Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Konec zlatých ložisek je na dohled, přestože cena žlutého kovu vystřelila poblíž historického rekordu

Ekonomika

  5:00
Pokud se někomu poštěstí a nakoupí zlato těsně před rychlým růstem jeho ceny, může dosáhnout zisku i v krátkém čase. Přesto je na zlato historicky nahlíženo jako na uchovatele hodnoty a dlouhodobou investici. Před rokem se pohybovala cena zlata okolo 1500 dolarů za troyskou unci, jestliže někdo toto nakoupené zlato prodával v srpnu letošního roku, tedy méně než po roce, za 2000 dolarů, těšil se z obřího zhodnocení. Nyní ale do hry kromě pandemie vstupuje omezenost zlatých ložisek i klesající zájem o hledání nových.

Pár zlatokopů nalezl v jižní Austrálii dvě zlaté nugety v hodnotě zhruba 350 000 australských dolarů (zhruba 5 540 500 korun). foto: AUSSIEGOLDHUNTERS/DISCOVERYCHANNEL

Cena zlata se počátkem srpna dostala na svou rekordní úroveň a podívala se k hodnotě asi 2070 dolarů za troyskou unci. Historické prolomení hranice dvou tisíc dolarů za troyskou unci již předtím rozvinul velkou diskusi.

Dloubnutí neušla ani Česká národní banka, zda se svými zlatými rezervami neměla s prodejem vyčkat. I když se později cena zlata korigovala a spadla opět pod hranici 2000 dolarů za troyskou unci, ekonomové drahému kovu věří.

Zlato podle nich představuje uchovatele hodnoty v dlouhodobém časovém horizontu, krátkodobé korekce jeho ceny jsou vždy žádoucí, jelikož je to určitá známka dobře fungujícího trhu.

Rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stöferle na on-line konferenci Vyšehradské fórum 2020 uvedl, že do konce tohoto desetiletí dosáhne zlato na cenu 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát oproti dnešní hodnotě. Svůj díl na tomto vývoji podle něj nese koronavirová pandemie, ale nejen ona.

S růstem ceny zlata se stává naléhavější otázka jeho dostupnosti. Zlato jako investice je součástí určitého investorského statusu, v neposlední řadě je ho ale zapotřebí i z technologických důvodů. Žlutý kov se proto těží v nebývalé míře a začíná se šířit panika, že v těžbě dosahujeme vrcholu a konce jeho zásob. Je tomu tak skutečně?

Vliv koronaviru na cenu zlata

Současná pandemie vystavila dobývání zlata stopku. Asi osmdesátka zlatých dolů po celém světě omezila těžbu, což zapříčinilo propad nabídky tohoto drahého kovu. Do jeho ceny promlouvají také rostoucí náklady na těžbu. Hodnota žlutého kovu se podlespolečnosti S&P Global od začátku roku zvedla už o 28 procent.

Bank of America a VTB Capital očekávají ještě prudší nárůst hodnoty zlata než Rakušan Stöferle. Podle těchto institucí překročí cena zlata další rekordní metu ve výši 3000 dolarů za unci už v roce 2022.

Zdůvodňují to přetrvávající negativní reálnou úrokovou sazbou, inflačními tlaky a slabostí amerického dolaru jako důsledku přetrvávající koronavirové pandemie. S&P Global to považuje za přehnaný odhad a spíše se přiklání ke střízlivější prognóze další organizace Fitch Solutions, která pro roky 2020/2021 uvádí odhad 1850 dolarů za unci.

V dalším roce má cena podle tohoto odhadu klesnout na 1700 dolarů. Také James Steel, hlavní analytik drahých kovů v bance HSBC, si myslí, že dojde-li k uplatnění vakcíny proti koronaviru, cena zlata začne klesat.

Dlouhodobý vývoj ceny zlata.

Kde brát zlato, když není

Pandemie a růst ceny zlata jsou však jen jednou pomyslnou stranou mince. Druhou je skutečnost, že v posledních několika letech nebyl zaznamenán žádný významný objev nového ložiska. To zmiňuje další zpráva společnosti S&P Global pod názvem „Důvodem desetileté nízké těžby zlata je nedostatek nalezišť“.

Zpráva uvádí, že za poslední tři roky nedošlo k významnějšímu nálezu zlatého ložiska a za posledních deset let lze mluvit jen o pětadvaceti významnějších objevech. „Stále nám chybí velká a vysoce kvalitní ložiska potřebná k nahrazení stárnoucích velkých dolů,“ píše se ve zprávě.

Těžaři jsou nuceni se uchylovat k fúzím a akvizicím, aby rozšířili a udrželi ubývající produkci zlata. Agentura Reuters v tomto ohleducitovala analytika Roryho Townsenda ze společnosti Wood Mackenzie. Podle něj konsolidace odvětví nebude stačit, abychom zabránili hrozícímu poklesu celkové globální produkce.

„Bez nových investic poklesne globální produkce zlata, neboť připravované projekty se pravděpodobně zpozdí díky nutným povolením, upřednostnění jiných projektů nebo změnami. Odvětví produkce zlata musí do roku 2025 spustit těžbu osmi milionů uncí, tedy 262 tun, aby zůstala celková těžba na výši z loňského roku. To odpovídá zhruba 44 projektům,“ tvrdí Townsend.

První pokles těžby po 12 letech

Zpravodajský portál BBC přináší data organizace World Gold Council a uvádí, že v roce 2019 se vytěžilo celkem 3531 tun zlata, což bylo o procento méně než v roce 2018. Od roku 2008 došlo poprvé k poklesu těžby.

Mluvčí rady Hana Brandstaetterová na webu BBC se ale nevyslovuje pro katastrofický scénář: „Může se stát, že těžba ve zlatých dolech v dalších letech poklesne, neboť stávající naleziště jsou již vytěžená a nová ložiska jsou velice vzácná. Ale tvrdit, že produkce zlata je na sestupu, je předčasné.“

Brandstaetterová dodává, že navzdory poslednímu vytěženému kilogramu zlata nedojde k dramatickému poklesu v jeho zpracování. Stejně méně dramaticky to vidí expert Ross Norman z webu MetalsDaily: „Budeme svědky pomalého snižování produkce, což bude trvat i několik desetiletí. Těžba v dolech stagnuje a pravděpodobně bude směřovat ke konci, ale nebude to dramatický pád.“

Ostatně svoji roli v tom bude hrát i pandemie, která oslabuje globální poptávku po zlatě. Ta letos ve třetím čtvrtletí klesla o 19 procent na 892,3 tuny, což je nejnižší úroveň za 11 let. Kvůli koronavirové pandemii se totiž skoro zastavil prodej šperků, který je obvykle největším zdrojem poptávky po zlatu. Poptávka šperkařského sektoru se tak meziročně snížila o 29 procent.

V roce 2019 se téměř polovina zlata spotřebovala na výrobu šperků, 29 procent tvořilo investiční zlato, 15 procent si uchovaly centrální banky ve svých rezervách a zbytek se využil v technologických procesech.

Banner peak.cz.

Autor: