8. září 2019 5:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Hovězí 2.0. Svět se zajímá o alternativy ‚neekologického‘ masa, farmáři protestují proti náhražkám i pěstování v laboratoři

Krávy (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Krávy (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Washington/Maastricht Kolik stojí životní prostředí jeden kilogram hovězího na pultu vašeho oblíbeného řeznictví? Podle výzkumů citovaných ministerstvem zahraničí i ekologickými organizacemi přes 13 tun oxidu uhličitého a 15 tisíc litrů vody. Spotřeba červeného masa, která se podle odborníků výrazně podílí na změně klimatu, přitom dál neudržitelně roste. Organizace pro výživu a zemědělství pod OSN předpokládá, že do roku 2050 stoupne poptávka po mase o 70 procent. Řešení hledají politici i vědci.

Chcete-li zachránit deštné pralesy, nejezte hovězí, psala před dvěma týdny televize CNN. Pěstitelé dobytka lesy totiž vypalují, aby na uvolněných plochách mohli chovat a pást zvířata. Na to, že celosvětová rostoucí spotřeba brazilského hovězího stojí za ničením amazonského pralesa, takzvaných „plic planety“, poukázalo také Finsko. Evropské unii doporučilo, aby „naléhavě zvážila“ zákaz dovozu brazilského hovězího, dokud jihoamerické vlády nepodniknou kroky k zastavení požárů.

Produkce hovězího masa kdekoliv jinde na světě ale na životní prostředí nedopadá o nic méně. Kromě skleníkových plynů je v suchem zmítané Evropě zásadním aspektem spotřeba vody: podle mezinárodní platformy Vodní stopa je pro výrobu jednoho kilogramu hovězího zapotřebí 15 415 litrů vody. 

Vlády v celém světě by na klimatické změny spojené s produkcí masa mohly reagovat zvyšováním daní, upozornil server Business Insider. Podobný návrh už v minulém týdnu vznesli poslanci v Německu: chtěli zvýšit DPH u masa ze 7 na 19 procent.

Do boje proti hovězímu masu se zapojila i vysoká škola Goldsmith, která spadá pod Londýnskou univerzitu. V celém kampusu zakázala prodej hovězího. Reagovala tak na doporučení expertů OSN, kteří doporučili kvůli globálnímu oteplování snížit spotřebu masa.

Nárůst vegetariánství, veganství a rostlinného ‚masa‘

Snaha omezit konzumaci masa v západním světě do určité míry dopadá na úrodnou půdu. Podle magazínu Forbes se roce 2014 v USA vegany, tedy lidmi, kteří nekonzumují žádné živočišné výrobky, nazývalo jen jedno procento obyvatelstva, v roce 2017 už to bylo šest procent. Podle serveru The Economist se k veganství hlásí dokonce celá čtvrtina mladých Američanů ve věku od 25 do 34 let.

Prodeje náhražek masa a živočišných výrobků, jako jsou vejce, mléko či sýry, narostly v USA za poslední rok o 16 procent. Jedna z nejúspěšnějších firem své výrobky dostala i do Česka: e-shopy s potravinami Rohlík a Košík nabízejí hamburgery a párky společnosti Beyond Meat, která vyrábí rostlinné „maso“ z hrachové bílkoviny. Státní zdravotní ústav však upozornil, že výživovou hodnotou veganský burger prodávaný v Česku maso plně nenahradí, neboť je proti jeho americké variantě ochuzený o důležité složky, jako jsou fazole mungo a rýžový protein.

Na vlnu zájmu o vegetariánskou a veganskou stravu stále častěji naskakují i restaruace rychlého občerstvení. Náhražku kuřecího masa společnosti Beyond Meat zkušebně nabízela jedna z amerických poboček KFC a vyprodala ji během jediného dne, jak informovaly The New York Times. Hamburgery s rostlinnou náhražkou masa firmy Impossible Foods už dnes prodávají všechna rychlá občerstvení Burger King v USA.

27.srpna 2019 v 23:15, příspěvek archivován: 02.září 2019 v 16:32

VIDEO: All of the Colonel�s @BeyondMeat Kentucky Fried Chicken has Kentucky Fried sold out. Yes, it is truly a Kentucky Fried Miracle. https://t.co/xvWRooeTjS https://t.co/60g2YyaU9E

Pro zobrazen� videa mus�te m�t zapnutou podporu JavaScriptu

All of the Colonel’s @BeyondMeat Kentucky Fried Chicken has Kentucky Fried sold out. Yes, it is truly a Kentucky Fried Miracle. https://t.co/xvWRooeTjS https://t.co/60g2YyaU9E

Vědci hledají univerzální řešení: umělé maso

Všechny výše uvedené varianty snížení zátěže životního prostředí i utrpení zvířat ale počítají buď s regulací ze strany států, nebo s tím, že se lidé rozhodnou omezit svou spotřebu sami pro dobro planety. V řádu let by však na trhu mohla být dostupná i jiná varianta. Vědci v několika start-upech vyvíjejí takzvané „čisté maso“ z kmenových buněk, k jehož produkci nebude potřeba zabít žádné zvíře. 

Odborníci se snaží maso kultivovat stejným způsobem jak je běžné, pouze mimo tělo zvířete. Místo aby krávu zpracovatelé zabili, by jí v budoucnu mohli pouze pod anestetiky odebrat vzorek svalové tkáně, který se následně množí v laboratorních podmínkách. V průběhu celého procesu vzniká podle nizozemského výrobce Mosa Meat, který už v roce 2013 představil první hamburger, o 96 procent méně skleníkových plynů.

Chov dobytka by zcela nezmizel, jeho podstata by se však podle studií i vyjádření vědeckého ředitele Mosa Meat Marka Posta změnila od základů. Protože z jednoho odběru je možné vyrobit až 10 tisíc tun masa, stáda by byla nesrovnatelně menší. Úspěšnost chovu by byla navíc závislá na kvalitě odebrané tkáně, která je vysoká při dobrých životních podmínkách zvířat. 

Vědci proto předpokládají, že by velkochovy krav, jež se dožívají pouze několika let v mizerných podmínkách, prakticky vymizely. „Čistému masu“ vypěstovanému ve sterilním prostředí by navíc nehrozilo znehodnocení antibiotiky nebo růstovými hormony, jako je tomu v klasickém chovu.

Hlavním současným problémem laboratorního masa z kmenových buněk je nejen vysoká cena, ale i chuťové vlastnosti. První prototyp hamburgeru společnosti Mosa Meat stál 250 tisíc dolarů, což je v přepočtu necelých 6 milionů korun, a navíc nechutnal dobře, protože v něm chyběla tuková tkáň. Na jejím přidání vědci už šest let pracují. 

Dosud se expertům Marka Posta podařilo cenu při masové produkci snížit na 9 dolarů za jeden hamburger, což vychází v přepočtu na asi 2000 korun za kilogram masa. Do prvních steaků Mosa Meat na pultech obchodů však zbývají podle oficiálních odhadů ještě tři až čtyři roky, během nichž se finální cena může snížit. Možná ještě blíže představení laboratorní alternativy je společnost Wild Type, která letos uspořádala velkou ochutnávku pokrmů z „buněčného“ lososa.

Výrobci alternativ ve sporu se zemědělci

Rozmach všech alternativ na úkor běžného masa ze zabitých zvířat však nenechává chladné chovatele dobytka, poznamenal server Washington Post. Rostlinné výrobky se zdokonalují ve výživové hodnotě i v chuti, a zejména se přibližuje skutečnosti laboratorní maso, které by mohlo být od toho tradičního víceméně k nerozeznání.

12.června 2019 v 17:13, příspěvek archivován: 04.září 2019 v 13:24

Fresh from Wild Type’s kitchen: the world’s first cell-based sushi! https://t.co/LJM6cGsBca

Zemědělci tak požadují, aby nikdo kromě nich nemohl pro své výrobky používat označení jako „maso“, „hamburger“, „párek“ nebo třeba „hot dog“. Návrhy zákonů regulujících pojmenování výrobků se tak letos objevily hned ve třiceti amerických státech. Producentům masa přitom vadí nejen rostlinné napodobeniny, ale i zmíněné laboratorní maso, které nevyžadovalo poražení krávy tradičním způsobem.

„Žádná potravina, která obsahuje zvířecí tkáň kultivovanou z buněk, ani žádná potravina rostlinného či hmyzího původu nesmí být označována jako maso nebo masový produkt,“ cituje Washington Post zákon přijatý v Mississippi. Podobně znějí opatření již přijatá v dalších sedmi převážně jižních státech USA.

„Hovězí kousky společnosti Beyond Meet mají na předním obalu obrázek krávy a dole je velmi malým písmem napsáno ‚rostlinného původu‘. Jsem táta a když chci rychle proplout obchodem, než se moje dvě děti zblázní, vezmu do ruky a koupím balíček, na kterém se píše ‚hovězí‘ a je na něm obrázek krávy,“ popisuje ze svého pohledu současnou matoucí situaci chovatel dobytka a místopředseda Asociace chovatelů dobytka v Missouri Mike Deering.

O stanovení jasného zákonného rámce stojí přitom jak zemědělci, tak samotní výrobci alternativ. Jeden z největších amerických výrobců laboratorního masa Memphis Meats a Severoamerický institut masa, který sdružuje zemědělce a tradiční producenti, společně adresovali dopis americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, ve kterém ho žádají o co nejrychlejší vyjasnění, jaké zákony budou do budoucna trh se všemi druhy masa svazovat. Právě to může jeho podobu významně ovlivnit.