Včera ale roztržka mezi nimi vyústila v osobní výpady na Twitteru, kdy Tkáč oslovoval Tvrdíka familiárním „Jardo“ a obviňoval ho ze lží, Tvrdík zase reagoval oslovením „Páťo“ a nařčení vyvracel. Šlo o to, zda J&T ve středu oprávněně odvolala představenstvo CEFC Europe (včetně Tvrdíka) a fakticky čínskou firmu ovládla. Nejde o málo, mezi její majetek patří například strojírny Žďas, fotbalová Slavia, Pivovary Lobkowicz nebo lukrativní pražské nemovitosti.
Dle Tvrdíka měla J&T počkat, jestli čínská firma v pátek splatí úvěr převyšující 450 milionů eur (11,5 miliardy korun). Ve skutečnosti však nelze spor chápat jako totální válku. Spíše jde o poziční boj, který skončí smírem, Číňané nejpozději během pár týdnů nakonec zaplatí.
Riziko ztrát je totiž citelné. Banka může na celé akci tratit peníze, Číňané by zase utrpěli reputační ztrátu nejen vůči vlastnímu prezidentovi, ale i Miloši Zemanovi, který čínské investice svojí vahou zaštítil. Finančníci z J&T navíc dlouhodobě pěstují dobré vztahy s největším českým hráčem na čínském trhu, nejbohatším Čechem Petrem Kellnerem, a nestojí o to, aby si ho kvůli jedné epizodě příslovečně pomstychtivého českého prezidenta postavili proti sobě. Celý příběh, jak ho LN rekonstruují, však není dílem posledních hodin.
