Brusel začal v září 2012 vyšetřovat Gazprom kvůli podezření, že firma ve střední a východní Evropě zneužívá svého dominantního postavení. Vyšetřování podle dřívějších údajů zahrnovalo Českou republiku, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Litvu, Lotyšsko a Estonsko.
Podle informací komise z doby zahájení vyšetřování padlo na Gazprom podezření, že brání zprůchodnění toku plynu mezi zeměmi střední a východní Evropy a snaží se některým z nich překazit plány na rozšíření zdrojů dodávek. Ruský podnik se rovněž dostal do podezření, že účtuje některým zemím nepřiměřeně vysoké ceny.
Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová letos v únoru uvedla, že je připravena vznést oficiální obvinění vůči Gazpromu v „relativně krátké“ době. Pokud komise dojde k závěru, že některá firma antimonopolní pravidla skutečně porušuje, může ji potrestat pokutou až do deseti procent jejích globálních tržeb.
Gazprom chce spor urovnat
Zdroj obeznámený se situací v Gazpromu podle listu The Wall Street Journal tvrdí, že ruská firma minulý týden Evropské komisi signalizovala ochotu dohodnout se na urovnání sporu. Předchozí rozhovory o urovnání loni zkrachovaly, když Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.
Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Firma je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně České republiky.
