David Marek spolu s kolegy jako první použil originální výpočet, který stál na počátku množství světových studií. Uzpůsobil ho však přímo pro českou ekonomiku.
Výsledkem je, že až 51 procent českých zaměstnanců, tedy asi dva miliony lidí, bude muset kvůli nástupu technologií změnit práci. „Lidé se ale budou muset rekvalifikovat,“ upozorňuje Marek.
Budeme chodit z práce domů o půl hodiny dřív? Odbory chtějí už příští rok |
Jednoduše řečeno: opakující se rutinní práce za pokladnou nebo vyplňování papírů v kanceláři nahradí automatizované pokladny či umělá inteligence. Z lidí se stanou například personalisté, osobní bankéři, asistenti v obchodech, učitelé, sociální pracovníci.
Pokud se to podaří, měli bychom mít do roku 2033 při současném vývoji hospodářství stále minimální nezaměstnanost jen kolem čtyř procent, navíc platy porostou dvakrát tak rychle. Když ale k masové rekvalifikaci nedojde, nezaměstnanost může explodovat až na 16 procent, při propadu ekonomiky ještě výrazněji.
Právě armády lidí bez práce se obávají hlavně odbory, které kvůli novým technologiím navrhují i zkrácení pracovní doby o půl hodiny, jak nedávno informovaly LN.
„Ano, přesně tímto směrem jdou naše úvahy. Je lepší to řešit nyní, než bude pozdě,“ potvrzuje šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Patříme k zemím nejvíce ohroženým digitalizací,“ zdůrazňuje.
Poradenská centra
Na velké změny se nechystají jen odbory. „Podniky se zajímají a připravují. Nejde ale jen o uvolněnou pracovní sílu, všechna zaměstnání se postupně promění,“ říká za firmy Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy. Ohromný bude podle ní dopad především na služby. „Změní se jejich podoba a podstata, podobně jako v průmyslu,“ dodává. Některé podniky mají podle Jabůrkové dokonce kariérní poradenská centra pro zaměstnance, jejichž dovednosti již zaostávají, aby se naučili nové.
Podobně to s demografií může být i u nás. „Predikce říkají, že kvůli stárnutí obyvatelstva v příštích 15 letech až 400 tisíc lidí z trhu práce v České republiky odejde,“ uvádí Jabůrková. Potřebujeme proto podle ní hlavně změny ve školství.
Investice do technologií
Změny pracovního trhu může navíc výrazně zrychlit dnešní obrovský hlad po zaměstnancích, investice do strojů se tak podnikům začínají vyplácet.
Například moravské Brano loni dalo desítky milionů korun do desítky robotických linek. Do nových technologií investují třeba i Česká spořitelna, ČSOB a další finanční domy.
Nejvíce úspory přinese nahrazení stroji u středních a dobře placených pozic, v bezpečí jsou nejkvalifikovanější odborníci, ale překvapivě také ti nejhůře placení bez kvalifikace. „K automatizaci budou firmy logicky přistupovat tam, kde to je nejen možné, ale také kde se jim to nejvíc vyplatí,“ potvrzuje Marek s tím, že někde nakonec změny nemusejí nastat kvůli nákladům. Levné zaměstnance, kteří třeba jen doplňují díly, se prostě nevyplatí nahrazovat.
Populace stárne
Na druhé straně může mít ale velký dopad i nevyzpytatelný demografický vývoj. Pokud by lidí v Česku a Evropě ubývalo, může být nahrazování roboty a umělou inteligencí naopak jediná šance, aby ekonomika mohla fungovat. Podle Evropského ekonomického a sociálního výboru by hlavně ve vyspělých zemích mohli vyrovnávat stárnoucí populaci.
Podobná čísla jako v Česku přitom vyšla i německému ekonomickému institutu IAB. U sousedů by mělo zmizet přes 1,5 milionu pracovních míst, a to také především v nižší střední třídě. Obdobné množství má ale také vzniknout. Německo, na jehož hospodářství je tuzemská ekonomika úzce navázaná, přitom také počítá s razantním hospodářským růstem díky moderním technologiím.
