Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Jeden robot nahradí až šest dělníků. O práci přijdou i Češi

Ekonomika

  17:25
PRAHA - Američtí ekonomové poprvé spočítali jak roboti ve skutečnosti nahrazují dělníky. A pomohli ke zvolení Donalda Trumpa. Rostoucí nerovnost má ale vliv i na volební vlnu v Evropě. Jedním z řešení je zdanění těch, kteří ji budou mít, hlavně progresivní daní, píší experti v debatě LN a portálu iEkonomie.cz

Ilustrační foto. foto: Reuters

Jeden robot nahradí pět až šest živých dělník. Alespoň tedy ve Spojených státech. V dnes mimořádně diskutovaném článku to poprvé průkazně spočítala dvojice známých ekonomů Daren Acemoglu a Pascual Restrepo. Ukázali navíc, že právě automatizace práce zajistila podporu pro zvolení Donalda Trumpa.

Čeká nás invaze robotů. Musíme se řídit tím, co říkal Baťa, radí bankéř Kysilka

Robotizace tak vede na jedné straně k růstu hospodářství a blahobytu, na té druhé ale může zapříčinit růst nerovnosti mezi lidmi. Ti méně kvalifikovaní, kteří každý den dělají jen opakujících se, rutinní úkony, budou nahrazeni jako první. A Česko na to může doplatit jako jedno z prvních.

Podle studie ministerstva práce a sociálních věcí, by v Česku by mohla v příštích dvou desetiletích po nástupu robotů zaniknout asi desetina pracovních míst. Tedy více než 400 tisíc míst. A co hůř, jestli se splní, přání vyšších mezd, vše bude jen rychlejší.

Banner Index č.4

„Pokud by u nás rostly mzdy, což si jistě všichni přejeme, tak to povede také k nárůstu využití průmyslových robotů a oslabování poptávky po takové pracovní síle,“ píše Štěpán Jurajda z CERGE-EI v diskusi ekonomů portálu iEkonomie.cz a Lidových novin. Přidali se k němu i Filip Pertold z IDEA, Jan Libich z VŠB v Ostravě či Michal Skořepa z České spořitelny.

Vyhrají roboti volby?

Mluví se dnes už o čtvrté průmyslové revoluci, něco je ale tentokrát přece jen jinak. Všechno je tentokrát rychlejší.„Protože dochází k velkým změnám požadavků na práci během jedné generace, je pro lidi podstatně těžší se přeškolit a přizpůsobit,“ zdůrazňuje Jakub Kastl z Princetonské univerzity.

Dopady na zvyšování nerovnosti tedy budou pravděpodobně daleko větší než kdy dřív. „Ačkoliv pro člověka v montovně aut je příchod robotů velmi špatnou zprávou, pro čerstvého absolventa kybernetiky a robotiky je to zpráva skvělá. I na trhu práce jsou vítězové a poražení,“ dodal Kastl.

Hlavní problém pak podle ekonomů spočívá v tom, že dnes jsou voliči ke změnám v rovnosti daleko pozornější než dříve. Jak ostatně vidíme aktuálně u politických změn ve Spojených státech i v rámci volební vlny valící se Evropou.

Roboti vylézají z klecí, říká šéf Českému institutu informatiky

„Na rozdíl od počátků industriální revoluce je společnost v dnešní době ve většině zemí, někde více a někde méně, velmi citlivá k sociálním dopadům. Pokud si dá za cíl, že by nikdo neměl na změnách tratit, tak by z benefitů navíc, které roboti vytvářejí, měla společnost najít cestu, jak to negativně dotčené části kompenzovat,“ dodává Kastl s tím, že jde o přerozdělení, které není ani jednoduché, ani levné.

Zdanit lidi, kteří na robotech vydělají

Co s tím? Jedna z hlavních debat se v současnosti vede o zdanění robotů. Ctirad Slavík z CERGE ve své práci dlouhodobě ukazuje, jak přesně by takové daně měly vypadat.

Zdaňme roboty, berou lidem práci, navrhuje miliardář Bill Gates

Zdanit více by se měli ti zaměstnanci, kteří z robotizace a automatizace profitují. „Vláda může reagovat minimálně třemi způsoby. Prvním je zdanit roboty, což zpomalí proces robotizace a rozevírání příjmových nůžek,“ píše.

Jakub Kastl doplňuje, že v malé otevřené ekonomice si možná s daněmi nebudeme moci velmi vybírat. I při malém zdanění by roboti mohli být jednoduše instalovaní jinde.

McMaster vlevo, Donald Trump, prezident USA vpravo

Druhým řešením je podle Slavíka zdanit „více ty zaměstnance, kteří z robotizace a automatizace profitují“. Jedním ze způsobů je pak větší daňová progrese, tedy jednoduše se zvýší daně těm lépe kvalifikovaným pro novou dobu a tedy lépe placeným. „Opět je nutné vzít v úvahu možné negativní vlivy především na to, zda se pak lidé budou ochotni vzdělávat,“ dodává Slavík.

Učňáky jsou pro Česko problém

Třetí cestou je pak samozřejmě podpora vzdělávání tak, aby lidé byli schopni vykonávat ne pouze rutinní úkoly, ale i ty abstraktní. Klára Kalíšková z VŠE zdůraznila, že moderní vzdělávací systém by nás měl více učit schopnosti přizpůsobovat se stále měnícím se požadavkům trhu práce.

Debata o českém vzdělávacím systému se podle ní vede ale naneštěstí o tom, zda bychom neměli dostat více žáků na učňovské obory (a dokonce na které), protože takoví pracovníci přece dnes na trhu práce chybí. Při dnešní rychlosti technologického pokroku je tento postup ale špatný.

Já, robot v Amazonu

„Z trhu práce budou mizet pracovní příležitosti pro lidi s technickým středním vzděláním. Tento trend začal v USA v 90. letech a nyní se s větší mírou intenzity přesune i do Evropy a do Česka, které k tomu bude díky struktuře ekonomiky speciálně náchylné,“ vysvětlil Filip Pertold. V hlasování na konci debaty o vhodných opatřeních větší důraz na učňovské obory nepodpořil nikdo.

Robotizace je vedle globalizace či zvětšování měst pouze jedním z dalších trendů, které sice zvyšují ekonomickou aktivitu, ale mohou poškodit veliké skupiny lidí. Složité společenské síly obvykle působí tak, že pokud je jedna skupina nespokojená, tak si to ani zbytek společnosti nakonec neužije.

Autoři: