Úterý 31. března 2020svátek má Kvido 4 °C sněhové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Češi nejsou tak velcí alkoholici, jak uvádí ministerstvo zdravotnictví, tvrdí šéf unie lihovarníků

Vladimír Darebník, šéf Unie výrobců a dovozců lihovin. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vladimír Darebník, šéf Unie výrobců a dovozců lihovin. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Praha Výrobci a prodejci alkoholu bijí na poplach. Ministerstvo zdravotnictví se snaží v rámci omezení konzumace nasadit přísnější pravidla pro reklamu na alkohol, což by mělo snížit jeho přitažlivost zejména pro mladistvé. Šéf Unie výrobců a dovozců lihovin Vladimír Darebník však tvrdí: „Češi nejsou takoví alkoholici, jak uvádí ministr zdravotnictví.“

LN: Co je špatně na tom, pokud by byla v televizi nebo rozhlase povolena reklama na alkohol až od 22. hodiny?
My především nevidíme důvod, proč by měla být reklama na alkohol uváděna jen v době od 22 do šesti hodin ráno. Ministerstvo zdravotnictví jako hlavní důvod uvádí, že by se tato reklama neměla dostávat na oči dětem. Ale už v současné době, když se podíváte na zákon o šíření rozhlasového a televizního vysílání a na zákon o reklamě, tu omezení reklamy v tomto směru platí. Tahle reklama se nesmí uvádět v pořadech určených pro děti. Tím se myslí pořady, na něž se dívá 30 a více procent dětí. Takže omezení v rozmezí 22 až šest hodin nemá smysl.

Špatné na tom také je, že vysíláním reklamy až po 22. hodině by se v této době reklamy na alkohol zahustily a reklamní bloky by byly plné alkoholu. Nebo minimálně v daleko větším měřítku, než jsou po 22. hodině dnes.

LN: Reklamy na alkohol jsou přes den k vidění v TV i mezi jednotlivými pořady, tomu zákon dnes nebrání. Myslíte si, že na děti – nebo ještě spíš na mladistvé do 18 let – nemají žádný vliv? Když třeba 16letý mladík, který si chce připadat dospělý, vidí v televizi rozesmáté partičky s whisky v rukou, že ho to nemotivuje lidi z reklamy napodobovat?
Myslím, že to vůbec není hlavní spouštěč, který mladistvé vede ke konzumaci alkoholu. Hlavní motiv je podle nejrůznějších průzkumů rodina a kamarádi. Na to bychom se měli prioritně zaměřit.

My jako Unie výrobců a dovozců lihovin už přes deset let zajišťujeme preventivní program nazvaný Pobavme se o alkoholu. Jde hlavně o formu besed a diskusí odborníků z neziskové organizace s 13letými dětmi ve školách. Tématem jsou úskalí a rizika konzumace alkoholu v takto nízkém věku. Nejsou to žádné nudné přednášky a měli byste vidět, jak to ty děti zajímá a co všechno se od nich dozvíme. Třeba že není výjimkou, když jim rodiče při různých oslavách sami nalijí alkohol a podobně. Takže k omezení konzumace u dětí nedojdeme regulací reklamy, ale důslednější prevencí a osvětou směrem k veřejnosti, rodičům nebo i učitelům ve školách.

LN: Hodně mladistvých bere alkohol jako frajeřinu, jakési chlapáctví před kamarády. A řeči rodičů či učitelů je od jeho popíjení neodradí...
Samozřejmě, to je pravda... Ale odpovím také otázkou: Myslíte si, že tuto skupinu mladistvých odradí od pití alkoholu, když se reklama na něj bude vysílat pouze od deseti hodin večer? To určitě neodradí. Platí pořekadlo, že zakázané ovoce nejvíc chutná. Takže je to naopak – když budeme z alkoholu dělat nějakou tajnou nebo co nejvíc skrývanou věc, pití mladistvých tím neomezíme. To by nebyla správná ani účinná cesta.

LN: Padly také návrhy, že by se v reklamách na alkohol neměli vyskytovat lidé...
To je velmi zajímavý požadavek. Členové unie, ke kterým patří všichni přední výrobci a dovozci u nás, už před 15 lety přijali etický kodex, který mimo jiné zakazuje členským firmám využívat v reklamě na alkohol lidi, jimž je méně než 25 let nebo kteří vypadají na méně než 25 let. Takže v žádné reklamě, kterou dnes kolem sebe vnímáte, nevidíte člověka mladšího 25 let. Pro skupinu teenagerů, myslím, není lákavé, když v reklamě na alkohol vidí lidi, kteří svou věkovou kategorií nejsou pro teenagery zajímaví.

LN: Výrobci a prodejci alkoholu se snaží nyní všechny kolem sebe přesvědčovat, že navrhovaná regulace reklamy je k ničemu. Možná je to pravda. Ale hádám, že byste nebyli tak aktivní, kdyby v první řadě nešlo o vaše příjmy, respektive zisky firem z celého oboru. Přišli by tedy výrobci a prodejci o část tržeb?
Toto je velmi diskutabilní věc, zda ano, či ne. Byl by to významný zásah do podnikání. Když se podíváte na průmysl jako takový, najdete řadu oborů, které také mají významný vliv na lidský organismus. Televizi máte plnou třeba reklam na léky, které do vás bez nejmenší regulace valí, že je správné řešit sebemenší potíž polykáním prášků. A na fakt, že v Česku několikanásobně vzrostla spotřeba psychofarmak a dalších léčiv, se nikdo nedívá. Všichni se zaměřují pouze na alkohol. Komplexní řešení by bylo podle mne lepší. Nezaměřovat se jen na jednu oblast.

LN: Já jsem se ale ptal na ty klesající zisky…
K tomu snad jen to, že reklama patří ke každému podnikatelskému prostředí. Výrobci alkoholických nápojů vystupují také jako partneři a sponzoři řady sportovních, kulturních i společenských akcí. Členů Unie výrobců a dovozců lihovin se týkají hlavně akce kulturní – v tomto směru by mohlo dojít k omezení jejich podpory.

Myslím, že navrhovaná regulace reklamy by vedla ke znatelnému snížení konkurenceschopnosti menších firem, a tedy významnému zásahu do podnikatelského prostředí.

LN: Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že spotřeba alkoholu v Česku je extrémně vysoká, byť jsme ve světovém žebříčku Světové zdravotnické organizace (WHO) v poslední době klesli na čtvrté místo. To podle vás není alarmující?
Já na tuhle statistiku vždycky říkám, že stejná čísla se dají interpretovat různě. A v tomhle případě skutečně dochází ke zneužívání čísel a zneužívání jména WHO jen proto, aby se prezentovala špatná čísla.

LN: To můžete nějak doložit?
Samozřejmě. Když se podíváte na dlouhodobou statistiku Českého statistického úřadu, která je vedena na základě dat tuzemských úřadů a institucí každý rok stejným způsobem, uvidíte, že průměrná spotřeba v Česku na jednoho obyvatele včetně kojenců a starých lidí je 9,9 litru stoprocentního alkoholu. Pokud to přepočtete za účelem porovnání s údaji WHO na počet obyvatel starších 15 let, tak u nás dojdete ke konzumaci 11,6 litru čistého alkoholu za rok. WHO přesto uvádí pro Českou republiku údaj 14,4 litru.

LN: Zjišťovali jste, jak k tomu číslu WHO došla?
To bylo to první, co nás zajímalo. Kde WHO vzala navíc ty skoro tři litry, které dnes ministerstvo zdravotnictví používá a zneužívá ve své propagandě. Dověděli jsme se, že Světová zdravotnická organizace používá pro jednotlivé země různé koeficienty.

LN: Jaké třeba?
Například se v nich zohledňuje nelegální spotřeba, přesněji spotřeba nelegálně vyrobeného alkoholu. Když si uvědomíme, že Česko si v letech 2012 a 2013 prošlo metanolovou aférou, porovnáme statistické údaje o výběru spotřební daně na lihoviny před ní a po ní, zjistíme, že po roce 2013, kdy byly vytvořeny zcela nové a velmi striktní podmínky pro kontrolu výroby a prodeje, vzrostl významně výběr spotřební daně na lihoviny. To nebylo větší spotřebou alkoholu, ale tím, že do té doby poměrně velký nelegální trh zanikl a spotřebitelé přešli na nákup legálně vyrobeného alkoholu. Lidé samozřejmě nezačali pít víc.

LN: WHO nám přitom od té doby stále započítává větší nelegální spotřebu, než jaká ve skutečnosti je?
Ano. Odhadujeme, že před metanolovou aférou činil podíl černého trhu kolem 20 až 25 procent, dnes je na úrovni zhruba pěti procent. Kromě toho tu ale máme Státní zdravotní ústav, který jako součást ministerstva zdravotnictví pravidelně už roky vyhodnocuje spotřebu alkoholu českou populací. A z jejich studií vychází, že spotřeba alkoholu na jednoho obyvatele je zhruba sedm litrů absolutního alkoholu. Když toto porovnáme s 9,9 litru celkové spotřeby na hlavu na našem území podle statistického úřadu, dostaneme rozdíl, který bychom mohli přičíst turistice ze zahraničí.

