Vezmeme-li v potaz současnou úroveň dluhu na 160 procentech, negativní hospodářský růst v následujících letech či nejistotu pramenící z dubnových voleb, je stanovený cíl velkou výzvou.
Řekové rozhodně pondělním rozhodnutím nemají zdaleka vyhráno. Navržené změny budou muset být schváleny parlamenty jednotlivých zemí eurozóny a zároveň finanční prostředky nebudou poskytnuté najednou v celém objemu.
V první fázi půjde o částku, která pokryje splatnost březnových dluhopisů, v dalších krocích pak budou komisaři z EU a MMF posuzovat plnění stanovených podmínek. A to by mohlo na trzích opět rozčeřit vody.
Velkou neznámou bude důvěra soukromých investorů. Ti budou požadovat výrazné zlepšení fundamentů, než opět zainvestují do řeckých státních dluhopisů. Země má zhruba tři roky na to, aby investory přesvědčila. V opačném případě zůstanou Řekům brány finančních trhů nadále zavřené.
