotéční krize proběhla na celém světě, není to nic neobvyklého. Skutečnost v Dubaji navíc není tak hrozná, jak si to tady představujeme.
Co platy? Začali z Dubaje prchat cizinci?
Platy také začaly klesat, někde nejsou odměny a někde se propouští. Klesá počet stavebních projektů. Ale pořád jsou vyšší než před čtyřmi lety. Od října 2008 se dá pozorovat odliv zahraničních pracovníků. O desítky procent. Když třeba jedu do práce, vždycky jsem byla u semaforu jako páté auto. Teď jsem druhé, třetí. Vypadá to jako hloupost, ale když byl stabilní počet aut celá léta a pak se to změní, tak si toho všimnete.
Může se cizinec stát Dubajcem?
Ne, občanství se tu dá získat jen narozením a to po otci.Dubajci si snaží zachovat svoji identitu. Stát proto podporuje, aby se Dubajci ženili a vdávali mezi sebou. Manželka Dubajce, která je z ciziny, nedostane emirátské občanství. Po otci ale jejich děti mají plnoprávné občanství. Být plnoprávným emiráťanem má své finanční výhody, třeba i vyšší platy.
Celý rozhovor s Helenou Kolářovou o životě v Dubaji si přečtěte v sobotním vydání deníku