EU chlácholila. Na Kypru pak nebezpečně obrátila, říká poradce

"Panika zatím nepropukla. Určitě budou lidé, kteří z toho budou nervozní, ale že by to bylo masové, že by z toho měli velké ekonomické újmy, to se domnívám, že ne," řekl v rozhovoru pro server Lidovky.cz Friedberger ještě před tím, než kyperský parlament pomoc eurozóny odmítl.

Lidovky.cz: Zaznamenali jste v souvislosti se současnou situací na Kypru nějakou reakci od Vašich klientů?
Zatím jsme za strany zájmu klientů nic moc nezaznamenali, kromě pár dotazů, jaká je situace. Zatím se nic moc neděje. Čeká se, jakým způsobem to celé dopadne. Nicméně si myslím, že tak, jak je to zatím navrženo, to na výhodnost Kypru jako takového – efektivity zdanění, právního systému, který tam funguje - nějaký významný dopad mít nebude. Jiná věc je bankovnictví. Domnívám se, že to bude mít dopad hlavně na banky na Kypru, kde s velkou pravděpodobností dojde k odlivu finančních prostředků. Na druhou stranu se domnívám, že to nebude problém jenom Kypru, ale většiny zemí, které mají v tuto chvíli nějaké ekonomické problémy v rámci eurozony. Budou se potýkat s odlivem klientů, protože ti si řeknou, že v případě, že to může udělat někdo na Kypru, tak proč by to Evropská unie nemohla udělat třeba i ve Španělsku, v Irsku, potažmo v Itálii.

Jak se situace dotkne českých podnikatelů, kteří mají na Kypru sídlo společnosti? Často mají úspory uložené v jiných zemích.
Je to i naše zkušenost. Běžné transakční účty samozřejmě na Kypru pravděpodobně jsou otevřené, nicméně se domnívám, že úspory podnikatelé skutečně drží na účtech ve stabilních státech, jako jsou tradiční země jako Švýcarsko, Lichtenštejnsko, popřípadě mimo EU.

Nepropukla tak mezi českými podnikateli nervozita?
Panika zatím nepropukla. Určitě budou lidé, kteří z toho budou nervozní, ale že by to bylo masové, že by z toho měli velké ekonomické újmy, to se domnívám, že ne. Ta podstatná část peněz ve skutečnosti nebude v kyperských bankách.

Pokud dojde k odlivu finančních prostředků z kyperských bank, kam se by mohly přemístit?
Myslím, že se to rozdělí na dva směry. Nějaká část půjde do tradičních finančních center, jako je například Švýcarko, Rakousko nebo Lichtenštejnsko. A další půjde úplně mimo EU do nových finančních center, jako je např. Dubaj, Singapur nebo Hongkong.

Jaký vliv mohou mít další navrhované změny?
Mluví se o tom, že by se měla zvednout daň z příjmu právnických osob o 2,5 procenta na 12,5 procenta. Co se týče využitelnosti Kypru, tak to na ni nemá žádný zásadní dopad. Sazba 12,5 procenta je pořád velice příznivá pro podnikatele. Pokud tam nebude žádná zásadní změna, že by se úplně změnila filozofie přístupu Kypru k investorům, nebo se úplně nezmění filozofie daňových zákonů, tak to nebude mít podstatný vliv. Z toho strach nemáme. Kypr bude nadále patřit k preferovaným státům, bude využitelný, bude výhodný. Jediné, co si myslím, že bude zasažené, je bankovní systém. To znamená, že podnikatelé si rozmyslí, jestli bankovní účet otevřou na Kypru, nebo někde jinde.

Jaké může mít navrhované zdanění vkladů další dopady?
Tady vzniká nebezpečný precedens. Před třemi lety, když začala ekonomická krize a začaly první problémy s bankami, EU tvrdila: „Nebojte se, bankovní systém je v pořádku, my tomu pomůžeme.“ Zavedlo se pojištění vkladů do výše, 100 tisíc euro a podobné věci. Najednou a jakoby skrytě a velice nečekaně a rychle lidem jednoho členského státu EU zdaní peníze, vlastně jim část peněz seberou. Udělají krok, který je úplně obrácený proti tomu, co deklarovali celou dobu. A samozřejmě, že podnikatelé v zemích, které jsou ohrožené ekonomickou krizí, to znejistí. Nebo minimálně, když se tam objeví problémy, tak se budou všichni bát, že se jim to stane také.