Zatímco se dnes odborníci dohadují, nakolik může přetlak stále rostoucího výkonu slunečních kolektorů ohrozit bezpečnost energetických sítí, nabízí právě přečerpávací elektrárny proti takovému "přetlaku" účinnou pomoc.
V době mimo energetickou špičku odebírají levné přebytky elektřiny, z jejichž pomocí čerpají vodu z údolí do umělého jezera na vrcholu kopce. Elektřina pak zůstane prakticky uskladněná v podobě vody, která pak v době, kdy je jí potřeba, padá opět dolů a roztáčí turbíny vyrábějící elektrický proud.
I když odborníci přiznávají, že právě podobný systém by mohl přispět k zajištění stability energetické soustavy ohrožené rostoucím nestabilním výkonem obnovitelných zdrojů, šance na další Dlouhé Stráně je mizivá.
Příliš mnoho odpůrců
"Čas od času k nám chodí developeři, kteří nabízejí projekty přečerpávací elektrárny na různých místech," říká mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž. Energetická firma ale dosud na žádný podobný projekt nekývla.
A to z několika důvodů. "Jednak by dnes bylo velmi těžké takovou elektrárnu postavit se souhlasem veřejnosti i ekologů, jednak by byla stavba neúměrně drahá, a zřejmě by se tedy ani nevyplatila," tvrdí Kříž.
Dlouhé Stráně měly tu "výhodu", že se začaly stavět už v době komunismu, kdy se energetici na povolení nikoho nemuseli ptát.
Dnes existuje na papíře například i ambiciózní projekt přečerpávací elektrárny, který počítá s čerpáním vody z Rakouska do české přehrady Lipno.
Kromě vysokých nákladů na stavbu ale naráží i na vodohospodářské problémy, tedy možné negativní důsledky výměny lipenské vody s vodou z povodí Dunaje.
O solární energii více: |
"Když se jedná o zdroje, vhodné pro regulaci sítě, my dnes vidíme řešení spíše v plynových elektrárnách," říká Kříž. Plynová elektrárna sice nedokáže absorbovat přebytečnou elektřinu, její výkon je ale možné prakticky okamžitě odstavit. A jestliže tedy soustava potřebuje náhle zregulovat a omezit výrobu z některých zdrojů, jsou plynové elektrárny ideální.
Podobně argumentuje i společnost ČEPS, která plány na výstavbu nových přečerpávacích elektráren považuje také za nereálné. "Máme takové projekty v evidenci, ale žádná smlouva o připojení podepsána není," říká mluvčí ČEPS Jana Jabůrková.
Stejně jako Kříž se domnívá, že výstavba umělých nádržích na horách či kopcích by narazila na odpor obyvatel a ochránců životního prostředí. Podle Jabůrkové zřejmě při snaze zajistit bezpečnost sítě proti náhlým výpadkům dostanou přednost plynové elektrárny, jejichž výstavba je jednodušší a kratší.
