"Jsem zde jako státník, očekává se ode mne tedy nejméně," řekl Klaus na úvod dnešní debaty na akademické půdě a odstartoval tak velmi pesimistickou debatu o budoucnosti eura. V projevu se držel svých známých názorů. Euro podle něho bylo od začátku politický projekt, jehož nepřiznaným cílem byla co největší koncentrace pravomocí do rukou evropských politiků.
"Myšlenka, že se eurozóna vzhledem k momentálním problémům rozpadne, je fatální, naprosto dětinský omyl a nikdo z vrcholných evropských státníků by něco takového nepřipustil."
Naopak bude docházet k větší integraci, která časem povede ke vzniku Evropské měnové unie a nakonec Evropské politické unie. "Hrozí opuštění parlamentní demokracie a vláda autoritářské evropské vlády. Za tento vývoj zaplatí Evropa dlouhodobou ekonomickou stagnací," varoval Klaus.
Eurozóna pohltí a nepustí
Ve svých postojích se shodoval s ostatními diskutujícími, kterými byli viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík a slovenský ministr financí Ivan Mikloš.
"Eurozóna je obětí trilematu," řekl Hampl. "Nelze z ní vystoupit, nelze nechat členskou zemi zkrachovat a je zakázána vzájemná pomoc. Otázkou je, které z těchto tří pravidel povolí první," dodal.
Sám je zastáncem názoru, že politicky nejsnazší a nejpřijatelnější řešení je vykupovat země z jejích hospodářských problémů obrovským peněžními injekcemi, což ovšem nemůže fungovat do nekonečna.
2025: konec Unie
Eurozóna, do které jsme se v roce 2004 zavázali vstoupit, je podle Hampla jinou eurozónou, než kterou známe dnes. V tomto bodě se s Hamplem shodl slovenský ministr financí Mikloš.
"Když jsme euro přijímali my, výhody vysoce převyšovaly nevýhody. Kdyby se o přijetí rozhodovalo nyní, Slovensko by podle mého názoru společnou měnu odmítlo," prohlásil.
Na akademické půdě VŠE byl ve svých názorech nejradikálnější sám děkan národohospodářské fakulty Miroslav Ševčík, který předpovídal zánik Evropské unie do 10 až 15 let.
