12. října 2010 13:43 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Ekonomie si Nobelovu cenu nezaslouží, zaznívá kritika déle než 40 let

Ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ilustrační foto | foto: Shutterstock

PRAHA Nobelova cena ze ekonomii vyvolává už od svého prvního udělení v roce 1969 mezi veřejností i odborníky z oboru značné kontroverze. Hlavní a nejčastěji zmiňovanou připomínkou je, že ekonomie není dost "vědecká". Nebo také údajně nepřispívá k lidskému rozvoji dostatečně na to, aby si zasloužila prestižní ocenění, které nese ve svém názvu "Nobel".

S tím je spojena i námitka ohledně ekonomie jako společenské vědy. To totiž dosti ztěžuje porotcům objektivní zhodnocení jednotlivých kandidátů ve srovnání s Nobelovou cenou za fyziku.

Například i nositel této ceny z roku 1974 Gunnar Myrdal navrhoval, aby byla zrušena. Jedním z nejhlasitějších kritiků je dokonce i jeden z nepřímých potomků Alfreda Nobela, a to jeho prasynovec Peter Nobel.

Čtěte také


Další námitkou je, že samotné ocenění vede k zbytečné řevnivosti mezi národy, univerzitami či jednotlivci. Tím údajně trpí samotný výzkum. Tady však lze podotknout, že zdravá konkurence je základem ekonomie. Poslední námitkou, která je však v posledních letech nejvíce slyšet, je připomínka, že ekonomové, kteří si cenu opravdu zasloužili, ji dostali v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let.

Grafika - klikněte pro zvětšení
Nobelisté za ekonomii

Vítězové ekonomických Nobelovek budí ve světě údiv
Pozdější laureáti jsou kritiky považováni za slabší, a proto také více diskutabilní. Jeden příklad za všechny: minulý rok získala Nobelovu cenu za ekonomii Eleanor Ostromová. Její přínosy byly dva. První, že se jednalo o první ženu, která získala Nobelovu cenu za ekonomii. Druhý, více diskutabilní, že sesbírala relevantní informace o správě ekonomických zdrojů v různých částech světa. A to jak o úspěšné, tak i o neúspěšné správě. Na takovýchto příkladech ukázala, že kromě třeba privatizace či státní regulace existují i jiná řešení, která jsou ekonomicky efektivní.

Nobelova cena za ekonomii v podstatě není pravá Nobelovka
Kritizována však byla především za to, že nejde o nic tak nového. Nobelova cena za ekonomii není ve skutečnosti ani Nobelovkou. Jedná se totiž o cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela. Vznikla v roce 1969 k třístému výročí založení této švédské instituce. Přestože nebyla ustanovena v závěti Alfreda Nobela, dostává se jejím laureátům stejných poct jako ostatním nobelistům z jiných oborů. O ceně rozhoduje Královská akademie věd a slavnostní medaili i diplom obdrží laureát z rukou švédského monarchy.

Právě její absence v Nobelově závěti je pramenem mnoha kritik, kterých se této ceně dostává. V únoru 1995 bylo dokonce rozhodnuto, že cena za ekonomii bude definována jako cena za společenské vědy. To otevřelo cestu k Nobelově ceně i takovým disciplínám, které s ekonomií souvisejí jen částečně. Například politologii, psychologii či sociologii. Jediným oficiálním neekonomem, který se však zabýval ekonomickými teoriemi, byl psycholog a sociolog Herbert Simon. Ten získal cenu v roce 1978 za průkopnický výzkum rozhodovacích procesů v rámci ekonomické organizace.

Další podrobnosti a zajímavé čtení o Nobelových cenách za ekonomii čtěte v úterním vydání Lidových novin.

NÁZORY: Jaké léky pro děti vzít na dovolenou?
NÁZORY: Jaké léky pro děti vzít na dovolenou?

Jaké léky s sebou berete na dovolenou pro děti?