Právo používat skrytou identitu chce ČOI získat pro inspektory kvůli kontrolám autobazarů nebo předváděcích akcí takzavných ‚šmejdů‘. Vychází z toho, že se často musejí prokázat občanským průkazem třeba při sjednávání smluv. Z toho pro ně může plynout nepřiměřené riziko.
„Nepovažuji za spravedlivé a etické, abychom tomu inspektory vystavovali,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD). Podle něj neobstojí argument, že kontroloři v jiných oblastech podobné oprávnění mít nebudou.
Inspektoři ČOI v utajení. Na kontroly budou chodit s falešnou občankou |
Využití skryté identity se bude týkat především kontrol, kde inspektoři musí poskytovat osobní údaje. „Na předváděcích akcích žádají před vstupem organizátoři běžně občanský průkaz, znají tak pravou identitu inspektorů a vytváří si seznam, který si případně rozešlou, podruhé již inspektora dovnitř nevpustí například pod záminkou, že už je plno,“ uvedl mluvčí ČOI Jiří Fröhlich.
Sněmovna nevyhověla požadavku šéfa sněmovního bezpečnostního výboru Romana Váni (ČSSD), aby toto oprávnění odmítla. Petr Bendl (ODS) se obával zneužití krycích dokladů inspektory. Květa Matušovská (KSČM) uvedla, že krycí doklady bude vydávat ministerstvo vnitra na základě žádostí ministerstva průmyslu a ČOI a že je nebudou mít všichni inspektoři, ale jen pár z nich.
Inspektoři by podle novely nově mohli také vstupovat do uzamčených prostor podnikatele při podezření, že prodává nebezpečné zboží nebo padělky. Při kontrolách na tržnicích se podle inspekce běžně stává, že při kontrole prvního stánkaře kontrolovaná osoba ostatní stánkaře varuje, a ti pak zamykají zboží do kontejnerů.
Sněmovna inspektorům umožnila, aby při ukládání sankcí formou příkazu na místě nemuseli vyplňovat tiskopisy ministerstva financí podle zákona o přestupcích. Inspekce nyní při ukládání příkazů na místě využívá svůj počítačový program s přednastavenou šablonou, v níž inspektoři ručně na místě vyplňují jen zlomek údajů.
ČOI by mohla podle návrhu jednodušeji zjišťovat informace o provozovatelích e-shopů, které nelze běžnou cestou zjistit a nelze je tedy kontaktovat. Nově by o ně mohla žádat například majitele webhostingových služeb, který by měl ze zákona povinnost jí je poskytnout.