Půjčkou v hodnotě deseti miliard eur se na projektu bude podílet eurozóna a Mezinárodní měnový fond. Pokud by poslanci opatření odmítli, hrozil by zemi státní bankrot. První peníze z půjčky by Kypr mohl získat již polovině května, řekl ještě před hlasováním mluvčí kyperské vlády Christos Stylianidis.
Zvednutím ruky navržená opatření podpořilo 29 zákonodárců, 27 jich bylo proti. Debata, která hlasování předcházela, byla velmi napjatá a protahovala se, nicméně se předpokládalo, že 56členný parlament nakonec plán schválí. Vláda se původně snažila zákonodárný sbor obejít, ale nepodařilo se jí to.
Ekonomický kolaps
Proto členy parlamentu varovala, že v případě neschválení záchranného plánu by zemi hrozil ekonomický kolaps a nejspíš i odchod z eurozóny. Na zákonodárce se obrátil i kyperský prezident Nikos Anastasiadis.
Kyperský parlament přitom již jednou záchranný plán odmítl. V polovině března poslanci smetli ze stolu opatření, které předpokládalo bezprecedentní zdanění všech vkladů, tedy včetně těch do 100 tisíc eur, na které se v Evropské unii vztahuje povinné pojištění.
ČTĚTE TAKÉ |
Nynější podmínky finanční pomoci od eurozóny a Mezinárodní měnový fond stanoví, že Nikósie musí k desetimiliardové půjčce vlastními silami obstarat dalších 13 miliard eur.
Právě tato podmínka se stala ostrým terčem kritiky politiků i veřejnosti. V rámci dohody totiž bude muset Kypr mimo jiné zabavit v domácích bankách část vkladů nad 100 tisíc eur. V zemi stále platí limit na výběry z bankomatů, každý si může vyzvednout jen 300 eur denně.
