26. prosince 2010 14:02 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Eurozóna v nynější podobě nepřežije, shodují se ekonomové

Eurozóna | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Eurozóna | foto: Shutterstock

LONDÝN/PRAHA Pravděpodobnost rozpadu eurozóny zřejmě ještě nikdy v minulosti nebyla vyšší, než je právě teď. Myslí si to část ekonomů, kteří vývoj v eurozóně sledují. Někteří z nich přitom nevylučují, že první náznaky rozpadu bude možné pozorovat už na začátku příštího roku.

Základní teze spočívá v tom, že buď z eurozóny dobrovolně vystoupí Německo, které už nebude ochotno zachraňovat slabší členy, anebo ti nejslabší, jako je Řecko či Portugalsko, budou muset odejít nedobrovolně.

Pravděpodobnost trvání eurozóny je 20%
Konzultační společnost Centre for Economics and Business Research (CEBR) před pár dny uvedla, že pokud má eurozóna své současné trable přežít, bude se muset životní úroveň jejích obyvatel snížit víc, než se snížila ve Velké Británii za druhé světové války. Pravděpodobnost, že eurozóna zůstane v nynější podobě zachována, je tudíž podle institutu jen zhruba 20 procent.

Závěry studie, kterou CEBR nazval Globální ekonomické vyhlídky, tak
zpochybňují, že eurozóna bude schopna přežít. Pokud má totiž vydržet beze změn, bude muset být současně splněno hned pět podmínek.
"V dobách míru se v moderní historii ještě nestalo, aby se životní úroveň snížila v takovém rozsahu, v jakém by to bylo nutné, pokud má euro v nynější podobě přežít. Právě naopak, takový propad (životní úrovně), jaký bude zapotřebí, nastal vždy jen ve válečném období," uvedl spoluautor studie Douglas McWilliams.

Podmínky k udržení eurozóny
První podmínkou k udržení eurozóny v současné podobě je to, že růst německé ekonomiky dosáhne alespoň tří procent ročně, a to nejméně po dobu čtyř let.

Za druhé bude třeba vytvořit nový záchranný fond, jehož kapacita bude tak velká, že bude stačit na záchranu nejen Španělska, ale také Itálie.

Za třetí bude nutné vytvořit a smluvně ošetřit nový systém, v jehož rámci bude mít Evropská unie určitou kontrolu nad hospodářskou politikou slabších členských zemí.

Za čtvrté výdaje vlády ve slabších zemích bude nutné snížit asi o deset procent hrubého domácího produktu dané země.

A konečně za páté, životní úroveň v nejslabších zemích musí klesnout v průměru o 15 procent.

Podmínky se nedají splnit najednou
CEBR se domnívá, že je prakticky vyloučeno, aby se všech pět uvedených podmínek podařilo splnit najednou. Buď to nebude průchodné politicky, nebo ekonomicky. Z těchto důvodů CEBR snížil odhad růstu globální ekonomiky na příštích pět let, neboť se domnívá, že problémy eurozóny negativně ovlivní i zbytek světa.

Zdrojem současných problémů v eurozóně je podle analytiků odlišné tempo růstu v jednotlivých zemích, odlišná životní úroveň a především existence pouze jedné centrální banky, která určuje měnovou politiku společnou pro všechny členské země.

Rok 2010 v obrazech

ČTK