LN: Mohli, ale nemuseli. Je to jen hrubý odhad...
Já to ale zkusím uvést na konkrétním příkladu. V roce 2018 navštívilo Česko 8,8 milionu turistů, z nichž každý u nás strávil v průměru dva a půl dne. Když by každý z nich vypil jen jeden půllitr 12stupňového piva, udělá to v celkové statistice spotřeby za celou republiku a na jednoho obyvatele nárůst o 0,4 litru stoprocentního alkoholu. Je ale naivní si myslet, že každý přijíždějící turista si u nás vypije jen jedno pivo, často je pivní turistika hlavní důvod příjezdu. Takže považuji za reálné, že ten rozdíl zhruba dvou litrů alkoholu na hlavu jde na vrub cizinců.

LN: Existuje nějaké objektivnější srovnání?
V současné době WHO zpracovává novou strategii vztahu ke zneužívání alkoholu. Není to boj proti alkoholu, ale strategie proti jeho zneužívání, proti jeho nadměrnému užívání, proti nárazovému pití. A v této strategii se uvádí, že hodnocení podle indexu spotřeby na jednoho obyvatele v jednotlivých zemích je velmi zavádějící, protože v současné době je ve světě velká migrace a velký turistický ruch. Proto se WHO přiklání k tomu, aby se spíš porovnávala úroveň nebezpečného pití nebo počty lidí, kteří alkohol zneužívají.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) má k těmto parametrům speciální studii Health at a Glance 2019 (Zdraví, letmý přehled za rok 2019), kde se také uvádí, že spotřeba na hlavu v Česku je čtvrtá nejvyšší ze všech hodnocených zemí, což pan ministr zdravotnictví rád hned využil, aby poukázal na naši obrovskou spotřebu alkoholu.

Ale zapomněl se podívat na další graf stejné studie. Ten zobrazuje, kolik lidí v každé ze 44 sledovaných zemí včetně Ruska, USA a podobně zneužívá alkohol a je na něm závislých. V této tabulce je vidět, že země, které uplatňují velmi tvrdé restrikce v distribuci alkoholu a reklamě na něj, například Skandinávie, mají výrazně vyšší podíl lidí závislých na alkoholu než ČR. A podílem závislých konzumentů alkoholu (28. místo ze 44) jsme pod průměrem všech zemí OECD. Z toho je zřejmé, že nejsme tak velcí alkoholici, jaké se z nás snaží udělat ministerstvo zdravotnictví.

LN: Na druhou stranu, když se podíváme na vámi zmiňovaná čísla o spotřebě alkoholu prezentovaná za domácí trh českými statistiky, tak vrchol byl sice zkraje tisíciletí, ovšem za poslední roky neklesají. A těch necelých deset litrů čistého alkoholu na osobu asi není málo. Pletu se?
To je pravda. Když se podíváme na vývoj za posledních třicet let, celková spotřeba alkoholu je zhruba stejná, ale mění se podíl jednotlivých druhů nápojů na celkové spotřebě. U piva je konstantní a tvoří zhruba polovinu, ale mění se poměr mezi vínem a lihovinami. Množství vína vypitého v Česku se zvyšuje, zatímco množství lihovin se mírně snižuje.

LN: Nepovažujete za efektivní způsob snižování spotřeby zvýšit cenu alkoholických nápojů?
Když si přečtete studii Státního zdravotního ústavu, která je skutečně objektivní a není politicky ovlivněná, dojdete k zajímavému zjištění. Ta studie říká, že 67 procent celkové spotřeby alkoholu vypije u nás dvacet procent obyvatel. A je zřejmé, že pokud budete zvyšovat cenu alkoholu této části obyvatel, která evidentně alkohol zneužívá, bude tato část hledat cestu k levnějšímu alkoholu. Jsou to lidé, které často potkáváte na ulici s nekvalitním vínem v PET lahvích nebo krabicích. Když si ale vezmete, že 80 procent obyvatel u nás konzumuje alkohol zodpovědně, tak v jejich případě zdražení nic neřeší.

Pokud k řešení přistoupí nějaký protialkoholový fanatik, zdražíme alkohol, uděláme vysoké daně, zakážeme jeho propagaci, omezíme prodej, zlepšení se nedočkáme. Vidíme to na příkladu zemí, jako je Švédsko, Norsko a podobně.

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Španělští zdravotníci přiváží jednu z madridských seniorek do hotelu, ve kterém... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

INTERAKTIVNÍ GRAF: Porovnejte, jak se koronavirus šíří v různých zemích

Porovnání čísel z celého světa v našem interaktivním grafu (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Statistik, jak se šíří pandemie nového koronaviru, existují spousty. Někdy je ale těžké dát různá čísla do kontextu....

Premium

Milostná zápletka mladých lidí. Ústřední dvojice tuší, proč je Slunečná hitem

Eva Burešová a Marek Lambora v seriálu Slunečná (2020) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

V lednu vstoupil na televizní obrazovky seriál Slunečná a od té chvíle si získal velké množství fanoušků. Nemalou...